Hra o Sputnik

Změna plánu

„Charašo," pochválil ho a jako nonverbální gesto zdvihl palec. „Udělal jsi to dobře."

„Děkuji Vám-"

„Teď už se jen postarej o to, aby ten nový vše přijal," skočil mu do řeči.

„Nechci vás zneklidnit, ale o tom nerozhoduje jen on."

„Já vím, ale páprda z Hradu je na naší straně a určitě zvládne i ostatní přesvědčit. Ty ale musíš být stále ve střehu."

„Da, pane prezidente."

-----

„Tak Hamáčku, čo s tebou zase je?"

Hamáček se po pár minutách probral. Těsně před tím, než mu Andrej chtěl dávat umělé dýchání z úst do úst. „Ježiši, já jsem byl asi úplně mimo."

„Omdlel si, je ti dobre?"

„Jo, jo, díky," Hamáček premiérovi poděkoval za pomoc a dovysvětlil, proč zřejmě omdlel, „asi toho na mě bylo moc a byl tady nějaký špatný vzduch, no znáš to."

„No samozrejme, že to poznám. Ja vstávam v päť hodín ráno, takže prosím ťa, nešíri tu tú ohavnú kampaň, jo?"

„Tak jsem to nemyslel, ty vole! Z ničeho tě neobviňuji, jen toho mám hodně a to byl ten důvod, proč jsem omdlel."

„Tu máš sklenicu vody," Andrej mu sklenici podal a svěřil se, „to nevieš, ako sa mi ulevilo. Obával som sa, že si mal moje Vodňanské kure k obedu a takto si dopad."

Jan se postavil, narovnal a vyšel. Čekalo ho ještě hodně práce.

-----

„Odjíždím do Moskvy, vyjednat Sputnik!"

„Ale pane ministře, vláda i opozice vám vzkazují, že se jedná o zbytečný krok. Údajně už máme nabídku z Ruska, konkrétně na 300 000 dávek."

„Prosímvás, já se vás tady snažím ochránit v krizi, ano? Musíme to mít takto schválené, přes to nejede vlak!"

-----

„Takže Andreji, vysvětlil bys mi tohle?" Jan zapnul svůj mobil a pustil projev premiéra.

„Pan Hamáček dělá hlúposti, lebo my už nabídku máme."

„Ale no tak Honzo, nebuď labuť! Veď mi Mára hovoril, nech som v tý kampani, nie? Tak ja to nemyslím zle!"

„No dobře, tak si to nemysli zle, ale sám jsi mi řekl, ať do Moskvy letím! A teď najednou tohle?" hněval se ministr vnitra na svého premiéra.
„Ako ty si ešte mladý, ty tomu nemôžeš rozumieť. To sa všetko mení, ak by všetko bolo každý deň rovnaký, tak nemôžem viesť štát ako firmu!"

*crrrrrr*

„Někdo mi volá, kdo to zase je?!" rozlobil se Jan, který nedodržel nepsané pravidlo a zapomněl si vypnout mobil.

Andrej Babiš si ze zajímavosti zapnul svůj mobil a všiml si, že má také zmeškaný hovor. „Aj pozor, já mám taky zmeškaný hovor!"

„Prosím?"

„Dobrý den pane ministře, máme pro vás podstatné informace a žádáme vás, abyste okamžitě přijel na okamžité jednání vlády."

„Dobře, ale čeho se to týká?"

„To vám takhle to telefonu nemůžeme řict, ale přijeďte hned, jak můžete. Ještě čekáme na pana premiéra."

„On je tu se mnou. Vše mu vyřídím a společně hned vyjíždíme."

„Díky, zatím nashledanou!"

„Zatím."

Jan vypnul mobil a vše vyřídil i svému nadřízenému. Okamžitě pak vyjeli.

-----

„Takže to vše naše bezpečnostní služby zjistili."

„Dobre, ďakujeme. Môžete sa posadiť."

„Jen se prosím řiďtě tím, co jsme vám poradili. Nesmíte prozradit žádnou tajnou informaci."

„Ale iste! Nie som blbý ako Kalousek!"