Jiná I. (Avengers FF)

18.

Po dvou hodinách běhu se Stevem, kde jsem ho mimochodem zase porazila, jsme dorazili do kuchyně. Tam už samozřejmě byli Nat s Brucem a Clintem.

,,Steve, Friday nám sdělila, že Strak chce s námi něco probrat, takže máme jít do jeho dílny.'' Řekla Nat, když jsme vkročili do kuchyně.

,,Dobře, tak nám s Naomi dejte chvíli na převléknutí.''

,,No, Naomi prý nemá chodit. Prý se to týká mise, ze které jsme se včera vrátili.''

Zmateně jsem se na Nat podívala a ona se na mě omluvně usmála. To je to tak tajné, že to nemůžu slyšet? Napadlo mě.

,,Tak běžte.'' Popohnala jsem je a pousmála se.

Všichni přikývli a začali odcházet. Steve se na mě ještě před odchodem otočil a trochu se usmál. Zůstala jsem v kuchyni sama. Přemýšlela jsem o čem se budou bavit, protože jsem tušila, že se nebudou zabývat úspěšnou misí. Něco mi říkalo, že se to týká mě, takže jsem se rozhodla jít do dílny. Sešla jsem několik schodů a zůstala jsem stát za dveřmi. Svým lepším sluchem jsem slyšela každé slovo.

,,Takže, co si s námi chtěl probrat o té misi Starku?'' Zeptala se Nat.

,,Nesvolal jsem vám kvůli misi. Nikdy se nezajímám o misi na které osobně nejsem. To už byste mohli vědět.''

,,Odbočil si.'' Namítl Steve.

,,No jo furt. Jste nějaký nedočkavý. Vstávali jste dneska špatnou nohou?''

,,Můžeš nám konečně říct, proč si nás svolal? Zatím mám pocit, že jsem sem šel zbytečně.'' Ozval se Clint, kterému to už asi šlo na nervy.

,,Fajn. Svolal jsem vás kvůli Naomi.'' Řekl a já se trochu zamračila. ,,To byl také důvod, proč jsem jí tady nechtěl.''

,,Má Naomi nějaké problémy?'' Zeptala se Wanda se starostí v hlase.

,,Problémy má s ní pořád vláda, protože se nedokáže kontrolovat. Proto mi vláda a Fury nařídili, abych vynalez tohle.''

Proklela jsem dveře, protože neměli klíčovou dírku, abych se mohla podívat.

,,Čip? K čemu bude Naomi čip?'' Zeptal se nechápavě Bruce.

,,Tenhle čip jí dostane pod kontrolu. Udělá všechno co jí nařídíme a nebude už nebezpečná.''

Zamračila jsem se ještě víc. Tohle mi nemůžou udělat. Měla jsem pravdu, když jsem říkala, že Shield mě chce jenom jako svoji zbraň. Shield, Hydra, v čem je vlastně rozdíl? Chvíli jsem ještě poslouchala jejich rozhovor, ale když jsem slyšela, jak se rozhodli, odešla jsem z Avengers Tower. Aron mi byl v patách a snažil se mě zastavit, ale neposlouchala jsem ho. Musela jsem na vzduch.

Pohled Stevea

,,Tenhle čip jí dostane pod kontrolu. Udělá všechno co jí nařídíme a nebude už nebezpečná.'' Řekl Tony a vzal krabičku z čipem do ruky.

,,S tímhle nesouhlasím. Nemůžeme z ní udělat zbraň Shieldu a Avengers. To prostě nejde.'' Namítl jsem a zamračil se.

,,Jenže jim je jedno, že s tím nesouhlasíš. Je to nařízení vlády. Buď to udělám já nebo Furyho agenti a ti se s ní mazlit nebudou.''

Chtěl jsem něco říct, ale Natasha mi položila na rameno ruku.

,,Tony má pravdu. Bude lepší když to udělá on a navíc, Naomi už nebude nebezpečná.'' Řekla.

,,Ona není nebezpečná.''

,,Steve, málem zabila Wandu.'' Ozval se Clint, který se opíral o zeď s překříženýma rukama na hrudi.

,,Pan Barton má pravdu. Pokud ji takhle necháme, tak to příště může skončit smrtí.'' Řekl Vision.

