What Happened?

4. Je zpět

Tohle je špatné, moc špatné. Kushina bude vyšilovat, i když přeci jen k tomu teď bude mít nemalý důvod. (Shizune)

Flashback
Ozvalo se zaklepání na dveře. Minato je otevřel.
„Shizune! Pojď dál, Kushina zrovna dělá večeři a čekáme na Naruta, abychom se společně najedli, můžeš se přidat." usmál se Minato a poodstoupil od dveří, aby mohla vstoupit. Kushina vykoukla zpoza rohu, usmála se a přikývla.
Shizune zavrtěla hlavou, ale vstoupila jsem. Někdo jim to říct musí, je těžké něco takového říct a ještě horší je to poslouchat, navíc jsme všichni dlouholetí přátelé. (Shizune)
Minato se na ni zkoumavě podíval. Zamířil do jídelny s kuchyní a Shizune jej pomalým krokem následovala. Rukama se opřel o opěradlo židle u stolu. Kushina se na něj podívala, vypnula sporák a postavila se vedle něj.
„Tohle asi nebude přátelská návštěva, ale něco pracovního že?" řekla Kushina a lehce se pousmála.
Shizune přikývla, bez úsměvu.
„Sumimasen! Naruto byl zajat na misi."
Kushinin úsměv ztvrdnul, vytratil se a vystřídaly jej slzy. Minato si ji k sobě přivinul a obejmul ji. Ukápla mu slza do záplavy rudých kadeří.
„K-kdo?" zeptal se tichým roztřeseným hlasem.
„Orochimaru."
Kushihin pláč nabíral na intenzitě, Minato ji stisknul pevněji, po obličeji mu stékaly pramínky slz a odkapávaly Kushině do vlasů.
End of flashback

Shizune stála před dveřmi domu Minata a Kushiny, zaklepala.
Minato otevřel dveře.
Přesně jako tehdy. (Shizune)
Pokusil se o úsměv, ale moc se mu nepodařil.
Strašně zhubnul za tu dobu, co jsem ho neviděla.
„Mohu dál?" lehce se opatrně pousmála.
Minato jen přikývl a pustil ji dovnitř. Zamířil do kuchyně, kde na stole leželo hotové koupené jídlo, už studené.
Nemají chuť vařit ani jíst.
Kushina se na Shizune podívala očima zarudlýma od častého pláče.
„Potřebuji, aby jste šli rychle se mnou. Itachi našel Naruta, je v kritickém stavu a bude potřeba obnovit pečeť."
Kushina se rozplakala, sama nejspíš nevěděla, jestli štěstím z toho, že je Naruto zpátky nebo strachem o jeho zdravotní stav. Rychle odběhla někam do domu a po chvíli se vrátila už převlečená a s připravenou taškou. Minato stál na místě a zpracovával, co právě slyšel, pak se vrhnul Kushině kolem krku a silně ji objal. Rychle vběhli do předsíně a obouvali si boty.
„Jsou v nemocnici, v podzemní části." Minato přikývnul.
Shizune vyšla vchodovými dveřmi a vydala se hledat Sakuru.
___________________

Naruto ležel na kovovém stole uprostřed velké podzemní místnosti.
Jen pramálo obyvatel Konohy o podzemní části nemocnice vědělo a to i ze samotného personálu nemocnice, bylo to přísně tajné a střežené místo.
Před místností stálo několik ANBU a hlídali.
V místnosti byli Tsunade, Itachi, Ibiki, Inoichi, Shikaku a Yamato. Ještě měli dorazit Shizune se Sakurou a Minato s Kushinou.
„Vzhledem k oslabené pečeti není bezpečné mít tu Naruta jen tak." podotknul Ibiki.
Yamato přikývnul a připoutal mu ruce a nohy ke stolu pomocí mokutonu. „Má strašně málo chakry, ale cítím z něj stopové množství Kyuubiho chakry, Kyuubi se ho snaží navýšit, zatím se mu to však nedaří a ani nepodaří." pousmál se.
„Dokud se neobnoví pečeť, nemůžu začít, hrozilo by úplné prolomení pečeti." zabručela si Tsunade spíše pro sebe, než pro ostatní.
„Jediné, co teď můžeme, je analyzovat situaci, která ho dostala přímo do tohoto stavu. Itachi nebyl svědkem události, ale viděl následky...." uvažoval nahlas Shikaku a větu ponechal záměrně nedokončenou.
Všichni dobře z Itachiho hlášení věděli, v jakém stavu bylo místo, kde Naruta našel.
Inoichi přistoupil k Narutovi a položil mu ruku na čelo.

„Kitsune, někdo se nám chce šťourat ve vzpomínkách."
„To nesmíme dopustit."
Kurama se ušklíbnul. „Ale asi by jsme jim měli dovolit zjistit, co tě dostalo do tohohle stavu, aby ti mohli pomoct."
„Nic jiného Kuramo." zavrčel Naruto.
Kyuubi se uchechtnul. „Jako bys tomu ve svém stavu mohl zabránit, ale neboj, jsme na stejné straně, a už navždy budeme." usmál se Kurama.
„Díky, vlastně tě mám i docela rád."