,,Naši rodiče a všech ostatních vám nechcou ublížit. Nikomu z vás, aby bylo jasno." pokračuje dál druhý kluk.
,,Proto nezasáhli, když jsi ty a Thomas kontaktovali vaší matku, zpátky v Denveru. Věděli jste, že Zlosin vás může slyšet, nevěděli jste však že oni mohli slyšet Zlosin." ujme se slova dívka.
,,Nezasáhli jen, kvůli vám." vzhlédne na Tessu, Chucka a Newta.
,,Mysleli si, že si rozmyslíte váš plán a že si uvědomíte, že Ava lže. Bohužel se tak nestalo. Naopak jste jí požádali o důkazy, nikdy jste je však neviděli. Ne předtím, než vám je dala. Byli jste si jistí, že mluví pravdu. I po to všem co nám udělala, co udělala vám, co udělala tobě." zavrtí hlavou.
,,Dávalo to větší smysl, než co nám vaši rodiče řekli. Veřte mi, zvážili jsme i možnost, že nám lže. Věc se má ale tak, Ava byla špatná osoba, udělala hodně věcí, které neměla, které jí nikdy neodpustím, proto jsem jí taky vymazala paměť a hodlám ji vypakovat hned jak to bude možné, je to však špatná lhářka a kdyby tohle byla lež, poznali bychom to." vysvětlím jí.
,,Takže jsi potom, co se stalo, neuvažovala nad tím, jestli jste se rozhodli správně? Ani na moment tě nenapadlo, že tenhle příběh mohla mít připravenej od doby, kdy jsi naše rodiče zachránila z těch hybernačních komor?" zeptá se mě, neodpovím jí. Uvažovala, ale stojím si za svým rozhdonutím.
,,Proč jsi se prostě nezeptala našich rodičů, když se ti zdálo, že něco nesedí?" zeptá se na něco jiného. Opět mlčím.
,,Není to tak úplně tvoje chyba, zmanipulovala vás, aby jste se zbavili jejího úhlavního nepřítele, bohužel nepočítala že zničíte i Zlosin v procesu. Jen tak víme, že jsi na naší straně, na straně tvých přátel." pokračuje dál.
,,Taky vědí, že nezměníte názor, i kdyby to co vám říkám byla pravda. Proto chtějí najít důkaz, že to Ava celé naplánovala, potřebují k tomu však tvou pomoc. Ava ti dala přístup k serverům Zlosinu, ke všem dokumetům, když jsi dělala lék. Některé byli zašifrované, to by však nebyl problém, dokázali by je prolomit, nedokážou však prolomit přístup. Potřebují tvůj, aby vás přesvědčili, že oni nejsou ti špatní." dořekne.
,,Zlosin byl zničenej, nejsou už žádné servery." připomene jim Newt.
,,Neměli je v budovách Zlosinu, jsou schované v podzemí. Různě po světě." odpoví mu jeden z chlapců.
,,Newte, víš že bych nikdy neudělala nic, co by ti ublížilo. Nikdy. Jejich příběh sedí, jen vám to chcou dokázat, když nevěříte jejich slovu." podívá se mu do očí.
,,Řekni mi, že ani malým kouskem těla nevěříš tomu, co jsem teď řekla a já ti řeknu kde jsou." pobídne ho.
,,Sarah." okřikne jí jeden z chlapců. Podívám se na ní a dojde mi, kdo to je. Newtova nejlepší kamarádka. Říkal mi o ní.
,,To že ty jsi se rozhodla věřit Avě a přesvědčila ostatní, neznamená že je to pravda, Scarlett." vrátí svůj pohled zpátky na mě.
,,To že tvoji rodiče jsou špatní, neznamená že i naši." doplní.
,,Měli bychom jít." řekne Tessa. Ani se nepohnu, stále hledím na Sarah.
,,Prosím, jen se nad tím zamysli." řekne Sarah, než vstanu a vydám se ven. Tessa a Newt jsou se mnou. Chuck zůstane vevnitř.
,,Proto jsi nechtěl ať jdu dovnitř? Protože jde o Sarah?" zeptám se Newta, když jsme v dostatečné vzdálenosti, aby nás nemohli slyšet.
,,Myslíš si, že říká pravdu, že?" ptám se dál. Tessa poodejde stranou.
,,Myslíš si, že jsme uděleli chybu?" zeptám se.
,,Popravdě? Nevím, Scar. Jak ty můžeš vědět, že Ava řekla pravdu? Nemůžeš. Stejně jako teď nemůžeme vědět, že oni neříkají pravdu. Vím, že všechno co jsi udělala, jsi udělala aby jsi nás ochránila. O nic jinýho ti nikdy nešlo." odpoví na mou otázku.
,,Co když jim jde o něco jinýho na těch serverech, hm?" zvednu na něj obočí.
,,Jak řekla Sarah, Ava měla dostatek času si vymyslet příběh, stejně tak oni, Newte." povzdechnu si.
,,Vím, že jsme se rozhodli správně, Newte. Potřebuju aby jsi mi v tomhle věřil." podívám se mu do očí.
,,Věřím, že si myslíš, že jste se rozhodli v dané situaci spravně, Scar, ale myslím si, že bychom to měli říct ostatním, až se vrátí, a odhlasovat společně, co budem dělat dál." skloním pohled a přikývnu.
