Jiná I. (Avengers FF)

11.

Probudil mě zvuk píšťalky, kterou měla v puse Nat. Samozřejmě tím probudila i Arona, který doslova vyskočil na strop a já zase spadla z postele.

,,Hráblo ti?!'' Zakřičela jsem na celý pokoj, když jsem byla na nohou.

,,Možná.'' Pokrčila rameny a mrkla na mě.

Když jsem sundavala Arona ze stropu, tak jsem ji celou dobu vraždila pohledem.

,,Nekoukej tak na mě. Kdybych to neudělala, tak by si jinak zaspala.''

,,A to mě musíš budit PODĚLANOU PÍŠŤALKOU?!''

,,Budík tady nemáš, takže jo.''

Hodila jsem po ní polštář, kterému se vyhnula a rychle vyběhla z pokoje, protože bych ji jinak zabila. Podívala jsem se na hodiny a bylo půl osmé ráno, takže bych vážně zaspala. Nechtěla jsem se vzbudit, protože se mi zdál ten samý sen, ale Nat mě probudila, když mi chtěl odpovědět a moji otázku, jestli je můj bratr. Takže nic nevím.

Šouravým krokem jsem šla do koupelny a pod vousy mrmlala nadávky na Nat ve svém jazyce. Věřte mi, že jich nebylo málo. V koupelně jsem se převlékla do něčeho sportovnějšího a upravila se. Ještě trochu rozespalá jsem vyšla z koupelny a párkrát pohladila Arona, aby se uklidnil. Docela ho to vyděsilo a mě též.

Vyšla jsem z pokoje a mířila do kuchyně, kde už na mě čekali Nat s Clintem. Oba jsem je zpražila pohledem, protože se oba usmívali. Samozřejmě si Clint nemohl odpustit poznámku o mém probuzení.

,,Nesnáším vás.'' Řekla jsem a šla chodbou ke garážím.

,,Taky tě milujem.'' Ozvalo se za mnou se smíchem.

Dorazili jsme do garáží a nasedli do černého auta. Natasha řídila a Clint seděl vedle ní, takže na mně zbyla zadní sedačka. Skoro celou cestu jsem byla uražená a Clint se mě snažil rozmluvit. Ke konci cesty se mu to i povedlo.

Nat zastavila před velkou budovu Shieldu do které jsme měli namířeno. Jako vždycky tady bylo milion chodeb a dveří, takže jsem se držela vzadu tentokrát já a nechala ty dva jít vpředu. Po nějaké době jsme dorazili do tělocvičny, kde už čekali, v řadách srovnání, nováčci. Nat a Clint se před ně postavili a něco jim říkali, ale já je moc neposlouchala. Stála jsem stranou a dívala se do prázdna. Cítila jsem na sobě pár pohledů, ale nevšímala jsem si jich.

,,To je snad všechno k vašemu programu.'' Dokončila Nat svůj monolog, který jsem neposlouchala.

,,Teď bych vám rád představil slečnu, která tu je dnes na výpomoc. Slečna Naomi Brooks.'' Řekl Clint a naznačil mi, abych šla blíž.

Poslechla jsem ho a rozešla se k nim. Stoupla jsem si vedle Nat, která se na mě lehce usmála.

,,Radil bych vám, abyste tady slečnu Brooks neštvali. Dnes vstala špatnou nohou, takže vám neradím ji naštvat.'' Zavtipkoval Clint, který se s námi rozloučil a vzal skupinu kluků dál od nás.

Já s Nat jsme měly logicky skupinu dívek a tu hned Nat poslala si udělat pár koleček. Slyšela jsem, jak si o mně nějaké dívky povídají, ale nechala jsem to plavat.

,,Můžu si udělat s nimi pár koleček?'' Zeptala jsem se Nat. ,,Nebaví mě se jenom dívat.'' Vysvětlila jsem, když viděla Natashin nechápavý pohled.

Jen přikývla a já se na ni vděčně usmála. Rozběhla jsem se a přidala se k dívkám, které byly pomalu udýchané. Běžela jsem svým tempem, které nebylo zrovna pomalé. Za několik minut jsem měla koleček, alespoň přes deset za to dívky byly teprve u osmého.