Procházíme rozpadlinami Denveru. Všichni přemýšlíme jak se dostat dovnitř, když nad hlavami uslyšíme zvuk přibližujícího se vrtulníku.
,,Všichni schovat!" zakřičí Minho. Každej se rozuteče jiným směrem. Schovám se pod rozpadlými sutinami a sleduji vrtulník jak přistane pár metrů od nás. Mřimhouřím nad tím oči.
Celá posádka vyleze ven, kromě pilota. Ujdou několik metrů ke skale a zastaví se. Chvíli nechápu proč.. a pak se ve skále objeví posuvné tajné dveře. Vyvalím nad tím oči.
Lidé však neotálí a vejdou dovnitř, vrtulník se zvedne ze země a odletí někam za skálu. Nejspíš další tajný vchod pro speciálně pro letadla.
Počkám až se dveře zavřou a vyleze ze svého úkrytu. Rozhlédnu se kolem, ale nikoho ze svých přátel nevidím.
Vydám se jedním směrem, není to moc dlouho a narazím na Chucka s Tomem.
,,Kde je Newt s Minhem?" zeptám se jak k nim dorazím.
,,Tady." ozve se Minho pár kroků od nás. Automaticky zajedu pohledem na Newta. Na moment se pousměje.
,,Viděli jste ten vchod?" zeptám se, když stojíme všichni v kroužku.
,,Co?" nechápe Minho.
,,V tý skále se objevil tajnej vchod." vysvětlím. Všichni se tím směrem otočí.
,,Hmm... dává to smysl." potvrdí Tom. Všichni se otočí zpět na mě.
,,Nejlepší bude, když se přiblížíme v noci. Teď jsme moc na ráně, měli bychom se někam uklidit." rozhodne Minho. Přitakám, stejně tak zbytek.
Najdeme si napůl rozpadlý barák, ve kterém se schováme než bude tma. Minho si vezme hlídku a zbytek se usadí na zemi. Já se přesunu za Minhem.
,,Jak to zvládáš?" podívá se na mě.
,,Být zpátky tady.. potom co se stalo." dovysvětlí svou otázku. Jen pohodím rameny.
,,Moje léky určitě pomáhají, jinak... bych tu nemohla být." odpovím zcela upřímně. Minho se zadívá někam za mě.
,,Taaakže, ty a Newt? Jste spolu?" zeptá se zničeho nic.
,,Zaslouží si lepší než jsem já." vypadne ze mě. Minho se mi podívá zpříma do očí.
,,Ani nevíš jak jsi ho změnila, k lepšímu myslím... od první chvíle, co jsi se dostala na Plac." podívá se zpět na skály.
,,Byl štastnější, stejně jako když jsi se mu vrátila." pousměje se a na moment se odmlčí.
,,Slib mi, že neuděláš žádnou hloupost." zadívám se stejným směrem jako on.
,,Nemůže tě znovu ztratit. Nikdo z nás." doplní.
,,Slibuju." odpovím a myslím to vážně.
Otočím se a dojdu si sednout vedle Newta. Zvědavě se na mě podívá.
,,O co šlo?" zeptá se. Podívám se na něj a pousměju.
,,Slíbila jsem mu, že neudělám žádnou blbost." přiznám. Nechci už mu lhát, ani kvůli takové prkotině.
,,Tomu uvěřím až to uvidím." neodpustí si.
,,Uvidíš." mrknu na něj. Přikývne a podá mi další prášek, který polknu.
***
Kolem 10 se sebereme a nenápadně se přesuneme ke skále. Nejdřív se nám vchod nedaří najít, ale potom se Chuck opře a dveře se před námi otevřou.
Vklouzneme nepozorovaně dovnitř. Ve vnitř jsou betonové zdi, držíme se při nich až ke schodišti.
Vylezeme o patro výš ať máme lepší rozhled. Bohužrl pár minut na to se objeví lidé s připravenými zbraněmi, nejspíš jsme nebyli tak nenápadní jak jsme mysleli.
