Thomas se zvedne a bezeslova odejde. Otočím se za ním, ale nechám ho odejít.
,,Měla bych jít za ním." zvedne se Tessa a následuje ho.
Zbytek se dívá stále na mě. Nikdo nic neřekne, není co.
,,Našli jsme kde se 'Spravedlnost' nachází." vejde dovnitř Ava s tabletem v ruce. Projede všechny pohledem.
Než se však na něco stihne zeptat, vezmu jí tablet z rukou a podívám se na něj.
,,Denver.." řeknu nahlas.
,,Starý vojenský bunkr, byl postaven dávno předtím než vypukla Erupce a Slunce sežehlo zemi.. proč všichni vypadáte jako kdyby někdo umřel?" nedá jí to se zeptat.
,,Večer vyrazíme." řeknu jen a vydám se pryč. Najdu TJ venku jak si kope s míčem.
,,TJ.." dojdu k němu a dřepnu si před něj.
,,Na pár dní musím odejít.. musím zachránit naší rodinu, jak jsi řekl." usměje se na mě.
,,Lett.." ozve se za mnou, dřív než mi TJ stačí odpovědět.
,,Jo?" zvednu se a podívám se na Minha s Brendou.
,,Když jdeš s náma, mysleli jsme, že bude lepší když tu Bren zůstane a dohlídne na TJ." podívám se na Brendu, jen se pousměje.
,,Díky." usměju se na ní nazpět.
Otočím se zpět na TJ.
,,Kdyby se cokoliv stalo.. víš co máš dělat." hodím na něj pohled, on přikývne.
,,Vím." přikývne, přidřepnu si a obejmu ho.
,,Kdy odcházíte?" zeptá se stále v objetí.
,,Až se setmí." odpovím, opět přikývne.
,,Buď opatrná!" přikáže mi a odtáhne se.
,,Já vždycky, znáš mě." mrknu na něj.
,,Právě." zasměje se a odběhne pryč si hrát opět s míčem. Narovnám se.
,,Kdyby se cokoliv stalo?" zeptá se Minho.
,,Kdyby se cokoliv stalo." nerozvádím to dál.
***
Jsem ve zbrojnici, když dovnitř vejde Newt.
,,Jsi si jistá, že jdeš s námi? Nemusíš..." začne opatrně.
,,Musím, tohle je chyba mojí rodiny, vždycky byla." zandám si zbraň za opasek.
,,Scar.." udělá krok ke mě.
,,Jestli jde o to předtím, o to co jsem vám řekla.." podívám se mu do očí.
,,Nemusíš nic říkat." skloní pohled.
,,Ani nevím co, prostě.." zvedne svůj pohled opět na mě. Vidím v jeho očích jak se nad tím trápí.
,,Já vím." přitakám, vím co se mi snaží říct. Jak je mu to líto. Měl tu být pro mě.
,,Budu v pohodě, jako vždycky." mrknu na něj.
,,Nezasloužíš si to, nic z toho co se ti stalo. Vím, že si to nemyslíš, ale je to pravda." řekne nakonec.
,,Spravedlnost si to očividně nemyslí.." udělám krok k němu.
,,Oba víme, že nás chcou mrtví, mě, Thomase, Addy, naše rodiče... Slib mi, kdyby se mi cokoliv stalo, že se postaráš o TJ?" zavrtí hlavou.
,,Nic se ti nestane.." zvednu jeden koutek.
,,Prostě.. slib mi to, jen pro případ." zkousne si ret.
,,Slibuju." dojde ke mě a stáhne si mě do objetí, obmotám si ruce kolem jeho pasu.
,,Děkuju." zavřu oči, přikývne.
,,Ještě něco.." odtáhnu se. Vytáhnu si z kapsy malou krabičku s léky. Podám mu ji. Podívá se mi do očí a převezme si ji.
,,Jednu denně." řeknu mu instrukce.
,,Co když zapomenu?" prohlíží si krabičku.
,,Nezapomeneš." ujistím ho. Strčí si ji do kapsy a lehce přikývne.
,,Vezmi si co nejvíc zbraní, které uneseš!" poradím mu, obejdu ho a vydám se rozloučit s TJ.
