𝐋𝐨𝐯𝐞𝐥𝐲 ᵐ-ᵖʳᵉᵍ ✓

~6~

Louis se od toho dne co poznal Zayna a Saffu každý večer vytratil a šel za nimi. Pomáhal nebo jim uvařil něco ze Severu.

Zayn ho za to naučil vařit zase něco jejich. Většinou Louis bral něco i z kuchyně, aby měli přísady.

Zayn ani Safaa zatím neví, že je Louis budoucí král a on je za to rád.
Ještě, aby se oni k němu chovali jinak či falešně, kvůli tomu, že si musí vzít nějakého prince.

Sedmé ráno se vzbudil s tím, že za Zaynem půjde dřív a upečou těstoviny. Tuhle představu mu, ale Niall rozbil.,, Jaký oblek si chceš vzít na svatbu?"

Louis

,, Na svatbu?" nechápal jsem.
,, Panebože! Já se dnes vdávám!"pochopil jsem. A přikryl si ústa rukou.

,, Ano, vdáváš tak jaký?" zeptal se a ukázal mi dva obleky. Jeden černý a druhý tmavě modrý.
,, Jaký má Harry?" zeptal jsem se.
,,Černý."
,, Tak černý." rozhodl jsem.

Celý den jsem byl jak na trní.
Bál jsem se večera, s Harrym jsme prohodili tak dvě věty a teď se  spolu
máme brát.

O tomhle jsem přemýšlel až do podvečera.

A když jsem stál před dveřmi, které když se otevřou, zavedou mě k mému budoucímu manželi a císaři, který mě nejspíš nenávidí kvůli nějakým babským pomluvám.

Prošel jsem uličkou a stoupl si naproti Harrymu.

Po obřadu, který se povedl bez chybičky a večeři že stejným koncem, jsem stál trošku dál od hlavního dění.

,, Chtěl bys syna nebo dceru? " zeptal se hlas za mnou, Harryho hlas,při kterém jsem měl motýlky v břiše.
,, Nevím." odpověděl jsem a sklopil hlavu.

,, Já syna. Nejlépe co nejdřív. " řekl a začal mě hladit po zádech.
Bylo to příjemné, ale to co za tím stalo bylo zase nechutné.

,, Zítra odjíždím vyřídit loalitu s pár královstvími, proto bych chtěl, aby jsme začali už dnes. " řekl.

,, Dobře" nevěděl jsem co jiného říct.
,, Běž do mé ložnice, já ještě něco vyřídím. Víš, kde je ne? "
,, Ano, vím. " odpověděl jsem.

Zvedl jsem se a odešel.

Když jsem na tu postel dosedl,jsem začal přemýšlet. Chci s ním spát  nebo mít děti? Ne. Určitě ne.

On mi vlastně jen hezky řekl, že mě oplodní a pak odejde. Proč? Kvůli tomu co se říká.

Ani bych se nedivil, kdyby mi hned po porodu to dítě vzali. To nemůžu. Tak to nechci.

Zvedl jsem se, otevřel okno a vylezl z něj. Na parapetu jsem se ještě pozastavil.

Možná kdybych mu řekl. Ne to ne. Jasně řekl na co mě tu má. A já nehodlám být rodící panna.

Seskočil jsem že střechy na kupu sena a rozběhl se k Zaynovi do chatky.

Rychle jsem klepal. Nevím proč, ale měl jsem pocit jako by se na mě někdo díval. Hned jak se otevřeli dveře a já v nich Zayna uviděl, jsem mu skočil do náruče a upustil pár slz.