Moon and violets

-6-

-Matyáš-
-14.7-

Ráno jsem se vzbudil nečekaně brzo, ne vážně co jsem čekal, jdu spát v 9 a divím se, že se vzbudím brzo. Líně jsem se otočil na bok a rukou nahmatal telefon, bylo teprve půl osmý. Povzdechl jsem si a znovu si lehl na záda a začal hypnotizoval strop. Kdy vlastně máme odjet? Dnes tak ve dvě nebo v jednu, ani nevím v kolik odjíždíme. To je fakt super, hlavně se mi začala vracet má frustrace. Jako fakt? Do nosu mě udeřila vůně kávy a uslyšel jsem kroky blížící se ke gauči, rychle jsem si sednul.

,,Dobré ráno" uslyšel jsem Samův ranní chraplák

,,Dobré i tobě"

,,Urobil som ti kávu, tí dvaja ešte spí"

,,Chm, děkuji" vzal jsem si od něj hrníček a usrknul jsem si kávy, Sam si sedl vedle mě

,,Hele Maty?"

,,Ano?"

,,Pamätáš na fialové ruže?" otázkou narážel na naši dávnou konverzaci

,,Samozřejmě, proč?"

,,Mal si pravdu, fialky sú lepšie"

,,Co tak náhlá změna názoru?" mírně jsem se pousmál a pozoroval každý jeho pohyb

,,Ani neviem, asi len, že fialky sú prírodné proste ako to povedať sú normálne a prirodzené, ale fialovej ruže sú neobvyklé"

,,To jo, navíc je nemůžeš nasbírat jen tak.. na louce"

,,A čo si myslíš o- "

,,Dobré ráno" uslyšel jsem za sebou rozespalý hlas Vítka ,,Deyr ještě spí" dodal

,,Do kolikati jste byli včera vzhůru proboha" otočili jsme se na Vítka

,,Taak do jedné" protáhl se a sedl si za námi ,,Co jste probírali?" Protáhl si ruce a podezřívavě se na nás podíval

,,Ale nič dôležité" zazubil se Sam

,,Chápu, kolik je vlastně hodin?" zeptal se Vítek

Natáhl jsem se pro telefon, který ležel na stole u sedačky ,,Eeh deset" 

,,Tak to je pohoda, jsem myslel, že je tak dvanáct" zasmál se Vítek

Nastalo trapné ticho

,,No nic omluvte mě jdu si udělat kávu" znovu se zvedl Víťa

,,Já se půjdu převléct" zvedl jsem se i já. Vzal jsem si věci a vyprovázen Samovým pohledem jsem vyšel z místnosti.

Ano vím, že včera nevyšla kapitola a moc se omlouvám, jaksi jsem zapomněla heh..

Vendyy která nikdy na nic nezapomíná