𝐋𝐨𝐯𝐞𝐥𝐲 ᵐ-ᵖʳᵉᵍ ✓

~36~

Uvazali mě ve stanu, k nějakému kůlu.
Byl jsem tu sám, tedy v rohu asi byl ještě někdo, kdo už není mezi živými, ale toho jsem nepočítal.

Jediný, kdo tady se mnou byl byla ta kočka.
Pojmenoval jsem jí Li.
Možná divné jméno, ale kdybych měl syna byla by to zkrácenina jeho jména.

Z mých už dost uplakaných očí teklo další slzy a já jen čekal až mě nějak zabíjí.

Najednou se ozvaly kroky a do stanu vešel voják, který mě sem dostal.
,, Tady je. " řekl a otočil se na člověka, který vešel hned po něm.

Poznal jsem v něm svého Harryho.
On mě ale nejspíše ne.
Ani se mu nedivím, osm měsíců jsme se neviděli, myslí, že jsem mrtvý, vypadám jako špinavá bota s uplakanýma očima.

,, Harry." zachraptěl jsem.
,, Jak se opovažuješ císaře oslovovat jménem." zahřměl voják, než ke mě došel a kopl do mě, jen tak tak jsem uchránil Li.

,, Harry. " vzlykl jsem znova, nemohl jsem se ani pořádně nadechnout.
Vojak byl připraven mi dát další ránu, ale Harry ho zastavil.

,, Počkejte. " řekl, než si přede mě klekl.
Dívali jsme si do očí, já s láskou a přáním aby mě poznal a on se mračil a nemohl mě poznat.

Nepoznal mě.

,, Kdo jsi?" zeptal se.
,, Louis Tomlinson. " vychraptil jsem ze sebe. Bolelo mě i samotné mluvení.
,, Nehraj tu divadlo, je mrtvý. " zatl čelist můj manžel.

,, Jsem před tebou Hazzy." vzlykl jsem.
,, Tuhle kočku mi p-podstrčili místo našeho syna H-Harry. " začal jsem plakat až jsem si myslel, že se udusím a kočku nadzvedl, než jsem si ji zase přiložil k sobě.

,, Máme ho zbít vaše veličenstvo? "zeptal se ten voják.
Prosil jsem Harryho pohledem, aby mě poznal, že já jsem jeho Lou, kterého prý miloval.

On se na mě jen nerozhodně díval, než svůj pohled sklopil na zem, vypadající, že nad tím vážně přemýšlí.

Mezi obočím, se mu udělala malá vráska.

,, Umyjte ho, pak ho dovedete ke mě do stanu. " řekl s kamenným výrazem, než s tohohle stanu vyšel a mě se ujal ten voják.

Chtěli ode mě odebral Li, ale to jsem jim neměl v plánu dovolit.
,, Dejte mi ji!" křičel jsem, kopal a házel sebou se všech sil.

Nakonec se se mnou šla i Li.
Držel jsem ji u sebe jako poklad, kulhal a kdyby mě vojáci párkrát nechytli, určitě bych už ležel na zemi.

Až jsem byl čistý, ošetřený pokud se tomu tak dá říct zavedli mě za Harrym.

,, Jsme tady pane. " oznámil voják, než mě strčil dopředu, já to však s mojí fyzickou situací nevykril a před Harryho jsem se rozplácl.

Seděl k nám čelem na křesle, za ním na stole byli jakési plány a papíry.
,, Nechte nás." rozkázal.

,, Kdo jsi? " zeptal se když odešli, vstal, klekl si přede mě a prsty na bradě si mou sklopenou hlavu natočil k sobě.

,, Vypadáš jako on. " Zašeptal v neuvěření.
,, Jsem Louis, Harry." z očí mi znova začali stékat slzy.

,, Nechali si mě tam a když-když jsem porodil Liama, vzali mi ho a místo něj podstrčili tuhle kočku. S-snažil jsem se Harry a vím, že jsem zkla-zklamal. " rozbrečel jsem se úplně a už ani nebyl schopný něco Harrymu vysvětlovat.

Tomu to naštěstí stačilo a za chvíli jsem kolem sebe ucítil náruč, kterou jsem necítil už osm měsíců.