V náručí smrti //LS// ✓

16.

Louise probral dětský pláč. Dezorientovaně otevřel oči a zahleděl se do prázdného stropu nad sebou. Hodnou chvíli mu trvalo než si uvědomil přítomnost kudrnáčka nalepeného na jeho nahé hrudi. Harry byl zkroucený, hlavu měl položenou na brunetově hrudi kolem níž měl i ovinuté paže v pevném sevření, nohu přehozenou přes Louisovy užší boky.

Brunet roztřesenými prsty ležícímu chlapci poupravil rozházené, kudrnaté vlasy. Chtěl si jeho blízkost a přítomnost více vychutnat, ale Darcyin pláč říkal něco jiného.

Nebyl si jistý, zda-li kudrnatý spí, protože měl hlavu skloněnou a neviděl mu tedy do tváře, avšak když se snažil dostat zpod jeho těla, pokoušel se s ním co nejméně hýbat, aby jej kdyžtak neprobudil. Se zívnutím se vyhrabal na nohy a došel ke skříni odkud jsi vytáhl volnější tepláky a natáhl si je na sebe.

Ještě však než v tichosti opustil pokoj, věnoval znepokojený pohled jeho rozházenému oblečení ze včerejšího večera.

Darcy našel plačící na chodbě.

,,Copak beruško?" dřepl si k ní a vtáhl jí do náruče.

,,Volala jsem tě!" vzlykalo dítě do jeho hrudi.

,,Spinkal jsem," prsty jí drobně čechral vlásky a tiskl si ji pažemi k hrudi doufaje, že se uklidní a přestane vyvádět.
,,Půjdeme za Harrym?" šeptal stoupaje si a dívčinku si vytahuje do náruče. Věnoval jí milý úsměv, než i s ní v náručí zamířil zpět do ložnice.

,,Půjdeme si ven hrát?" fňukla, ale na rtících měla drobný úsměv a v očích hravé jiskřičky.

,,Jsi neunavitelný dítě, viď?" vlepil ji rychlou pusu na růžovou, baculatou tvářičku a s úsměvem a hřejivým pocitem v hrudi si poslechl její zvonivý smích.

,,Jsem dospělá!" prohlásila pyšně.

,,Jsi malá nestvůrka."

,,Ne!" Louis se jejím protestům zasmál. Zadumaně vkročil s dítkem v náručí do ložnice. Harryho našel zkrouceného v peřinách tak, jak jej tam zanechal. Darcy sebou začala šít, ve snaze dostat se z jeho náruče.

,,Ať mu neublížíš beruško, spinká," šeptl, když ji opatrně pokládal na zem a následně pomáhal do peřin. V tichosti se posadil na kraj a sledoval, jak Darcy přelézá k Harryho spící postavě a zvědavě mu odhrnuje jeho kudrnaté prameny vlasů z tváře.

,,Nech ho spinkat, Darcy," přisedl si k jejich dvojici blíž, aby byl schopen malou odtáhnout. Se zamručením si jí stáhnul do náruče a pažemi jí znemožnil útěk.
,,Pokud budeš zlobit, tak žádnej venek být nemusí, že ano," pronesl k ní a s úsměvem sledoval její vyděšenou tvář z profilu.

,,Ne..." slovo nechala doznít do prázdna a vytřeštěnými modrými studánkami se vpíjela do otcových.

,,Tak nezlob," varoval jí.
,,Hezky Harryho probuď. Nechceš mu zazpívat? Nějakou hezkou písničku, kterou jsi se ve školce učila," pohladil ji po vláskách. Darcy ho uposlechla a doplazila se zpět k Harrymu. Louis s širokým zamilovaným úsměvem sledoval, jak Harryho pevně objala kolem paže.

,,Můžu ti zazpívat!?" zakřičela na kudrnatého.

,,Darcy!" zvýšil na ni varovně hlas. Očividně ale Harryho probudila, protože se zavrtěl a po chvíli otevřel smaragdové oči. Vypadal zmateně.

,,Harry!" malá se dožadovala jeho pozornosti. Kudrnatý roztržitě zamrkal a oči na okamžik ukotvil na Darcy, poté však těkavým pohledem přejel po místnosti až se zastavil na Louisovi, který se na něj upřímně usmál.