Assassin ✔️

Quatorze

„Takže, jaký je plán?" zeptal se Claude, jen co spatřil mapu Paříže, na dubovém stole.
„No, mezitím co jsi spal dorůžova, rozdělily jsme se na dva tábory. Ty a Annie, já s Clausem, Markus bude hlídat vchod, kdyby se cokoliv podělalo. Naše skupina vás bude krýt, budeme stát na balkónu v levé části náměstí." poukázal na místo na mapě." Vy budete mít za úkol odlákat pozornost a osvobodit Leopolda, k tomu vám poslouží tyhle plynové kapsle." vytáhl s kapes, něco jako granát. "Když s tím hodíte silně o zem, uvolní se plyn, což funguje jako maskování. Potom nastane nejtěžší část, utéct. Klidně ukradněte koně, mě je to jedno, hlavně utečte a hlavně ať vás nikdo neuvidí, jinak náš pokus o svržení krále se rychle zvrtne v naší vlastní popravu, je vám to vše jasné?" vysvětlil svůj plán velitel.
Nějakou dobu bylo ticho, snažili se pochopit celý plán. Byl velice riskantní, mohl je stát všechny život. Nakonec všichni přikývli bez jakýkoliv námitek.
„Jo a ještě jedna věc. Musíme bez plášťů, byly by jsme nápadní. Tady máte svoje pouzdra na zbraně." vytáhl kožené pochvy. "bohužel nejsou na meče, ty tu budete muset nechat. Lidem by asi přišlo divný, proč mají normální lidé meče, dýky by se dali ještě vysvětlit. Kdyby se vás někdo ptal, tak mu řeknete, že se chcete jen bránit, že vás málem zabily při tom proslovu, je vám i tohle jasné, tohle otázka života a smrt. A ještě jedna věc, každá skupina půjde v jinou dobu, pro jistotu." domluvil po svojí dlouhé řeči.
Místností se ozval jen souhlas.

Poprava se měla konat ve tři odpoledne, na největším náměstí Paříže. Marku odešel jako první, už v pravé poledne. Velící skupina odešla okolo druhé, oni měli mezitím čas si popovídat.
„Hele, ať se stane cokoliv, nenech se zabít nebo jakkoliv unést, byla by to škoda." řekla mu Annie smutně.
„Neboj, já se nenechám a i kdyby na to došlo, nebudou to mít zadarmo." uklidnil jí a trochu se pousmál.
Annie se k němu znova přiblížila a znova ho políbila. Tato chvíle zase netrvala věčně. Po nějaké době se od něj odtrhla.
„Už bychom měli vyrazit." řekla a vydala se k východu. Claude opět bezmocně stál, pak se za ní vydat.

Na místě bylo přeplněno. Lidi se tam mačkali jako sardinky, zřejmě měli o představení zájem. Také tam bylo hromady strážníků, templářů a také bytostí, jenž vypadali jako z jiného světa. Měli na sobě bílé, něco jako župany, kuželové klobouky a olověnou masku. Byli zvláštní, svým způsobem i děsivý.
To všechno zpozorovali na střeše, jedné z budov.
„Nevíš co je tamto za hlídky." zeptal se Claude.
Annie na ně upřela zrak, ztuhla hrůzou, to jí bylo také vidět na tváři.
„Co je, co se děje?"
Nebyla schopna slova. Claude se na ní furt zaujatě díval.
„To není možné, vždyť to je jen mýtus." řekla udiveně.
„Jaký mýtus?" ptal se dál.
„Jestli se nepletu, tak by to měli být členové jakési sekty, převorství sionské. Tahle skupina chrání křesťanství už od počátky věků. Chránily Ježíše Krista. To je vše co vím, ale jediné co mě zaráží je, proč, jsou s templáři, jsou to od věky věků nepřátelé." řekla svoji teorii Annie.
„Tak proč spolu soupeří, když mají stejný úkol." zahltil ji další otázkou
„To nikdo neví, údajně se říká, že každý má svůj názor o křesťanství, prý se nemohou shodnout. Obviňují se navzájem ze lži. Teď to bude vážný, jestli se spojili."
„Co by bylo vážný pro křesťanství hrozbou, když by byl zabit král."
„Francouzský král se hodně podílí na výběru nového papeže , který drží křesťanství tak nějak pohromadě. Je důležitým člověkem. Podle nich se nesmí stát, aby na trůn nasedl někdo, kdo tomu vůbec nerozumí."
„To dává smysl, ale proč se jich tak bojíš?"
„Protože se říká, že kdo jde proti převorství sionském , jde proti samotnému bohovi. Stojí vždy na jejich straně, někde jsem slyšela, že bůh propůjčil někomu svoje schopnosti, které mu pomohli přemoct někoho, kdo by ho jinak zabil, pak stejně umřel. aby moc nevyužíval ve svůj prospěch, Claude já mám strach." řekla vyděšeně.
„neboj mi to nějak vyřešíme." utěšil ji.

