What Happened?

19.

S tímhle mám jako existivat v jednom týmu?
Očividně se to od tebe očekává.
Možná mám na výběr, ještě si mě nevšimli, takže bych se mohl otočit a jít trénovat někam pryč sám.

Naruto se potichooučku otočil a vydal se zpátky.

A nebo taky ne.

V cestě mu stál Itachi. „Ať tě to ani nenapadne teď vzdát, když budeš stále utíkat, bude to jen horší a horší," jeho tón zněl věcně a snažil se do něj vnést i dostatek povzbudivého tónu. To se mu i docela povedlo, avšak to na Naruta nemělo žádné účinky.

Tak to budeš muset nějak zvládnout. Něco takového tě přeci nezastraší. Vždyť pro nás dva nejsou oni překážkou, ani kdyby šli zároveň proti nám všichni najednou.
Takhle má vypadat pravá motivační řeč.

Naruto se sám pro seve usmál a vykročil směrem ke svému bývalému týmu.
________________________

Nevšimnuli si ho téměř až do okamžiku, než stál vedle Kakashiho. Nic neříkal, neupozorňoval na sebe, opět nasadil svou chladnou a sarkastickou masku.
Celkem se nám ty role obrátily, co? Takovýhle býval kdysi vlastně Sasuke.
Ušklíbnul se v mysli Naruto a vysloužil si tak Kuramův souhlasný smích.

Jako první si Naruta všimla Sakura, protože Sasuke byl zahleděný do Kakashiho a měl na něj neustále nějaké narážky na téma vztahy. Kakashi Narutovu přítomnost nejspíše zaregistroval, nedával to však najevo.
„Kakashi sensei? Začneme?" zeptala se opatrně Sakura.
Tenhle tým se tedy pořádně obrátil vzhůru nohama, jak to tak vidím.
Kakashi přikývl. „Vítej zpátky Naruto, je to už dlouho, co jsi byl na poslední misi a pracoval v týmu, takže pokud se něco nebude dařit nebo bys potřeboval chvíli přestávku, tak stačí říct." usmál se na něj.
Sasuke po tobě tedy řádně kouká Kitsune.
Jo, všimnul jsem si. Doslova mě svléká pohledem.
Co takhle to hrát lehce a neukazovat noc moc a pak je všechny dostat jednoduchou listí? Musíš si nechat nějaké triky v rukávu, pokud se chceš dostat k ANBU.
Jakobych zrovna před touhle, eh ani nevím jak Sasukeho nazývat, mohl by si rovnou podat ruku s Orochimarem a být jeho hračkou. Nicméně zpátky k tématu, neukážu jim nic nového, nejspíš.
Kurama jen přikývnul na souhlas, byl zvědavý, co Naruto vymyslí a jak se změnil styl jeho starého týmu.

Itachi se pohodlně usadil na zemi a opřel se zády o kmen stromu. Nesnažil se ani nijak schovávat, Naruto o něm věděl, Kakashi vlastně také, Sakura mohla tušit a Sasuke mu byl upřímně jedno. Bolelo ho to vědomí, co za slizkou věc se to z jeho malého brášky stalo. Nemůže dopustit, aby někdo takový se Naruta dotknul v nějakém jiném smyslu, než v rámci tréninku nebo boje. A že Sasuke vypadal, že má naprosto jasné plány.

Rozhodlo se, že tématem tréninku bude dostat co nejvíce ostatních členů do zajetí, respektive uveznit je v kruhu, který Kakashi v lese vyznačil.
Les je teď pro mě vlastně přirozenější, že?
Usmál se Naruto nad svou výhodou.
To nepochybně ano, teď můžeš předvést, jak to použijes ve svůj prospěch.
Kazdy se rozutekl na jinou stranu, ztratili se v tichu lesa, kde bylo slyšet jen šustění listů ve větru. Itachi zvědavě sledoval Naruta.
Ten zamaskovat svou chakru, což nebylo vůbec snadné, a proto to bylo jen tak napůl. Ten kdo ji ještě necítil v této podobě, tak ji nemohl poznat nebo postřehnout, že je to on. Což se skvěle hodilo na Sasukeho i Sakuru. Tu chtěl získat jako první.
Našel ji podle čichu, stále používala stejný parfém, na který se snažila ulovit Sasukeho ještě před tím, než byl zajat. Tentokrát to nebyla jen lehká květinová vůně, vyloženě ho to bilo do nosu. Mohla za to kyuubiho chakra. Našel ji, jak se pomalu plizila k Sasukemu a měla připravený svitek s nějakou pečetí.
Že by se i Sakura přiučila nějakým těm fintám? Musím si na ni dávat pozor.
Vysunil kousek jeden drapek, stále si na tuto bolest nezvyknul a pochyboval, že si na ni někdy vůbec zvykne. Pomocí pár pečetí se vyměnil se Sasukem, drapkem protrhl Sakuře nachystaný svitek a následně se i s ní vyměnil s kamenem, který si předtím nachystal hned vedle cílového kruhu.
To máme první.

