-Matyáš-
-1.8.-
Seděli jsme u stolu a snídali, najednou Sam ale promluvil a přerušil to příjemné ticho co panovalo v místnosti
,,Asi zajtra alebo pozajtra pôjdem domov.. Už ťa tu otravujem dosť dlho"
,,Kolikrát ti mám opakovat že mě neotravuješ" právě naopak řeklo něco v mé hlavě
,,Ja viem.. Ale už som tu dosť dlho a narušujú tí tvoje súkromie"
,,Ale-" nestihl jsem to doříct protože mi dal ukazováček před ústa
,,Nic neříkej" usmál se
protočil jsem očima a jeho ruku odstrčil od mé tváře, drze se usmál
,,Neměj ten výraz" zasmál jsem se
,,Aký výraz?"
,,Vždyť ty víš" zamumlal jsem, a napil se čaje co jsem měl před sebou
,,Vôbec netuším o čom to hovoríš" taky se napil
Pche, prej neví. Zasmál jsem se v duchu
Po snídani jsme uklidili nádobí a řeč přišla na to co dnes budeme dělat
,,Ja by som bol doma" řekl potichu a potom dodal ,, Nikam sa mi nechce "
Na chvíli mě zarazilo, že řekl mému bytu domov, ale je pravda, že se to tak říká normálně. Proč mě to tak zarazilo? A proč mi na tom tak záleží?
,,To jako asi úplně nepůjde, musíme jít na nákup a nechci jít sám"
Sníh Vendy je tu zpět s novou kapitolou.. Heeeh pokusím se dnes vydat ještě jednu abych vám to vynahradila :)
Vendelína
ČTEŠ
Moon and violets
FanfictionKaždý to známe, období kdy nám dochází moc věcí, většina z nich ani není důležitá ale pár jich nám může trochu zkomplikovat život.. Povídka u, které se autor snažil aby nebyla moc velké klišé ale moc se mu to nepovedlo