Představení začalo.
„Dámy a pánové, otroci, otrokyně. Dnes jsme se tu sešly aby jsem popravily tohohle hříšníka, Leopolda Chavese, jenž se včera, ve večerních hodinách, zabít naše veličenstvo, Ludvíka XVI. Bez jakéhokoliv soudu, byl obviněn z pokusu o vraždu královského činitele, byl odsouzen k popravě na veřejnosti, následnému rozčtvrcení a pověšením na kůl, zde na náměstí Place de la Concorde.
„Teď!" šeptla Annie.
Seskočili na balkón a následně na zem. Hodili kouřovou bombu a půlka náměstí se ocitla v kouři. Nastala panika. Všichni se začali hrnout k východu. Tam ale stál Markus. Nepočítali, že tam bude hodně lidí a tak ho udupali k smrti. Síle davu se nemohl nikdo vyrovnat. Nikdo si toho však nevšiml, pokračovali v plánu.
k místě činu se vydali i strážci, tehdy nastala práce té druhé skupiny. Velitel vystřelil ze své muškety a trefil jednoho z templářů. Ten padl k zemi a už nevstal. Ostatní si toho všimli a tak tam začala přestřelka. Leopold, který byl v zajetí kata, využil šance, nebyl ještě na gilotině, měl však u sebe sekeru, pro případ, kdyby se to takhle nezvrtlo. Praštil loktem kata do břicha a vzápětí se uvolnil, začal utíkat. To byla chyba, jelikož popadl sekeru a vší silou jí praštil do dřevěného pódia. Jedno z prken se rozštíplo. Dřevo bylo dlouhé a tak na druhém konci se nadzvedlo. Leopold zakopl, než se stačil postavit, sekera ho rozpůlila vejpůl.
Mezitím v přestřelce padlo několik templářů, strážníků i členů Krista. Ale také to schytal Clause přímo do břicha. Po nějaké době také umřel na ztrátu krve. Velitel v tu dobu začal zdrhat.
Claude a Annie se snažili zorientovat v kouři. V tu dobu do nich vrazil Anniin otec.
„Dělejte, tohle nezvládneme!" křičel z plných plic. Ti ho okamžitě poslechli, protože si všimly hordy, která se k nim blížila. U vchodu do náměstí našli mrtvolu Markuse. Měl úplně rozdupanou hlavu, byl zázrak, že ho poznali. Pak zaslechli výstřel za nimi. Byl z dálky, nic jim neudělal, dali se opět na útěk. Vůdce nastoupil do povozu a naznačil ať si také nastoupí, ti neváhali ani sekundu. Uvnitř už nebylo volno museli se vecpat do sena, jenž vůz vozil. Zapřáhl koně a ty se vydali rychlostí pryč. Pronásledovatelé si také přivlastnili taky takových povozů. Začala přestřelka, která neznala obdoby.
Většina střel letěla mimo, některé byly přesné jako orlí oko. Většinou to bylo ze strany Assassinů. Sestřelily jeden kočár, ten za nějakých okolností naboural a skončil v plamenech. Pak to schytal jezdec, koně zastavili, povoz za ním se s ním srazil. Zbýval poslední vůz. Naneštěstí dvojici došla munice. Pak přišla střela, jenž trefila jejich koně. Ten spad a celý povoz se zhroutil k zemi. Celý se to s nimi otočilo a následně skončili ležet na zemi. Annie byla v bezvědomí, snad. Její otec vstal, snažil se cokoliv udělat. Než něco udělal, templář ho střelil pistolkou do hrudníku. Padl na zem. Krev se rozlila na chodníku, bylo jasné, že je mrtev. Nakonec templář přistoupil ke Claudovi.
„Ááááá, máme tu synáčka řezníka." řekl a on poznal, že se jedná o vraha jeho otce. Pak ho kopl do obličeje, zahltila ho tma.