-Matyáš-
-26.7-,,Nechceš se podívat na film?" tázavě jsem se podíval na Sama, který seděl vedle mě na sedačce
,,Tak jo, prečo nie, už je neskoro tak čo iného robiť " pokrčil rameny
,,A co chceš pustit?"
,,Pusť horor"
,,Seš si jistej?"
,,Jo, a dúfam že se nebudeš báť" řekl přeslazeně. Pousmál jsem se a pustil jsem Záhadu smrti slečny Neznámé
Poklidně jsem seděl a díval se na film, najednou jsem ale ucítil mírný dotek na mém rameni
,,Maty?" řekl potichu on
,,Aňo?" zamumlal jsem
,,Ja potrebujem na záchod"
,,Tak jdi, já to stopnu" vzal jsem ovladač do ruky a zastavil jsem film
Zvedl se a vešel do tmavé chodby, vzal jsem do ruky telefon ale najednou jsem uslyšel hrozně hlasitou ránu. Rychle jsem vstal a utíkal do koupelny, tam stál Sam a před ním na zemi ležel vysypaný prášek na praní
,,Tak seš normální?!" Nevím jestli se mám smát nebo brečet. By mě zajímalo jak se mu to povedlo.
,,Prepáč" zamumlal
,,Ježiš neomlouvej se" vzal jsem smetáček s lopatkou a začal zametat, pak jsem to vyhodil protože toho nebylo moc a byl v tom prach, nebudu s tím prát.
,,A jak se to vlastně stalo?" otočil jsem se na něj
,,Ja ani neviem" řekl rozpačitě
,,A nechce se ti už spát? Je celkem pozdě.."
,,Tie už ideš spať?"
,,Ne já ještě budu vzhůru, takže ty budeš spát u mě v pokoji a já si lehnu na gauč" usmál jsem se
,,Dobre" taky se usmál a zívl si, odešel z místnosti
Já jsem ještě chvíli uklízel, ale poté jsem už taky zamířil do obýváku. Uvědomil jsem si, že jsou tady Samovi peřiny a mé jsou pořád u mě v pokoji. Opatrně jsem se tedy šel k mému pokoji. Pomalu jsem otevřel dveře, svítila tam lampička v rohu pokoji a Sam spokojeně oddechoval v mých peřinách, pousmál jsem se, potichu jsem vešel do pokoje a chtěl zhasnout lampičku, naposledy jsem se na něj podíval a poté jsem tu lampičku zhasnul. Vešel jsem z pokoje a opatrně zavřel dveře.
Zhasnul jsem i poslední světlo v obýváku a zachumlal se do peřin, voněly po něm. Snažil jsem se tomu nevěnovat moc velkou pozornost a snažil jsem se usnout.
Heeeh Vendy co hrozně pravidelně vydává kapitoly je zpět, doufám že vás s tím už neštvu o-o
Ta co je spolehlivá jako sníh na Vánoce
ČTEŠ
Moon and violets
FanfictionKaždý to známe, období kdy nám dochází moc věcí, většina z nich ani není důležitá ale pár jich nám může trochu zkomplikovat život.. Povídka u, které se autor snažil aby nebyla moc velké klišé ale moc se mu to nepovedlo