To bylo celkem hezké, jen pozor, nevíš, kdy tě může někdo vidět.
Hlídám si to, takový kousek nemohl být vidět, obzvláště ne z dálky.
Kurama spokojeně přikývnul. Hodně jsi mi za tu dobu vyspěl Naruto. Přestože to bylo hrozné, tak nám to přineslo i pozitiva.
Naruto jen souhlasně zamručel a soustředil se na Sasukeho.

Proletěl mu kolem těla shuriken. Věděl o něm, jeho zrychlené reflexy a čich mu prozradily, že je poblíž a že zahajuje útok. Kakashiho pach se nehýbal, je teď celkem blízko, sleduje nás, zjišťuje, jak na tom momentálně jsem.

Co takhle zkusit naši klasiku?
Kage bunshin? Už jsem se začínal bát, že to nepřijde.
Z kuramova hlasu byla cítit radost, že by se přeci jen ten starý Naruto úplně nevytratil?

Naruto tedy vytvořil z jejich nové chakry deset stínových klonů, nechtěl to úplně přehánět, nicméně tato chakra byla stále lehce nevyspytatelná a on celkem unavený a bez energie.

„Tak už s tím přestaňte! Vždyť už to stačí! Co vice potřebujete dokázat? Tohle snad není dostatečný důkaz?”

Cco to bylo za hlas? Už jsem ho někde slyšel...
Tím, že jejich chakra byla tak obrovská, spíš se musela držet na uzdě a krotit, než snažit se jí vložit do techniky více. Navíc s tímto podivným vyrušením se na techniku Naruto plně nesoustředil. Takže ze zamýšlených deseti klonů se tímto menším zkratem stalo necelých sto. Naruto zavrávoral a chytil se kmene stromu.

Itachiho to lehce vyděsilo, tedy, označení 'lehce' bylo slabé slovo.

Sasuke začal útočit na jeden klon za druhým, byl do Naruta natolik zehleděný, že si defakto nevsimnul v tom množství klonů zaplavujících okolí, že ho naruto vede ke kruhu, sám se do něj postavil a vyměnil si místo se Sasukem.
Ddva.

Zavravoral.

„Zarazím to! Tohle už nemíním dále sledovat, jediné čeho takhle dosáhnete je akorát to, že se kvůli tomuhle vašemu chování stane to, čemu se teď snažíte předejít!”

Zase ten hlas. Co to je? Kdo to je? O čem to mluví?
Naruto musíš se uklidnit.

Jenže Naruto už Kyuubiho hlas nevnímal. Zrychleně dýchal, nádech byl delší než výdech a to ho pomalu dovedlo až k hyperventilaci z nedostatku kyslíku. Upadnul do tmy.

______________________________________

Sumimaseeen, psychické problémy, spisovatelsky blok a stres ve škole je pěkné svinstvo. Nicméně po tom velice náročném roku, který jsem kupodivu nějak přežila, se chci k tomuto příběhu opět vrátit a alespoň dovést jeho myšlenku k nějakému tomu konci, což nebude úplně na pár kapitol, spíše hodně kapitol. Zkrátka se mi ten nápad až moc líbí a mrzí mě, že jsem tak dlouho nechala čekat všechny ty, kteří tento příběh četli a líbil se jim.
Zkusím se pomalu vrátit k psaní a konečně těmto příběh po více než roce dokončit. <3

Tsukiyame_