What Happened?

8. Reakce

Naruto ležel napůl zády opřený o skálu. Okolí vnímal jen matně. Tma mu byla nepříjemná, přestože v ní viděl celkem dobře.
Nevěděl, jak dlouho už na mýtině je. Všechno mu splývalo dohromady. Viděl rozmazaně a byl zmatený. Plně si neuvědomoval, kde je a jak se tam dostal.

Bylo to již několik hodin, co Naruto utekl. Utíkal k pozdnímu večeru, teď se již pomalu schylovalo ke svítání.

Slunce už vykreslovalo oblohu překrásnými barvami, které se do sebe vzájemně vpíjely jako vodové barvy do mokrého sněhobílého papíru. Inkoustově černá noc začínala ustupovat a ukládala měsíc ku spánku za obzor. První sluneční paprsky začínaly dopadat na svět a probouzely vše, čeho se dotkly svým hřejivým dotekem.
(sorry lidi, já si to líčení prostě nemohla odpustit :D)

Itachiho i Kakashiho skupina prohledávaly okolí mýtiny.

Itachi ucítil podivnou chakru, pohledem se se svým týmem domluvili a vyrazili směrem k chakře.

Pakkun ucítil Narutův pach, byl sice dost odlišný, než jaký si pamatoval, ale něco společného přece jen měly. Kakashi se svou skupinou vyrazili za Pakkunem.

Itachi s Kakashim dorazili na mýtinu skoro zároveň, každý z jednoho konce, který nezabíral příkrý útes.

Když Kakashi spatřil Naruta zhrouceného u úpatí skály, rozešel se k němu rychnou chůzí. V cestě mu však po chvíli zabránila Itachiho natažená paže. Itachiho pohled mluvil za vše. Není bezpečné, jen tak k němu přijít.

Ležel na zemi napůl opřený o studenou skálu. Měl podivnou chakru, velmi silnou a trochu zlověstnou. Na všechny přítomné působila dost nepříjemně a byli si vědomi její síly a nebezpečnosti. Byli ostražití. Kakashi měl na tváři smutný a ustaraný výraz. Ostatním nebylo vidět do tváří, měli masky.
Itachi opatrně zamířil k Narutovi. Snažil se, aby byl jeho krok klidný a nenucený, chtěl u něj být co nejdřív, ale snažil se jít pomalu a klidně, hlavně nebýt horlivý.
Když už stál vedle něj, opatrně mu položil ruku na levé rameno a lehce ho stisknul.

Jeho reakce jej však naprosto vyvedla z míry.

Jsem na mýtině. Jsou tu ANBU. Kakashi. Spousta ANBU. Neznámých ANBU. Itachi. Stisk na rameni. (Naruto)

*flashback*
Připoutaný ke stolu..... Jako vždy. Šátek na očích.... Jako vždy. Roubík v puse...... Jako vždy.
Dotek na rameni... Stisknutí...
Škubnul jsem sebou. Ta ruka byla studená jako led.
„Je čas si zadovádět,” pronesl mi u ucha slizký hlas a skousnul mi ho.
Sykl jsem bolestí. Avšak přes roubík to byl téměř neznatelný zvuk.
Studené prsty se mi rozeběhly po těle. Bylo to nepříjemné. Ošil jsem se. Strašně jsem se bál co se bude dít. Oči rozšířené strachem pod černým šátkem.
Vždy jsem tu byl připoutaný bez trička, od pasu dolů přeze mě byla přehozená těžká hrubá látka. Ta teď však byla strhnuta a odhozena kamsi na zem. Pevně jsme semknul oční víčka a zakousl se do roubíku až mě rozbolely zuby. Tak jsem čekal, co přijde.
Chvíli se nedělo nic. Pak mi ty studené ruce začaly sjíždět z ramen přes krk, hrudník, obkroužily moje bradavky a pokračovaly dál. Jazykem mi přejel po celé délce penisu.
Strašně jsem se leknul. Co to kurva dělá?! To mě tu jako vážně chce znásilnit?! Začal jsem rukama škubat s pouty, až jsem si opět rozedřel zápěstí do krve.
Orochimstu pozoroval moje zoufalství a smál se. Běhal mi z toho smíchu mráz po zádech.
Po zápěstí mi stékaly pramínky krve, kotníky na tom nebyly jinak.
Orochimaru postupně přecvaknul pouta na nějaké jiné místo stolu nebo na čem jsem to ležel. Jeho úchop byl natolik pevný, že se mi nedařilo mu vzdorovat. Když jsem se ho pokusil kopnout zrovna odpoutanou nohou, tak mi silně vrazil pěstí do břicha. Zaskučel jsem.
„Nebraň se, jinak to pro tebe bude horší.” Smál se. Ten smích už nikdy nezapomenu. Natolik nelidský, odporný, slizký a ledový tón. Krutý. Pevněji jsem semknul oční víčka. Věděl jsem co přijde. Po tvářích mi zpod černého šátku stékaly slzy.
*end of flashback*

