2.

367 29 10
                                    

POHLED THOMASE

Když se ráno sejdeme před centrálním domem, Minho každému rozdá starou zbroj Zlosinu, kterou jsme už pět let nepotřebovali. Nakonec si každý vezme do ruky helmu na ochranu obličeje a abychom lépe zapadli.
Dvojčata hlídá Sonya než se vrátíme.
,,Poslední šance vycouvat!" řekne Minho než nastoupíme do letadla. Všichni kolem něj projdou.

Připoutáme se na místa a Addison nastaví autopilota.
,,Kolem 4 odpoledne by jsme tam měli být." řekne nám a posadí se k nám.
***

,,5 minut do přistání!" vstane z místa Addy a přesune se na místo pilota.
,,Okey, všichni poberte, co nejvíc zbraní. Budete je potřebovat!" prohlasí Minho, všichni tak udělají.

,,3 minuty!" houkne na nás Addy. Nasadíme se helmy na hlavu a připravíme se na přistání, které proběhne bez problému.

Otevřu rampu a postupně vyjdeme ven. Stojíme před budovou Zlosinu. Lehce mě překvapí, že tu nečekají vojáci, jelikož nás museli z dálky vidět.

,,Něco tady nesedí." řekne první nahlas Chuck. Jen přikývnu.

Uděláme jen pár kroků než se konečně objeví 3 vojáci.
,,Co tu chcete?" zeptá se prostřední z nich.
,,Stephan Peige. Taylor Junior. Půjdou s náma." odpoví Minho.
,,Jo, to se nestane." udělá krok vpřed krajní voják.
,,Neptali jsme se, jen oznamovali." pokračuje Addison.
,,Jestli je chcete, budete muset projít skrz nás." promluví poslední voják.
,,3 proti 7? To nebude problém." uchechtnu se.
,,To se uvidí." odpoví prostřední.

Vytáhne zbraň a začne s ní střílet, uděláme totéž. Nakonec dojde munice, takže nezbyvá nic jiného než klasický boj. Newt s Minhem a Chuckem si vezmou krajního vojáka. Já s Tessou si vezmu prostředního. Addison s Brendou si vezmou poslendího vojáka.

Myslel jsem si, že to bude jednoduší, ale i tak vyhráváme. Minho s Chuckem se sbírají ze země, ale Newt drží vojákovi nůž pod krkem. Tessa také spadla na zem, při podkopnutí její nohy, to mi však dalo šanci přišpendlit vojáka k zemi. Addy použila na jejich vojáka své schopnosti a dostala ho nejspíš do bezvědomí. Brenda se zatím přesunula na pomoc Minhovi.

Natáhnu ruku na helmu vojáka, kterého držím v pasti, když mě něco píchne na krku. Chytnu se za místo dlaní a vytáhnu z krku šipku. Rozhlédnu se kolem, všichni jsme byli střeleni kromě třech vojáků.
,,To by stačilo." zaslechnu za mými zády. Ten hlas bych poznal všude. Je to má matka.

Pokusím se na ní otočit, ale zčerná mi před očima. Poslední, co ucítím je tvrdý náraz do písku.
***

