-Matyáš-
-13.7-Začala být trochu zima tak jsme se pomalu vraceli zpátky k Vítkovi
,,Jo a kluci jen jsem chtěl říct, že spát budeme, někdo na sedačce v obýváku a já mám v pokoji dvě madračky. Jestli ale nechcete někdo spát v obýválu nějak to vyřešíme" Dokončil svůj proslov Vítek a dlouze se nadechl
,,Beru sedačku" řekl jsem ihned
,,Dobře tak Matyáš bude v obýváku a vy u mě" řekl poněkud lhostejně Vítek, došli jsme k němu domů a první co jsem udělal bylo, že jsem se rozplácl na gauč. Nevím proč ale po dnešku jsem byl totálně mrtvej a jediný co jsem teď chtěl bylo spát co na tom, že je teprve devět.
,,Kluci?"
všichni se na mě podívali tázavým pohledem
,,Já už asi půjdu spát" zívl jsem
,,Okey jen ti dojdu pro peřiny" řekl Vítek a zmizel ve dveřích, kluci se o něčem bavili a já si znaveně sedl
,,Maty?" Sam se lehce dotkl mých zad
,,Chm?" řekl jsem unaveně
,,Fakt nechceš ešte byť hore?"
řekl Sam a následně oddělal ruku z mých zad a rozcuchal mi vlasy
,,Co děláš?" zvedl jsem se a otočil se na něj
,,Aale nič, a odpoveď?"
,,Ne" zabručel jsem potichu a z tašky jsem si vytáhl kartáček s pyžamem. Vyšel jsem z místnosti a šel do koupelny. Převlékl jsem se a vyčistil jsem si zuby.
Vrátil jsem se zpět do obýváku kde už nikdo nebyl, zavolal jsem na kluky dobrou, lehl jsem si na sedačku a zavrtal se do peřin. Otočil jsem se na bok a zavřel oči, jen co jsem je zavřel jsem si vybavil vzpomínku z hřiště, jak Samuel seděl vedle mě na houpačce měl ten svůj typický milý úsměv a jiskru v očích. Zatřepal jsem hlavou a místo Sama mi v hlavě problikla vzpomínka na jednu děsně otravnou reklamu, kterou jsem nedávno viděl v televizi
Naštvaně jsem si sedl a začal vést vnitřní boj kde jsem se dohadoval s mým mozkem
,,Můžeš mě laskavě nechat spát?!"
,,Hm počkej promyslím to.. Ne nemyslím si, že je to dobrý nápad"
tohle bude ještě dlouhá noc..
Hehe opět a znova vydávám kapitolu pozdě, já vím jsem šikovná. Asi bych se vymluvila, že jsem měla moc školy, umřela mi rybička nebo něco takovýho, ale ve skutečnosti jsem se dívala na seriál heh.. asi bych měla přestat být tak upřímná
Vendyslava iksdé
ČTEŠ
Moon and violets
FanfictionKaždý to známe, období kdy nám dochází moc věcí, většina z nich ani není důležitá ale pár jich nám může trochu zkomplikovat život.. Povídka u, které se autor snažil aby nebyla moc velké klišé ale moc se mu to nepovedlo