Ten stisk na rameni Naruta natolik vyděsil, že naprosto přestal vnímat své okolí. Pěstí se silně rozehnal po Itachim. Začal běsnit.
Kurama si uvědomil, co se děje a držel jejich, již společnou, chakru pod kontrolou. Jenom díky němu se okamžitě neobjevily čtyři ocasy. Neobjevil se žádný.

Itachi byl ránou tak zaskočený, že nestihnul úplně uhnout. Rána sice minula zamýšlený cíl, jeho obličej, ale dopadla na rameno.
Síla nárazu byla tak velká, že Itachi odletěl a narazil zády na skálu. Těžce se sesul k zemi, napůl omráčený neočekávanou silou nárazu.

Všichni ANBU se okamžitě jali  Naruta obklíčit. Kakashi jen v šoku stál a pozoroval výjev před sebou.

Narutovi se z ničeho nic úplně změnil výraz ve tváři. Všechen vztek byl ten tam a vystřídal ho neuvěřitelný děs a hrůza.
Okamžitě začal couvat, zakopnul o vlastní nohu, ale stále se rychle po zemi posouval pozpátku pryč.
Jeho oči už nebyly bezvýrazné, tak jako od doby, co se probral v pokoji ve skrytém patře nemocnice. Teď přímo překypovaly hrůzou, ze které tuhla krev v žilách.
Naruto narazil zády na skálu. Horečně kroutil hlavou.
„Ne... Prosím.... Znovu už ne.... Ne... Ne...” opakoval stále dokola skřehotavým tichým šepotem. Prestože šeptal, bylo jasně slyšet, jak se mu hlas chvěje a přeskakuje hrůzou.

Několik ANBU se k Narutovi přiblížilo ještě víc, už stáli jen metr od něj. On se krčil na zemi a hleděl do prázdna někam daleko za ně.
Najednou však vystartoval a srazil jednoho z ANBU kopem k zemi. Zbylí už dávno měli připravené kunaie a ti vzdálenější i shurikeny.

Na mýtině se nečekaně objevil Shisui se svou skupinou.
Naruto ho nestihl zaregistrovat včas. Shisui ho poslal do tmy tvrdým úderem lokte do zátylku.

___________________

Mám na vás všechny důležitou otázku, tak prosím co nejvíc komentářů s názorem.
Chcete yaoi nebo hetero vztah?
Každopádně předem upozorňuju, že hetero bych měla fakt problém napsat a bylo by to asi fakt hrozný😅, zato yaoi by se mi mohl celkem i povést.
Můžete taky navrhovat nebo tipovat shipy, mám nějaké plány, ale uvidíme, co vymyslíte. Předem varuju, že nezaručuju případný nejčtenější ship.
Takže to by bylo asi všechno. Prosím dejte mi vědět vaše názory.

Tsukiyame_