-2.8.-
MatyášProč jsem to udělal?! Nechápu sám sebe. Jen co jsme přišli domů zalezl jsem k sobě do pokoje a odmítal vyjít ven. Nechtěl jsem čelit jeho otázkám. Je šest hodin večer, venku je pořád světlo ale celá obloha působí smutně. Nejspíš to mají za vinu ty deště a bouřky.
V uších mám sluchátka a ležím pod peřinou. Poslouchám How Are You True od Cage The Elephant. Jsem unavený, nevím z čeho. Mám pocit, že každou chvíli usnu. Z polospánku mě probudilo otevření dveří. Do místnosti vstoupil Sam a pomalým krokem se vydal k mé posteli. Pozoroval jsem každý jeho pohyb. Pomalu se přibližoval ke mně. Zastavil se před postelí a chvíli jako by zvažoval co udělá. Nakonec se rozhodl a vlezl pod peřinu, která zakrývala spodní část mého těla. Co se to teď děje. Neviděl jsem ho. Obkročmo si sedl na má stehna a prsty zahákl o mé šedé tepláky a boxerky následně oba kusy oblečení stáhl dolů. Byl jsem totálně ztracený. Vím co se chystá udělat. Nevadí mi to. Ve skutečnosti se nemůžu dočkat. Štve mě, že ho nevidím. Jelikož se dlouhou dobu nic nedělalo a to mě mírně frustrovalo, tak jsem rukou oddělal peřinu a shodil ji na zem. Proboha. Udělal to. Jeho rty se dotkly mé špičky a já ze sebe vydal něco potichý sten. Pomalu zvedal hlavu a následně mě pojal hluboko do své pusinky. Pevně jsem ho držel za vlasy a místností se linuly mé steny. Celou dobu mi hleděl do očí a to mě rychle posouvalo na pomyslný vrchol. Zavrátil jsem hlavu a udělal se do jeho pusy. Podíval jsem se na něj. Pořád na mně seděl, měl napuchlé rty a trochu mokré oči. Nemohl jsem si pomoct a přivinul jsem si ho do objetí.
Hlavu měl zabořenou v ohbí mého krku a já mu prsty maloval uklidňující kroužky na záda. On pokojně oddychoval zatímco já měl hlavu plnou myšlenek. Jsem strašně zmatený, nevím co budu dělat. Nevím nic. Vím úplný hovno. Nevím jak se k tomu roztomilému křehkému stvoření chovat. Najednou mi pípl telefon, vzal jsem ho do ruky a podíval se na příchozí zprávu. Byla od Davida
David.d: Ahoj, nechceš někam zajít? Zahrnuje to alkohol. Za 15 minut u mě
Potřebuju se uklidnit. Nemůžu tu dál ležet a sžírat se za živa. Opatrně jsem vstal z postele, oblékl jsem si džíny a čistou mikinu. Přikryl jsem ho peřinou a na noční stolek mu napsal papírek Potřeboval jsem někam zajít -M x
mattemwow: ok
Už z dálky jsem spatřil Davidovy zrzavé kadeře a zelené oči které byly vždy plné nezkrotnosti a odhodlání. Jeho tvář zdobily pihy které byly celkem výrazné. Vedle něj postávala vyšší blondýnka, delší vlasy, modré oči a na nose měla brýle.
,,Ahoj" řekl David a dal mi ruce kolem ramen
,,Čau" odpověděl jsem stroze
,,Představuji ti mou kamarádku Vendy" řekl David a ukázal na blondsku vedle sebe -nejsem to já ehm vůbecc, jen jsem si chtěla taky v tomhle příběhu zahrát nějakou roli hehh-
,,Ahoj" prohodila bezstarostně
,,Kam vlastně půjdeme?" zeptal jsem se
,,Nedaleko je nějaký bar či co" mykl rameny a prošel kolem mě ,,Za mnou" zavelel a já i ta Vendy jsme vyrazili za ním.
Vešli jsme do nějaké budovy do, které nás David dovedl. Sedli jsme ke stolku a Vendy šla objednat nějaký pití.
,,Tak co jak ses měl když jsme se neviděli?" začal David konverzaci
,,Asi to šlo" vzpomněl jsem si na to blonďaté stvoření co spí u mě v posteli a musel jsem se mírně pousmál
,,Když někdo řekne asi tak to není nic dobrého aneb když tvůj kamarád řekne asi nalij mu panáka" prohlásil a zasmál se
,,Tvoje moudra nedávají smysl" uzemnil jsem ho
,,Tak stane se" zazubil se na mě
,,Už se to nese" přišla Vendy a položila na stůl tác s nejrůznějším pitím
Po přibližně dvou hodinách strávených v tom baru jsme byli všichni hodně na plech, rozhodli jsme, že už půjdeme ale Vendy potřebovala na záchod takže to dopadlo tak, že s Davidem sedíme v nějaký galerii, čumí na nás starý obrazy a čekáme až Vendy přijde.
,,Vidíš tam ten obraz?" prohlásil David a ukazováčkem ukazoval na obraz se starou bábou
,,No? Co je s ním?" řekl jsem a zaměřil se na ten obraz na, který ukazoval
,,Jeho název je svěř se, ale ta stará bába co tam je spíš říká pojď blíž a já tě naservíruju mé kočce" zasmál se
,,V tomhle máš pravdu" přiznal jsem
,,Co tu provádíte?" zeptala se Vendy, oba jsme se trochu lekli
,,Ale koukej na ten obraz" David znovu ukázal na ten o, kterém jsme se bavili
,,Na tu babču s tím ovocem?" zeptala se
,,Ano, má to divnej název" pousmál se David
,,Jo to jo, ten malíř musel na něčem bejt" řekla Vendy a sedla si na podlahu vedle nás
,,Nebo byl mentál" podotkl jsem
,,Taky možnost, když se jmenuje svěř se pojďme se směřovat" řekl úplně random David a až přehnaně se u toho tlemil
,,Proč ne" řekla Vendy, já se nevyjadřoval a jen jsem poslouchal jejich rozhovor
,,Mě třeba jednou kamarádka shodila do vody a já ji za to neměl rád" vyprávěl bezstarostně David své strasti
,,Kráva" zasmála se Vendy
,,Co ty Maty? otázal se David, jejich pohledy padly na mě a bedlivě vyčkávali na mou odpověď
Před očima se mi přehrály události co se staly dnes, rozšířily se mi zorničky. Proboha co jsem to udělal.
Vendyy
ČTEŠ
Moon and violets
FanfictionKaždý to známe, období kdy nám dochází moc věcí, většina z nich ani není důležitá ale pár jich nám může trochu zkomplikovat život.. Povídka u, které se autor snažil aby nebyla moc velké klišé ale moc se mu to nepovedlo