Pohled Matyho
Chtěl jsem běžet za ní, ale utíkala moc rychle a ztratila se mi. Řekl jsem si, že třeba šla do nemocnice, jelikož se i rozběhla tím směrem a tak jsem vyrazil stejnou cestou. Došel jsem k nemocnici, ale před ní nebyla Klárka, doufal jsem, že bude uvnitř, ale nemohl jsem ji najít. Došel jsem k Samovy do pokoje a tam seděla.
K: Co chceš?
M: Chci se ti omluvit...
K: Hhhhh to je teď už stejně jedno....
M: A proč jsi teda tak smutná?
K: Byli tu doktoři...
M: Ouuu a co říkali?
K: Že nemá šanci...
M: Cože? Jakto?
K: Rána pronikla do srdce...
M: Za všechno můžu já! Kdybych tě tenkrát nenechal doma samotnou, nikdo by tě neunesl, tím pádem by jsme tě nemusely zachraňovat a tím pádem by ho ten blbec nezastřelil!
K: Není to jenom tvoje chyba...Ale teď prosím odejdi, musím si srovnat co se právě teď děje...
Začal jsem přemýšlet nad starými časy, když jsem se s Samem poznal, jak jsme jezdily na výlety, jak jsme společně natáčely a jak jsem všechno tohle během sekundy ztratil... Odešel jsem domů, nebo spíš chtěl jsem, ale nakonec jsem zůstal venku na lavičce...Po chvíli začalo pršet... Stále jsem tam seděl a koukal se chvíli do země, chvíli do oblohy a chvíli kolem sebe. Seděl jsem tam takhle asi další 2 hodiny... Po chvíli jsem si uvědomil jednu věc, která málem i mě rozbrečela... Jak to řekneme fanouškům? Je pravda, že chvíli to tajit můžeme, ale dřív nebo později to stejně budeme muset říct.. Nedokážu si představit ty i storky, ty videa a všechno co budou psát nebo říkat...
Pohled Vityy
Maty s Klárkou odešli a já jsem šel za Dejzrem, který seděl v obýváku. Sedl jsem si vedle něj a hlavu si položil na jeho rameno, ale on se zvedl a sedl si kousek dál. Nemohl jsem to vydržel a zeptal jsem se ho.
V: Ty už mě nemiluješ, že?
D: Hele nech toho nemám na to náladu...
V: Přemýšlíš nad Samem?
D: Jo! A už mě nech!
V: Měl jsi radši chodit s ním, když je tak super a já jsem jenom debil.
D: 🙄🙄🙄🙄
Odešel jsem do pokoje a zamčel jsem se... Byl jsem strašně smutný...Proč vždycky já jsem ten kdo nenajde lásku! Moon má nebo měl holku, Maty je s Klárkou, s Dejzrem by chtěla chodit každá holka snad a já? Já jsem navždy sám! Po asi 2 hodinách přišel domů Maty...
Pohled Matyho
Přišel jsem úplně zmoklí domů a byl jsem celkem zaražený, když jsem viděl a Dejzra.
M: Čau Dejre XD
D: Hmm čus...
M: Stalo se něco?
D: Se neptej mě ne?!
M: Ježiš tak sorry...
Potom co Dejzr řekl ať se neptám jeho, hned mi došlo, že se mezi jím a Vitoou něco stalo. No a tak jsem zamířil do Vitoova pokoje. Otevřel jsem dveře a ležel ubrečený Vitaa.
M: Vitoo?
V: Hmm? Co je? :(
M: Co se stalo?
V: Sám nevím, ale přijde mi, že se mnou už Dejzr nechce být...
M: No tak to je stejný jako já s Klárkou..
V: Jakto, co se stalo?
M: **Vysvětlil mu co se stalo**
V: Ježiši a co Samko?
M: Asi nepřežije...😭
V: Panebože!
M: Přijde mi, že se poslední dobou všechno jenom rozpadá...
Pozn. Autorky- 525 slov. Omlouvám se, že jsem dlouho nepsala příběhy, ale doufám že se vám tahle část aspoň trochu líbí.😁
