V náručí smrti //LS// ✓

17.

,,Čekáme dítě Louisi."

Louis na ni vyjeveně zíral. Na okamžik přestal i dýchat.

,,Cože?"

,,Čekáme dítě," pousmála se, ale její oči se nesmály. Byly plné strachu.

,,Já - co? Kdy?"

,,Nejsi rád? Myslela jsem, že chceš rodinu." Louis naprázdno otevřel a zavřel ústa. Jasně že chtěl rodinu, jasně ale... za posledních pár dní úplně změnil názor. Eleanor nebyla tou, se kterou by ji chtěl založit. Nemiloval ji, už ne, jenže ona to nevěděla.

,,Já si nepamatuji, že bychom spolu -" nervózně gestikuloval rukama.

,,Byl jsi asi opilý," pokrčila rameny. Louise svrběly dlaně. Nechápavě shlížel do jejích rukou na pozitivní těhotenský test. Klepajícími se prsty si pročísl vlasy.

,,N-necháme si ho?" koktal, což bylo snad poprvé po dlouhé době.

,,Samozřejmě, nemůžeš o opaku ani přemýšlet!" vykulila na něj nevěřícně oříškové oči, načež je provinile sklopila ke svým rukou.

,,Já - El," opatrně jí položil dlaň na ramena.
,,Musíš pochopit, že je to dítě a ani jeden z nás momentálně nemáme možnost se o něj postarat. Máme Darcy, chodím do práce a ty jsi dennodenně někde s přáteli, pochop -"

,,Takže ho radši zabiješ," odmlčela se a jeho ruku z ramene smetla.
,,Chladnokrevně ho připravíš o život? Myslela jsem si, že tohodle bys zrovna ty nebyl schopen," naštvaně ho bodla prstem do hrudi. Trochu do něj strčila, jak chtěla projít ke dveřím, ale on jí zastavil a postavil se před cestu.

,,El poslouchej -"

,,Proč bych měla!?"

,,Hele, vyřešíme to v klidu, dobře?"

,,Jak v klidu!? Ty mně tu povídáš o tom, jak to dítě chceš zabít! Jak mám být v klidu!?" Louis semkl víčka k sobě.

,,Nic takového jsem neřekl ani půl slova, uklidni se. Jen zmiňuji, že bys sis měla uvědomit, že se o to dítě také musíš starat -"

,,Prosím? Já se o Darcy nestarám dost podle tvého názoru?" Louis si povzdechl.

,,Neber si to hnedka tak na sebe, to jsem neřekl. Další dítě ale bude vyžadovat další peníze, nejsem schopen nás všechny uživit jsem -"

,,Najdu si práci!" přerušila ho. Louis se dost nevhodně zasmál, přičemž ona na něj vrhla zhnusený pohled.

,,Takhle to bylo i s Darcy, musíš pochopit, že mluvit o tom pouze nestačí. Musíš taky konat."

,,Tak ty seš teda dobrej. Najednou tu ze mě děláš línou příživnickou mrchu, co?"

,,Ne?"

,,Ale jo, nebaví mě tě poslouchat," v jejích oříškových očích se zračily slzy.
,,Pokud se k tomu takto stavíš tak se stav dál. Já nepůjdu na potrat, to radši se i s Darcy vrátím k rodičům a budu je oba vychovávat tam," znovu se ho pokusila obejít, ale bez výsledku.

,,Dobře, promluvíme si o tom večer až se uklidníš, jo?"

,,Žádný večer, nemáme se o čem bavit. S mými požadavky jsi seznámen, pokud mě nechceš podporovat jako muž, tak víš kam půjdu! A laskavě mě nech projít, nebo někomu zavolám," Louis si hlasitě odfrkl, ale uhnul jí z cesty.

,,Nechápu tvé myšlenkové pochody Eleanor, vážně ne," zavrčel. Brunetka zmizela z místnosti a za sebou třískla s dveřmi.

Louis dost pochyboval o tom, že by se k rodičům vrátila, neměla je v lásce a už vůbec by oba dva nedokázali jejich vnoučata a dceru uživit. Ale předci jen, jakýsi strach jej zevnitř užíral.