Moon and violets

~17~

-Matyáš-
-7.8.-

Přibližně před třemi dny jsem se vzdal naděje na spojením se Samuelem. Nejhorší je, že mi dává zobrazeno

já: Same?
zobrazeno 18:04

já: Můžeš prosím odpovědět?
zobrazeno 18:39

já: Proč mě ignoruješ?
zobrazeno 18:46

já: Prosím
zobrazeno 18:48

já: A dost už
zobrazeno 18:56

já: Omlouvat se ti nebudu
zobrazeno 18:59

Potom už jsem se na to vysral, protože jsem ztratil trpělivost. Měl jsem chuť s tím telefonem třísknout o zem ale na to ho mám až moc rád.

Už jsem nevěděl co, tak jsem se rozvalil do postele a usnul

*ve snu*

Stáli jsme v dešti a líbali jsme se, neodešel, zůstal. Bylo to hezké ale po chvíli se začala propadat zem, já se vznášel nahoru a on padal dolů, snažil jsem se ho zachránit a tak jsem za ním skočil dolů do nekonečné temnoty, skoro jsem ho už sevřel v obětí ale on se vypařil. Já spadl na louku plnou fialek, on seděl opodál a díval se na mě. Na hlavě měl věneček z různých fialových květů, jeho oči zářily, civěl jsem na něj jako na svatý obrázek a najednou se zlomyslně usmál. Natáhl ruku ve které se mu objevilo srdce, ruku dal v pěst a tím pádem rozdrtil srdce co měl v dlani, ucítil jsem palčivou bolest v hrudi.

*konec snu*

Udýchaně jsem se posadil na postel, popadával jsem dech a čelo jsem měl posypané kapičkami potu. Pravou rukou jsem si sáhl na místo kde mám srdce a držel ji pevně tam, abych se snad ochránil před tou bolestí co jsem zažíval ve snu.

Stál jsem v kuchyni, pohledem zabodnutým na fialkách v květináči a v ruce jsem svíral sklenici vody, usrkl jsem si vody a dál koukal do blba, nevím jestli teď usnu. Na hodinách bylo 2:52. Co bych v tuhle nekřesťanskou hodinu mohl jen dělat? Položil jsem sklenici na linku a prsty si pročísl vlasy. Co asi dělá? Proč vlastně tak rychle zmizel? Posmutněl jsem nad touto krutou realitou a dál nad tím radši nepřemýšlel..

To přepisování je strašnej pain, hlavně to píšu na telefonu takže tu bude x miliónů chyb a překlepů. Miluju.

lopata Vendy