,,Víme, že tu jste! Vzdejte se a nic se vám nestane!" křikne někdo přes obrovskou halu. Všichni se podíváme automaticky na Minha, který nám naznačí, aby jsme byli potichu.
,,Víme kdo jste!" pokračuje stejný hlas. Přitisknu se víc na zeď, jestli je to teda ještě vůbec možné.
Neznámý začne šplhat po schodech a všem nám dojde, že musíme něco udělat. Nejblíž ke schodům je Chuck, podívám se na jeho vystrašený výraz, poté se zadívám za něj a zahlédnu muže se zbraní. Vystřelí na Chucka, chytnu ho kolem ramen a stáhnu ho k zemi.
,,Běžte!" křikne Minho a všichni tak udělají.
,,Nechceme vám ublížit, ale nedáváte nám moc na výběr!" ozve se za námi.
Vběhneme hlouběji do krytu. Chodba se tu rozšiřuje. Thomas, Newt a Minho se schovají za pravý roh a já s Chuckem za levý. Thomas vytáhne svou zbraň a než se k nám Spravedlnost stihne dostat vystřelí do chodby. Dupot utichne.
,,Není třeba střílet!" ozve se po chvilce naprostého ticha.
,,Říká ten, co po nás střílí!" odpoví mu Minho.
,,Uspavací kulky, nezabijou vás." vysvětlí druhá strana. Vymněním si s Tomem pohled.
,,Jak můžeme vědět, že je to pravda?" zeptám se.
,,Nikdy by jsme vám neublížili, na druhou stranu nevíme, co vám Zlosin za ty léta provedl, proto musíme být obezřetní." odpoví mi. Jeho odpověď mě však víc zmate.
,,Odkud nás znáte?" zeptá se Minho.
,,Nevíme přesně, kdo jste.. Zlosin vám změnil jména a dost jste se změnili." odmlčí se, neříká nám vše.
,,Ale Miu a Stephana, nebo je to Scarlett a Thomas.. jak chcete.. ti se moc nezměnili, co jsme se viděli naposled." podívám se na Toma a stáhnu obočí.
,,Jasně, že by jste nás poznali, jsme děti hlavy Zlosinu." nadhodí Thomas.
,,Ano, ale..." povzdechne si. Pár vteřin na to k nám po zemi hodí svou zbraň. Po něm i všochni ostatní, kteří s nim přišli.
,,Nepamatujete si nás, Zlosin vám na nás musel vymazat vzpomínky, ale my jsme důvod proč Scarlett poslali do labyrintu." pohlédnu na Newta.
,,To není pravda." zapřu okamžitě.
,,Je. Za to, že jsi zachránila Newtovi život tě měli přeřadit do skupiny B, ale pak zničeho nic změnili názor, není to tak?" čeká na mou odpověď. Všichni se na mě podívají, Zlosin nám pouštěl videozáznam, kde do mého pokoje přišel Thomas a oznámil mi, že mě pošlou do labyrintu a já se divila proč. Sama si na to pamatuju, jakoby to bylo včera.
,,Scarlett?" připomene se muž.
,,Jo." odpovím mu.
,,Potřebovali náhradu za Taylor." připomenu jim jasný důvod, proč mě tam poslali.
,,Ne. Ty a Thomas, zachránili jste nám život. Do jednoho ve Spravedlnosti, kvůli tomu tě poslali na to hrozné místo." dívám se do země.
,,Kdo jste?" ujme se slova opět Minho.
,,Rodiče... Zlosin nám vzal naše děti, aby zjistili proč jsou imuní a aby jsme zůstali zticha, zavřeli nás v hybernačních komorách." zodpoví muž.
,,Nechceme vám ublížit, chceme dokončit, co jste začali." pokračuje dál.
,,Chceme zničit Zlosin. Chceme naše děti zpět."
