Nenechám tě odejít

-8-

Věděla jsem, že bych se měla co nejdříve vydat na kolej a dát vědět Jess , že jsem v pořádku..Ale nedokázala jsem si pomoct, Chris na mě působil tak, jako ještě nikdy nikdo předtím. Jeho chování...jeho elegance. Nedokázala jsem od něj odtrhnout oči.

Stále mi nebylo úplně dobře, tak jsem Chrise poprosila, abych mohla zůstat ještě o trochu déle. Nic proti tomu nenamítal a donesl mi další černé kafe. Přesně to, co jsem potřebovala. Chris mi ukázal, kde je koupelna a já mu byla vděčná za to, že se nezmínil o tom, jak hrozně vypadám. Když jsem se podívala do zrcadla, nepoznávala jsem se. Makeup, který jsem měla ještě ze včerejška, byl rozmazaný a dříve krásně úhledná linka byla po celém oku. Krásně rovné vlasy nechť odpočívají v pokoji. No bezva.

Vlhčeným ubrouskem, který jsem našla v šuplíku, jsem si začala odstraňovat líčení. Zamyslela jsem se nad minulou nocí a snažila si vzpomenout na co nejvíce podrobností. Kolik jsem toho vypila? Musím se naučit pít alkohol...jinak tohle bude jen jedna z mnoha party, co nemusela skončit dobře.

Měla jsem na sobě stále ty riflové šortky a crop top...potřebovala jsem se převléct..., ale to mohlo počkat až na kolej. Z podprsenky jsem měla prsa po hodinách v posteli rozbolavělá...neměla bych si ji sundávat...Nejsem tu sama. Jenže jsem si nemohla pomoct. Ta bolest bylo příšerná. Proto jsem si hbitě podprsenku sundala. O nic nejde.

Porozhlédla jsem se po místnosti a k mému štěstí našla přesně to, v co jsem doufala. Na prádelním koši se válela zapomenutá černá mikina. Chrisova mikina. Vrhla jsem se po ní jako šelma po mase. Přeci jen jsem nechtěla, aby mi skrz tričko prosvítaly bradavky. Oblékla jsem se do ní a obklopila mě ta krásná vůně. Chrisova vůně. Mikina mi byla příliš volná...vzhledem ke Chrisově vypracované postavě, ale cítila jsem se v ní neskutečně pohodlně. Možná víc, než bych mu byla ochotná připustit. Napadlo mě jestli....Raději jsem tu myšlenku vytěsnila z hlavy. Vždyť ho sotva znám!

Upravená jsem se vrátila do obýváku, kde Chris zrovna něco sepisoval na notebooku. Když mě zaregistroval, otočil se a zaujatě si mě měřil. Potom se pobaveně zachechtal.

,,Vypadáš líp. Ta mikina ti sluší víc než mě, nech si ji, jestli chceš." Řekl a očividně se dobře bavil. Okamžitě jsem celá zrudla sklopila pohled k zemi. Po chvilce jsem hlavu zase zvedla a poprvé si všimla velké televize naproti pohovce, na které seděl Chris. Jedním rychlím pohybem jsem se přehoupla na místo vedle něj a popadla ovladač. ,, Tak, co si pustíme?" Zeptala jsem se drze jakoby nic.

Ve svém starém bytě jsem si televizi namohla dovolit, proto jsem všechny filmy a seriály vždy musela sledovat na notebooku.

,,My?" Zeptal se Chris se zdviženým obočím.

,,Přesně tak, ať děláš cokoli, rozhodně to není zábavnější než televize." Stála jsem si za svým a vrhla na něj přesvědčivý úsměv.

Chris si pobaveně odfrkl, ale nakonec počítač zavřel. ,,Dobrá, tak něco vyber, Sněhurko."