𝐋𝐨𝐯𝐞𝐥𝐲 ᵐ-ᵖʳᵉᵍ ✓

~11~

,, No procházka růžovým sadem to není. " povzdechl si Louis.

,,Co se děje?" zeptal se Zayn.

,, Harry je pryč, já se nudím a taky jsem se do Harryho asi zamiloval, ale on mě rád nemá " vysvětlil jsem ve zkratce.

,, Proč?" zamračil se.

,, Proč asi? Jsem Seveřan, barbar.. " zakroutil jsem hlavou nad lidmi, kteří si toto myslí.
,, To přece není důvod." pořád nechápal.

,, Má ke mě averzi. Když se mnou chtěl spát myslel jsi, že jsem proježděnej jak hlavní silnice." smutně jsem si povzdechl.
,, A on by byl můj první a já to ještě nechtěl. "
Dovysvětlil jsem a Zayn se na mě soucitně koukl.

,, Já tě mám ráda. " řekla Safaa a mě to vykouzlilo úsměv na tváři.
,, Já tebe taky a co vy?" zeptal jsem se.
,, Nic moc. Snažím se vydělávat, ale je to těžký. Hlavně když musím Safě ještě platit školu. "

,, Zkusím s tím něco udělat." řekl jsem.
,, Ne, Louis to by bylo moc. A navíc co by si chtěl udělat? Zaplatit ji celý stipendium?" Usmál se na mě.
,, Klidně."

A on se uchechtl.,, To po tobě nemůžu chtít. "
,, Taky nechceš, já to udělám sám a rád" dorekl jsem přísně a nerozhodně.

Zatím co Louis si stěžoval Zaynovi o Harrym. Harry přijížděl s úsměvem do svého a Louihova paláce.

Chtěl si s Louisem o všem promluvit a v klidu to probrat.

Slezl se svého koně, odehnal všechny dvořany, kteří se k němu cpali a běžel do Louisovi ložnice.
Než však stačil otevřít dveře, otevřela je paní Hrušková z druhé strany.
,, Panebože vše výsosti! " vykřikla a chytla se za srdce.

,, Co se stalo?" zeptal se ledově Harry.
,, Váš manžel se ztratil, nemůžu ho nikde najít. "
V Harrym vřela krev.

,, Proč jsem vás najal! Aby jste ho nechala odejít! Vypadněte!" zakřičel a ani si neposlechl její výmluvu.

Celý rozzuřený vešel do Loisova  pokoje a čekal přitom se mu začal hrabat ve věcech. Neberte to tak, že je Harry šňupálek, jen se chtěl ujistit, že tam Louis nemá žádnou zbraň. Našel však jen luk, který mu přišel nádherně zabalený a ořezaný.

Prozkoumával ho a málem upustil, když do pokoje vlezl Louis.
,, Víš, že se můžež zranit, když takhle budeš pořád lozit? " zeptal se klidně Harry.

Louis to nečekal a proto vyskočil až málem oknem znova vypadnul.
Byl vystrašený a bál se co mu na to řekne. Jeho klid mohlo být slunce před bouří.

,, Nechtěl jsem tě vylekal." omluvil se Harry a vlídně se na něho usmál stahující ho zpět do pokoje.
Louis vytřeštil oči.

" J-já omlouvám se, ale-"chtěl mluvit dal Louis, ale Harry mu skočil do řeči.
,, Udělal si špatnou věc, že jsi utekl ty bábě, ale víc by mě zajímalo kam chodíš?" zeptal se milé Harry.

Louis byl zmatený, nevěděl jestli to na něj Harry hraje nebo co se děje.
,, Jen doufám, že mě nepodvádíš." odpověděl Harry.

,, Ne! To bych nikdy neudělal! " začal vřískat Louis a jedna slza mu smočila
tvář. Harry ji hned setřel a snažil se ho uklidnit.

,, Vím, že jsme nezačali nejlíp a chtěl bych to napravit. Zítra mám celý den volno můžeš se mi otevřít v celé tvé kráse a já se zase otevřu tobě."  navrhl Harry.

A udivující se a naivní Louis začal se slabým úsměvem kývat hlavou na náznak souhlasu.