𝐋𝐨𝐯𝐞𝐥𝐲 ᵐ-ᵖʳᵉᵍ ✓

~32~

Oba dva se potom dostali do bezpečí.

Ovšem ani jeden se tak necítil.
Nemohli po tom co se stalo, ne.
Niall je mrtvý a Louis možná taky.

Zayn začal plakat a za nedlouho se k němu Harry přidal. Byli pro druhého oporou, nemohli uvěřit tomu co viděli.

Mezitím co se oni ukrývají ve vesnicích se Louis dostal z nevědomí.
Rozkoukával se kolem sebe, ovšem neviděl nic jiného než tmu.

Seděl zády opřený o nějaký strom, ruce za ním svázané, stejně jako nohy ty měl ovšem k sobě.

Za chvíli vykoukl měsíc zpoza mraků a Louis začal rozpoznávat osoby, co leželi kolem ohniště.

Snažil se všelijak dostat z téhle situace, ovšem jedí co se mu povedlo byli trochu uvolnit provaz.

Už se usmíval, že má aspoň něco vyhráno, ale když si uvědomil, že už svítá a jeden z mužů se probouzí, úsměv ho přešel.

Chvíli přemýšlel co dělat, ale nakonec se rozhodl, že bude předstírat, že spí.

Slyšel, jak se muž zvedl, potom nějaké zvuky, jakoby něco hledal až nakonec bylk ticho.

Byl tak vystrašený, že se bál oči otevřít, proto je nechával zavřené a udělal dobře, protože za chvíli na své tváři ucítil smradlavý dech.

Měl co dělat,  aby neohrnul nos nad smradem i nad blízkosti  která se mu vůbec nelíbila.

,, Za jak dlouho se dostáváme ke Cowellovi?" Řekl muž než se od Louise vzdálil.

,, Asi po třetí, pokud nám bude přát počasí." Odpověděl ještě někdo o kom neměl Louis vůbec tušení.

,, Vem ho na koně ať můžeme jet." Zamručel ještě ten hlas, za chvíli se kolem něj obmotala ruka, která ho zvedla jako nic.

Za nedlouho ho ten muž břichem švihl na koně.

Málem ze sebe vydal bolestné zaskuhrání.
Vážně to bolelo a miminku to mohlo ublížit.

Více než o sebe se bál o to malé.
Sice je to pořád malý plod, ale už teď ho miloval a doufal, že ho Harry miluje stejně.

Nikdy nebyl nějak nábožně založený, ale teď se modlil ke všem svatým i nesvatým, aby byli jeho milování v pořádku.

Když se nad tímto zamyslel, přes zavřená víčka mu začali stékat slzy.

Už Nialla nikdy neuvidí.

Už-už prostě není.

Neudržel vzlyk, kterého si jeho únosci všimli.

,, Nebul. " řekl naštvaně jeden z nich.
To Louise, ale vůbec neuklidnilo.
,, Drž hubu!" Zařval.

,, Zabili jste ho." Rozvzlykal se ještě více a konečně otevřel oči. Viděl vycházející slunce a pole, nikde ani živáčka.
,, Zabili jste ho!" Hlas se mu ke konci zlomil.

,, Nebul jinak ti dám důvod." Řekl se slizkým hlasem ten druhý a plácl Louise  po zadku.

Louis vytřeštil oči a snažil se být co nejvíce potichu.
Muži ho už nechali, ani jednoho zatím neviděl, ale věděl, že jeden z nich si sedl na koně, na kterém byl i on za něj.

Jeho kolena ho nepříjemně tlačila do boku a do obličeje, únosce to ovšem neřešil a i s druhým se někam rozjeli.

Jeli dlouho, skoro celý den, Louis si myslel že mu odumřel bok a když přemýšlel, kdy tam asi tak budou uviděl, když otočil hlavu veliký hrad.