Najdu ho u něj v pokoji jak sedí na své posteli.
,,Až budeme v bezpečí, kde budeme bydlet?" zeptá se nadšeně.
,,S Newtem?" uličnicky se na mě usměje. Uchechtnu se.
,,Nevím." pohodím rameny a posadím se vedle něj.
,,Já ti už nestačím?" poškádlím ho.
,,Stačíš, já jen..." zvážní.
,,Znám tě, víc než si myslíš. Vidím jak se na něj díváš, zároveň ho však odháníš pryč.. vím co pro sebe znamenáte, měla by jsi přestat a konečně přijmout fakt, že už nejsi sama... že tu je hodně lidí, kteří tě milují, včetně mě." podívá se na mě.
,,Kdy jsi takhle dospěl?" zavtipkuju.
,,Myslím to vážně, mami!" přikývnu.
,,Ještě si to promyslím." zvážním taky.
,,Slibuješ?" natáhne ke mě malíček, zavěsím o něj svůj.
,,Slibuju." dám mu pusu na čelo.
,,Mezitím, buď hodnej než se vrátím, postarejte se s Brendou o sebe navzájem, ano?" začne přikývovat.
,,Dobře." obejme mě kolem pasu a já jeho.
Když se odtáhne seskočí z postele a natáhne ke mě ruku. Chytnu ho za ní. Vyjdeme na Plac, kde jsou ostatní. Loučí se s Brendou.
,,Buď super mega opatrná, ano? Kvůli mě." zastaví mě TJ.
,,Budu. Kvůli tobě." opět ho políbím na čelo, dojde k nám Brenda.
,,Budeme v pohodě, Scarlett." usměju se na ní a poodejdu k ostatním.
,,Vraťte se celý! A všichni!" upozorní nás Brenda předtím než se otočíme a vydáme se ven z Labyrintu až před budovu Zlosinu do pouště, kde na nás čeká letadlo.
Každý dostaneme vybavený batoh s jídlem. Všechny podrobnosti, které Zlosin ví na Spravedlnost, nám Ava poví cestou do Spáleniště, kde nás vyloží.
,,Scarlett!" křikne za mnou Ava, když vystoupíme z letadla.
,,Dávej si pozor, aby tě nikdo nepoznal!" přikývnu a otočím se ke zbytku, mezitím se latadlo zvedne zpátky do vzduchu a odletí.
,,Kam teď?" zeptá se Chuck.
,,Musíme projít Spáleništěm, potom je to do Denveru kousek.
,,Proč nás Zlosin nevysadil v Denveru rovnou?" nechápe Chuck.
,,Protože nevíme, jestli by nás nesestřelili rovnou z oblohy? Jak moc jsou vybaveni? Navíc potřebujeme být nenápadní, abychom vůbec měli šanci dostat zpátky naše lidi a lék na Erupci. Mám pokračovat? Je to dost doouhej list, proč musíme jít pěšky." ujme se slova Minho.
,,A co Ava myslela tím, že musíš být opatrná, aby tě nikdo nepoznal?" zeptá se Newt.
,,Všichni vědí, co se stalo v Denveru, o té atomovce. Zabila jsem lidi, chtějí pomstu." vysvětlím.
,,Jak se o tom vůbec dozvěděli?" nechápe Minho.
,,Zlosin. Ava věděla, že až najdu lék, lidi by mě za něj milovali a ona by nade mnou i nad nimi ztratila moc, takže teď když jsem našla lék, všichni mě stále nesnáší a Zlosin obdivují za konečně objevený lék... teda aspoň ta trocha, co je při smyslech." objasním.
,,Že mě to nepřekvapuje." uchechtne se Minho.
,,Předpokládám, že teda nemůžeme jít hlavní ulicí." dopní Minho.
,,Stejně bychom nemohli, satelit by nás mohl zachytit a Spravedlnost by věděla moc brzo, že jdeme k nim." připomenu jim.
,,Doufám, že tím nenaznačuješ to, co si myslím, že naznačuješ?" dojde Newtovi.
,,Podzemní chodby." řekne nahlas Minho.
,,Přesně tak." ironicky se usměju.
,,Pecka." povzdechne si Newt.
