What Happened?

15.

Bylo asi jedenáct v noci, když Naruto vešel do domu.
Itachi si tedy sednul do koruny košatého stromu a lehl si na široké propletené větve. Nebylo to nejhorší.
Opět začal premítat události dnešního dne. Což byla vlastně jedna z mála věcí, co dneska za celý den dělal. Když on je tak sladký. Chci, aby byl můj. Ochráním ho přede všemi, co by mu chtěli znovu ublížit. Můj. Jen můj.
Jeho jméno byla Itachiho poslední myšlenka, než se propadl do spánku.

Spadnul na Naruta. Jenže neměl masku a políbil ho. A on se přidal. Nádherná chvíle. Tak sladké. Jemné. Jeho rty byly dokonalé. Itachi ho chtěl mít jen a jen pro sebe. „Už tě nepustím." pošeptal mu do ouška. Naruto jen vzdychl. Byla to ta nejkrásnější hudba pro Itachiho uši. Začal ho líbat na krk a dělal mu tam značky. Postupně se přesouval níž. Už byl u klíční kosti, po které mu přejel jazykem a udělal mu tam mokrou cestičku. Chtěl pokračovat níž.

Naruto se rychle posadil. Zase ta pitomá noční můra. Trochu originality ne? To se mi jako už na furt bude zdát pořád to samé?
Nabručeně vylezl z postele. Rychlá sprcha. Převlíct a ven. Oblékl si černé úplé tričko s dlouhým rukávem a oranžové tepláky. Nemohl si pomoct, ale oranžovou měl prostě rád. Dneska to vypadalo na teplý den, takže žádná mikina. Pět ráno. No nic no.
Sešel do kuchyně a s vědomím, že jestli sebou brzo nechce někde seknout, tak bude muset jíst, snědl jednu pilulku. Druhou si jen schoval pod jazyk a naprázdno polknul.
„Zase ven?" usmála se na něj Kushina, která přišla do kuchyně.
Naruto jen kývl na souhlas.
„A stejně jako včera?" Teď myslela čas Narutova návratu. Zněla trochu smutně, ale stále v jejím hlase byla lehká naděje, že by dneska mohl jíst s nimi.
Znovu kývl na souhlas a vyšel ven.

Itachi seděl na stromě kousek od Narutova domu. A očividně spal a zdálo se mu něco velmi zajímavého.
Naruto potichu vylezl k němu a rozhodl se ho trošičku potrápit.
Sehnul se k jeho krku a pod ucho mu dýchnul svůj horký dech.
Itachi se lehce ošil a tlumeně... Zasténal? Tak to je ještě lepší, než jsem si myslel. Narutovi na tváři pohrával úsměv.