,,Takže si myslíš, že jsem se rozhodla špatně." vezmu si z jeho odpovědi to očividný.
,,Ne, třeba máš pravdu..." přeruším ho.
,,Třeba?" uchechtnu se.
,,Ale nemusíš." dořekne. Přikývnu.
,,Aspoň vím na jaké straně stojíš." otočím se dám se na odchod. Tessa mě následuje.
,,Scar, tak to není." řekne za mými zády, já se však nezastavuju.
,,Co si myslíš ty?" zeptám se Tessy za chůze.
,,Kdybych měla pochybovat nad vším, co ty nebo Tom uděláte, tak bych se asi zbláznila." řekne.
,,Chápu, Newta, ale... myslím si, že Spravedlnot by řekla cokoliv, jen aby se zachránili. Když vás celou dobu slyšeli, mohli za námi přijít, mohli nám vysvětlit, mohli udělat spoustu dalších věcí, aby nás přesvědčili, ale neudělali to. A máš pravdu o v tom, že nevíme jestli nejdou po něčem jiném, co je na těch serverech. I kdyby to byla pravda, co řekli, přístup bych jim nedala ani za nic, je tam hodně nebezpečných věcí. Obě to víme." odpoví mi. Na to jen přikývnu.
Dojdeme s Tessou k nim domů, kde si vyzvednu TJe a zbytek dne strávím s ním. Řekne mi vše, co tenhle týden dělal. Každý den ráno chodí s Minhem běhat, aby mě mohl konečně porazit.
,,Umiš plavat?" zeptá se z ničeho nic a podívá se na moře.
,,Ne, ale děda umí. Mohl by nás to naučit." odpovím mu. Usměje se a přikývne.
,,Zeptáme se ho na večeři?" přikývnu.
,,Aaaa.. kdy už bude večeře?" ptá se dál. Pohodím rameny.
,,Můžeme to jít zjistit." vstanu z písku a opráším si legíny. TJ udělá to samé a chytne mě za ruku.
Dojdeme do hlavního stanu, dojdeme dozadu, kde se skrývá velká kuchyně. Je tu Pánvička s Tayem a třema dalšími kluky.
,,Čau." pozdraví je TJ.
,,Čau prcku." pozdraví ho Tay a podívá se na mě.
,,Už tě pustili z ošetřovny?" zeptá se zatím co TJ jde za Pánvičkou zjistit, co to bude.
,,Propustila jsem se sama." odpovím.
,,Tessa neodporovala." doplním, aby si nemyslel, že jsem utekla.
,,Za jak dlouho to bude?" zeptám se.
,,Teď jsme to dodělali. Chcete?" podívá se TJe. Přikývne. Tay nám nachystá dva talíře a my se přesuneme k velkým stolům. Zaujememe místa naproti sobě.
Do 5ti minut se jídelna naplní lidmi. Pár z nich mě příjde pozdravit, ale neposadí se k nám. Nevadí mi to, vlastně mi to celkem vyhovuje. Nikdo nás zbytečně neruší.
,,Dědo!" zavolá na mého otce, když přijde do jídelny. Zvedne obočí a dojde k nám.
,,Už tě pustili?" posadí se vedle mě.
,,Jo." přikývnu.
,,Mamka říkala, že umíš plavat." ujme se slova TJ.
,,Naučíš nás to?" zeptá se. Přikývne.
,,Jasně!" usměje se.
,,Jednou jsem se to snažil naucit Scarlett s Thomasem, když byli malý, ale byli to ztracené připady. Vůbec mě neposlouchali a jen po sobě cákali voudou." zasměje se nad tou vzpomínkou.
,,Mami!" ukáže na mě a začne se smát.
,,Už jsem si myslel, že ti jde všechno!" směje se dál, že se divím, že ještě nespadnul z židle. Lidi se na nás začnou otáčet.
,,Ty zas neumíš kreslit!" vypláznu na něj jazyk.
,,Umím! Jen máš malou představivost." usměje se od ucha k uchu.
,,Ne, ne." zavrtím hlavou.
,,Jo, jo! Říká se tomu abstraktní uměni!" snaží se mi vysvětlit.
,,To říkáš jen, proto že neumíš kreslit!" pohodím rameny a jím dál.
,,Kdo neumí kreslit?" přisednou si k nám Tessa s dvojčaty.
,,TJ." odpovím.
,,Tesso, umím kreslit, jako Bůh bych si i dovolil říct, jen má moje mamka omezenou představivost, když to není deatailní obrázek." podá to Tesse. Uchechtnu se.
,,Kecko." zavrtím hlavou, on se zasměje.
,,Děda nás bude učit plavat, přidáte se?" změní téma a podívá se na dvojčata.
,,Jooooo!" řeknou naráz.
,,A ty Tess?" vzhlédne na ní.
,,Klidně." přikývne.
Přisedne k nám Tom s dvěma talíři. Jeden postaví před Tessu a jeden před sebe.
,,Jděte si pro jídlo." podívá se na dvojčata, vstanou a odběhnou pryč.
,,Mluvil si s Newtem?" zeptám se Toma. Přikývne, dál to ale nerozebírá.
