Ráno.
Minato zaslechl, že někdo v koupelně pustil sprchu. Naruto.
Často se sprchuje brzo ráno.
Minato si protřel oči a podíval se na hodiny. Čtvrt na pět ráno. Vůbec nemá dobré spaní. Občas dokonce ze spánku něco vykřikne, ale jednou, když k němu s Kushinou přišli a snažili se ho vzbudit, tak Minata chytil pod krkem a začal ho škrtit. Spadli spolu na zem a Naruto seděl na Minatovi s rukama na jeho krku. Když zašeptal klid Naruto, jsi doma, Kushina ho objala kolem ramen. On si uvědomil, co udělal a rychle ze svého otce slezl a po zemi couval do rohu pokoje, kde zůstal sedět na zemi a rychle dýchal. Pak je oba požádal, aby za ním nechodili, když spí. Souhlasili a na jeho žádost odešli.
Chápali, že je to pro něj těžké.
Kushina se taky probudila. Jenom na sebe kývli, vstali a oblékli se. Šli se posadit do obýváku a čekat na Naruta.
Voda se zastavila asi po půl hodině. Pak už za chvíli Naruto scházel schody. V kuchyni si vzal sáček s potravinovými pilulkami a dvě snědl. Pak si to zamířil do předsíně a začal si obouvat boty.
Kushina s Minatem se postavili do chodby a sledovali ho.
„Kam jdeš Naruto?" zeptal se ho Minato. Otočil se na ně.
„Ven, řeklo se, že první týden bych měl zůstat doma, dnes je to však již první den druhého týdne, takže ven můžu, mýlím se?" řekl na Minatův vkus dost sarkasticky.
Minato si jen povzdechl a Kushina přikývla.
„Do oběda doma?" zeptala se.
„Po večeři. Jídlo jsem si vzal s sebou." řekl a vytáhl z kapsy sáček s potravinovými pilulkami.
Dál už se na nic neptal a vyšel z domu.Naruto vyšel ven. Venku byla ještě celkem tma, přestože už se nebe lehce projasňovalo do světlejších odstínů tmavě modré. Bylo pět hodin ráno.
Do lesa?
Nemám nic proti.Naruto jen přikývl a vydal se spící Konohou. Bylo to příjemné. Chladný vzduch mu lehce čechral vlasy, které mu pomalu spadaly na ramena. Budu si je muset nechat ostříhat. Vyplivl do trávy obě pilulky. Neměl hlad.
Procházel lesem a užíval si nesmělé sluneční paprsky, které mu občas skrz listy dopadaly na tvář. Zhluboka se nadechl a vydechl se zavřenýma očima. Už je to pryč. Já mu dám šmejdovi. Jen počkej, však já si tě najdu a zabiju tě. A pořádně si to vychutnám.
S výdechem otevřel oči a pomalu se rozběhl lesem. Bylo mu příjemné moct chodit kam chtěl. Bylo mu sice jasné, že tu bude nějaký ANBU, který ho hlídá, ale to mu bylo zrovna teď jedno.Itachi seděl v koruně stromu nedaleko Narutova domu a co nezpozoroval. Pět hodin ráno a Naruto vychází ven. No s tím týdenním zákazem to vzal teda doslova.
Itachi ho má stále na starost, nikdo další ho hlídat nemá. Kdyby se něco stalo, tak jsou připraveni kdykoliv na jeho povel zasáhnout.
Dal Narutovi menší náskok a pak ho s odstupem následoval po střechách a v korunách stromů, Naruto šel po zemi.Došel na okraj lesa a něco vyplivl. Když byl už dostatečně daleko Itachi seskočil na zem a podíval se, co to bylo.
Potravinové pilulky. Jen počkej až se mi dostaneš do rukou, tady se totiž žádné hladovění konat nebude.
Ale budu si od něj muset držet odstup a dávat si pozor, jeden zlomený nos byl víc, než dost. Tsunade se na Itachiho pak naštvala, co že to udělal, že mu Naruto zlomil nos. Řekl jí to, ale samozřejmě vynechal pár datailů, třeba ten, že věděl, že to Narutovi vadí.
Itachi pokračoval po větvích ve sledování.
Naruto se na chvíli zastavil a zavřel oči. Itachi taky potichu zastavil a pozoroval ho ze své výšky. Po chviličce se Naruto pomalu rozeběhnul lesem.