,,Ale, ale, ale." zaslechnu jakmile nebydu vědomí. Zvednu hlavu, všech 7 nás sedí u kovového stolu. Chuck se jako poslední probere pár vteřin po mě.
,,Avo." pozdravím.
,,Kdybych jen věděla, že jste to vy, přijela bych dřív!" zasměje se.
,,Vlastně mě to ani nepřekvapuje, včera se nám někdo naboural do databáze a ukradl velmi důležité nenahraditelné složky a druhý den se objevíte vy." podívá se na každého zvlášť.
,,Včera jsme se nabourali do Zlosinu, ale nic jsme neukradli, jen jsme hledali důkaz jestli Stephan Peige žije." brání nás Minho. Ava přimhouří své oči.
,,5 let a včera jste se rozhodli hledat hlouběji do případu vašeho otce?" podívá se na mě a Addy.
,,Před týdnem nám přišla zpráva, něco o léku, podepsaná S. Peige. Byla zašifrovaná samozřejmě, teprve včera jsme ji rozlouskli, a proto jsme hledali důkaz." vysvětlím. Ava se jen začne smát, stylem, že ví něco co my ne.
,,To dává smysl. Minulý týden jsme posílali do všech počítačů Zlosinu podrobnosti o léku, nejspíš jsem zapomněla, že váš otec vybavil váš úkryt vybavením Zlosinu." přestane se smát.
,,Navíc proč by jsme kradli dokumenty k léku, když s ním nás už nepotřebujete a my můžeme žít v klidu, daleko od vás?" zeptá se Tessa.
,,Pravda." začne nad celou věcí přemýšlet.
,,Když už jste tady, stejně mi s mým malým problémem můžete pomoct. Najděte mi kdo to udělal a já vám na oplátku dám něco, co všichni chcete." opře se o stůl.
,,A to je?" zeptá se Newt. Ava se na něn podívá.
,,Takhle to nefunguje, nejdřív musíte souhlasit." mrkne na něj.
,,A co když odmítneme?" zeptá se Minho. Ava přejde ke dveřím a otevře je dokořán.
,,Můžete odejít." mávne rukou je dveřím.
,,Jen tak? Kde je háček? Budete nás sledovat a až najdete náš ukrýt tak nám budete vyhrožovat?" zeptá se Chuck.
,,Ale naopak, už nikdy ode mě neuslyšíte. Kdybych vám chtěla vyhrožovat, mohla bych to udělat rovnou na místě. Myslíte, že naše satelity nezaznamenali vaše letadlo, váš úkryt může být maskován před satelity, ale jakmile jste vyletěli z jeho zóny, letadlo se objevilo na satelitě. Podle toho není tak těžké vysledovat přesné souřadnice. Pak bych mohla vyhrožovat, že tam pošlu vojáky nebo něco podobného, co jste udělali vy! Psolat tam atomovku." vysvětlí jak se věci mají.
,,Odkud myslíte, že Scarlett vzala kódy? Od nás, takže ano, jen tak můžete odejít." dořekne. Vydá se ke dveřím.
,,Ale být váma pořádně bych si to promyslela, to co nabízím, věřte mi, že o to nechcete přijít! Za hodinu si přijdu pro odpověď." zavře za sebou dveře. Vstanu od stolu a dojdu ke dveřím, vezmu za kliku a k mému překvapení nejsou zamčené. Opět je zavřu.

,,Nemůžeme jí věřit." promluví první Newt.
,,Nemůžeme, ale zároveň říká pravdu." začne Addy.
,,Thomasi, ty možná nemáš vzpomínky na minulost, ale já ano. Poznám, když naše matka lže, tentokrát nelhala, ani na sekundu." podívá se mi do očí.
,,Kdyby chtěla tahle konverzace mohla vypadat úplně jinak. Mohla nás postavit před hotovou věc, buď ji pomůžeme nebo nám zničí náš domov, ale neudělala to." rozhlédne se kolem a nechá vyjádřit se ostaní.
,,Co když ji přesně o to šlo? Přesvědčit nás, že se změnila, že nás tu nedrží v přesvědčení, že ji pak pomůžeme a jakmile odmítneme teprve začne vyhrožovat?" zeptá se naoplátku Minho.
,,Ava Peige je hodně věcí, ale když něco chce, je potom, nehraje hry, akorát by ji to zdrželo, ale máš pravdu něco tu nesedí. Proč nám neřekla, co je to něco, co všichni chceme? To zní už jako hra, ale proč?" odpoví Minhovi Tess.
,,Nevěděla, že sem přijedeme, možná proto nám nevyhrožovala. Nepotřebuje nás, lék už má, teda krom detailu, že ho někdo ukradl, musela mít nějaký plán, my jsme ale výhodnější. Když odjedeme bude se držet původního plánu, myslím, že hlavní háček je v té naší odměně. A proč se tak smála, když jsme zmínili, proč jsme sem přijeli?" navrhne Chuck. Na to jen přikývnu.
,,Taky mi to nesedělo, bylo to jakoby věděla něco co my ne." potvrdím Chuckovu teorii.
,,Vypadá to, že máme víc otázek než odpovědí." shrne Newt.
,,Jak se teda máme rozhodnout?" zeptá se Brenda, která byla doteď zticha.

Najednou se otevřou dveře. Všichni zhlédneme na malého chlapce. Vplíží se dovnitř a zavře dveře.
,,Slyšel jsem, co vám Ava nabídla, vím že mě neznáte, ale musíte říct ano!" podívá se na nás.
,,A kdo jsi ty?" zeptám se.
,,TJ." přitiskne ucho na dveře, jestli někdo nejde.
,,Věřte mi, nikdo z nás tady nemá Avu rád, ale vtomhle případě mluví pravdu." pokračuje dál.
,,Počkej ti vojáci venku nebyli od Zlosinu?" zeptá se Minho. TJ zavrtí hlavou.
,,Kdo to byl?" zeptá se Tessa.
,,Nemůžu vám to říct, Ava by to poznala." podívá se na mě.
,,Já vím, že mě neznáte, ale já znám vás. Vás všechny. Prosím, prosím řekněte ano, víc vám teď nemůžu říct." otevře dveře a zmizí pryč jako by tu ani nebyl. Zvednu pohled na Minha
,,To bylo... zvláštní." zhodnotím.

Destiny of oursKde žijí příběhy. Začni objevovat