Podíval jsem se po ostatních a ani se nemusel ptát. Jistě, že souhlasili. Povzdechl jsem si sklonil hlavu k zemi.

,,Pokud jí ten čip dáš, už to nebude ona.'' Promluvil jsem k Tonymu a podíval se na něj.

,,To bohužel vím, ale já nemám na vybranou. Pokud to do týdne neudělám, zadrží mě a vás možná taky.'' Řekl a zavřel krabičku.

Nevyjadřoval jsem se a radši odešel z dílny. Cítil jsem pohledy všech, ale ignoroval jsem to. Štvalo mě, že s tím nic nemůžu udělat. Už to nebude ta Naomi, kterou mám rád. Pomyslel jsem si a s touhle myšlenkou se zavřel v pokoji.

Pohled Naomi

Chodila jsem zapadlými uličkami, kde byl nejvíce klid a málo lidí. Byla jsem uzavřená ve vlastních myšlenkách, které se mi honily hlavou. Ignorovala jsem Arona, který za mnou chodil a snažil se mě přesvědčit, abych se vrátila. Nechtěla jsem se vrátit k někomu, kdo ze mě udělá zbraň, co poslouchá jenom rozkazy a nemá žádné city.

,,Bojí se tě, že ano?'' Zeptal se mě známý hlas za mnou.

,,Co je ti do toho Masone?'' Zeptala jsem se ho a otočila se na něj.

,,Takže jo. No, dalo se to čekat. Kdyby se tě nebáli, tak by tomu zabránili.'' Usmál se.

,,Nechápu, jak ses mohla přidat k Avengers. Bylo jasné, že něco podobného dříve či později udělají.''

Nic jsem mu na to neřekla a uhnula pohledem. Slyšela jsem jeho a další kroky, které se ke mně přibližovaly. Viděla jsem muže, kteří stáli za Masonem se zbraněmi. Radši jsem se proměnila a zavrčela na ně.

,,Moc dobře víš, že tohle mě nezastaví.'' Řekla jsem a mrskala u toho ocasem.

,,Tohle ne, ale tohle ano.'' Řekl a v tu chvíli mě něco píchlo vzadu do krku.

Zjistila jsem, že je to šipka, která byla podobná té s uspávadlem, ale nebyla to ona. Žádnou uspávací látku jsem z šipky necítila.

Mason měl v ruce ovladač s tlačítkem, které následně zmáčknul. Z ničeho nic jsem ucítila hroznou bolest, kde mě šipka zasáhla, která se rozšiřovala až do hlavy. Padla jsem na kolena a držela se za hlavu. Po chvíli bolest ustala, ale já měla pořád zavřené oči a zůstala jsem klečet.

Pohled Masona

,,Postav se!'' Řekl jsem rázně, když se přestala svíjet bolestí.

Ona tak udělala a otevřela své zelené oči, které se dívali do prázdna. Mí muži si radši připravili zbraně, kdyby se s čipem něco stalo, ale zatím nic. Zdá se, že čip funguje. Pomyslel jsem si.

,,Agente Davisi.'' Řekl jsem jméno muže, ale své oči jsem nespouštěl z třímetrové postavy, která nám pomůže zničit Avengers spolu s Shieldem.

,,Ano, pane?'' Přišel ke mě a čekal na můj rozkaz.

,,Připravte Striped death na zítřejší misi.''

,,Jistě, pane.''

Moji muži ji začali odvádět pryč a já zatím zavolal svému nadřízenému.

,,Máme ji pane.''

,,Výborně. Přiveďte ji co nejrychleji na základnu. Chci vidět tu, která zničí Avengers už jednou pro vždy.''

,,Jsme na cestě. Nemějte obavy. Hail Hydra.''

,,Hail Hydra.''

Uložil jsem mobil do kapsy a šel za svými muži. Těšte se Avengers. Vaše životy už brzy skončí.

                                                                      ***********************

Takže kapitola je tu. Snad se vám knížka stále líbí.  Budu ráda za každý komentář a hvězdičku.  Blížíme se pomalu do finále. Minimálně napíšu ještě asi tak pět kapitol a bude konec této knížky.

Ještě jednou děkuji za hvězdičky komentáře a přečtení. Jste vážně úžasný.

Mějte se.