To už začíná trénovat? Není na to trochu brzy? A tím nemyslel přímo to, že je půl šesté ráno, ale to, že je doma teprve týden.Po nějakých tři sta metrech musel Naruto zastavit. Bylo vidět, že ho ten běh dosti zmohl. Měl pocit, že sebou možná sekne o zem. Tak se opřel o strom. Po chvíli si sedl na zem a opřel se o něj zády. Zavřel oči a poslouchal šelest listí v ranním větru.
Seděl tam asi dvě hodinky, tak napůl pospával, ale ne dost hluboko na to, aby jej pronásledovaly sny, nebo spíše noční můry, a taky vnímal svoje okolí.
Zvedl se a pokračoval dál lesem, rozhodl se, že pro teď by už běh stačil.Itachi si sedl na větev a opřel se o kmen stromu bokem. On vypadá tak sladce, když podřimuje. A jak mu ty blonďaté vlásky padají do obličeje. Počkat... Cože to?! Trošku začal panikařit. Vždyť patří do Sasukeho týmu. Nejspíš ani nebude gay a navíc se mu líbí Sakura, která uhání Sasukeho, ale to není podstatné.
Z jeho paniky ho naštěstí vytrhl Naruto, který se postavil a pokračoval v chůzi.
Šel takových dvacet minut a najednou se z ničeho nic zastavil. Itachimu chvíli trvalo, než si to uvědomil, protože byl zabrán do svých myšlenek na něj, které se snažil si rozmluvit.
Jak se Itachi snažil rychle zastavit, aby ho Naruto neviděl, tak zakopl o menší vyrůstající větvičku a sletěl ze stromu.
A Naruta vzal s sebou.Naruto pokračoval v chůzi asi nějakých dvacet minut. Pak jsem se zastavil, protože zaslechl divný zvuk. Pak uslyšel zlomení větvičky a vzápětí jej něco, nebo spíše někdo, srazil k zemi.
Když se trošku vzpamatoval, zjistil, že to byl Itachi, který jej sledoval a sletěl ze stromu. A to má být špičkový ANBU.
Naruto teď ležel na zádech a Itachi byl nad ním. Ruce měl opřené vedle Narutovy hlavy a klečel s rozkročenýma nohama na zemi, s koleny ve výšce blonďákových stehen.
To se může stát jenom mě. (Itachi)
Na jednu stranu teď proklínal, že má zrovna na sobě masku. Na druhou stranu za to byl vděčný, protože byl rudý až na prdeli.„Slezeš už konečně, nebo tady plánuješ přespat?"
„J-jo, promiň." Rychle z něj slezl a natáhl k němu ruku. Naruto dělal, že ji nevidí a postavil se sám.
„Takže tebe určili jako moji chůvu?" řekl nabroušeným hlasem, ze kterého byl poznat náznak pobavení.
Na to mu Itachi nic neřekl.
„Můžeš si dát odchod, nemáme v plánu zničit vesnici nebo tak něco." pokračoval posměšným tónem.
Itachi neříkal nic, jen stál a čekal.
Naruto se po chvilce otočil a pokračoval v chůzi. Itachi šel asi dva tři metry za ním. Už nebyl důvod se skrývat.Timeskip
Už byla tma a Naruto byl před domem. Otevřel branku a po chvíli i dveře. Cestou ke dveřím ještě přemýšlel nad událostmi dnešního dne. Itachi za ním chodil jako ocásek po tom, co jej srazil k zemi, při svém pádu ze stromu. Naruto se celý den poflakoval po lese, chodil, polehával na trávě. No, alespoň už ví, kdo ho má na krku, přestože je to ve skutečnosti naopak, nebo alespoň v tomhle konkrétním případě.
Vešel do domu a přivítali ho Kushina s Minatem. Jen na ně kývl a šel k sobě.
Trochu posiloval. Dělal sedy lehy, kliky, a chvíli stál na rukou opřený jednou patou o zeď. Pak si dal sprchu a lehnul si.
Pronásledovaly jej vzpomínky. Pak začal vymýšlet způsob, jak zabije Orochimara. Chci, aby trpěl. Usnul asi okolo jedné ráno.
ČTEŠ
What Happened?
FanfictionHomofob? Táaaaahni. Děkuji. ^_^ PŘÍBĚH JIŽ KOMPLETNĚ VE 3. OSOBĚ je to o poznání čitelnější, významy vět zůstaly samozřejmě stejné, občas se však objevují lehké úpravy co se týče skladby vět Orochimarovi se zachce zkoumat pečeť, která drží Kyuubih...