Moon and violets

-2-

-Matyáš-
-13.7-

S batohem na zádech jsem stál na hlavním Pražském nádraží a čekal na můj vlak. Sedl jsem si na nejbližší  lavičku a zapnul telefon, ten blbej vlak tady už měl být, hodil bych nějakej nejvíc vtipnej joke o Českých Dráhách ale nebyl by vtipnej tekže to nemá cenu.

Po tak cca deseti minutách ten vlak opravdu přijel, nastoupil jsem do něj a začal hledat svoje kupé.

,,Patnáct, patnáct, tady"

Našel jsem kupé a vešel do něj, tašku jsem si dal na zem a sedl si s telefonem v ruce na sedadlo.

Po pár poslechnutých písničkách a pár zhlédnutých stories vlak zastavil na nádraží v Kolíně, tam měli přistoupit Sam a Dominik, popravdě nechápu proč jede Sam až sem a nemůže to vzít rovnou do Havlíčkova Brodu. Do kupé se přiřítil Dominik, byl udýchanej.

,,Seš v poho Domino?"

,,Jo, a čuuuus dlouho jsme se neviděli" řekl potěšeně

,,Jo to máš pravdu" přátelsky jsme se obejmuli a Dominik si sedl vedle mě.

,,Ahojte chalani"

Pozdravil nás můj blonďatý kamarád, kterého jsem viděl po tak dlouhé době

,,Je Maty ty si dorazil a nemusel som pre teba jazdiť, dobre ti tak" vřele se zasmál a sedl si naproti nám

Jen jsem se na něj usmál a znovu se začal koukat z okna, vlak se konečně pohl a vyjeli jsme, tak za hodinu a půl budeme tam.. V odrazu v okně jsem zahlédl jak se Dominik kouká do telefonu a Sama jak nervózně bubnuje prsty do stehen.

,,Same?"

,,Chm?"

Podíval se na mě a v jeho modrých očích bylo něco víc než obvykle

,,Jak si se mněl? A co ty Dominiku?"

Drknul jsem do Dominika loktem

,,C-co je?"

řekl zmateně

,,Jak ses měl?" zopakoval jsem to

,,Ale fajne navíc je léto"

,, Jo súhlasím s Dominikom bolo dobre pretože je leto. "

Nevím proč ale náš rozhovor mi přišel zvláštní nebyl jako obvykle, prostě ho prorývalo zvláštní ticho.

,,No a nenatočíme nějaké společné video?" prohlásil s nadějí v hlase Domi

,,Jako klidně"

,,Jo to by bolo super nejaký nápad o čom bude? " řekl nadšeně Sam

,,Hm, minecraft, nebo nějaký vlog?"

přemýšlel nahlas Dominik a já jen poslouchal jejich rozhovor.

---

Tohle je fakt nezáživná kapitola, jsem si toho vědoma. Asi vám úplně neslíbím, že příští bude zajímavá, ale ta potom nebude tak nudná.. O co se tady snažím, začátek je skoro vždycky nudný, nom. Taky nevím proč ale když jsem tohle začala psát tak Máťa se choval jako emo třináctka, trochu jsem to změnila a chová se jako holka co má měsíčky

Vendyy