V náručí smrti //LS// ✓

15.

,,Jak se cítíš?" šeptla Eleanor, oči upírajíc na muže v sedadle spolujezdce, který je měl zavřené. Jeho hlava třeštila, bolelo ho břicho a chtělo se mu zvracet, přitom se však alkoholu skoro nedotkl. Myšlenky měl pomotané, jazyk popletený a vlastně si ani neuvědomoval, že na něj bruneta mluví.

Eleanor se nervózně pousmála a vystoupila z vozidla.

,,Půjdeme spát, jo?" neohrabaně se pokoušela zpomaleného Louise dostat z auta na nohy a dojít s ním do domu. Při cestě jí skoro usnul na rameni.
,,Snaž se trošku," sýpala naštvaně s Louisem lomcujíc. Brunet si něco zamumlal pod vousy, ale jinak nereagoval.

Zabralo jim dost dlouhou dobu než se dostali do tmavého domu. Louisovi se povedlo zakopnout na prahu a shodit věšák, čímž se po domě rozlehla obrovská rána. V ten okamžik byl Harry v patře a poplašeně trhl hlavou. Zrovinka seděl na parapetu Darcyina pokojíčku a v tichosti listovat knihou, kterou sebral na půdě.

K jeho nepřirozeně dobrému sluchu dolehl i její hlas. Mluvila na Louise.

Začala v něm vřít krev.

V tichosti zaklapl knihu a seskočil z parapetu, proklouzávaje přivřenými dveřmi na chodbu, mířeje do přízemí.

Na posledním schodě strnul. Zrak mu padl na brunetu, která se jeho směrem táhla s modrookým opilým mužem. Nevědomky se zamračil a spěšně uhnul z cesty, aby jím neprošli. To nebyl zrovinka příjemný pocit. Hlavně ne pro něj.

Bezmyšlenkovitě stiskl ruce v pěst a závistivě očima skenoval ty dva, nalepené na sobě. Měl by přestat. S takovouhle by jí byl schopen udělat něco, čeho by za jiných okolností určitě litoval.

Eleanor se podařilo v bezpečí s Louisem vyjít schody a zapadnout do ložnice. Ještě však nedovřela dveře a Harry do místnosti taktéž nenápadně vklouzl a posadil se na komodu. Se zřejmou žárlivostí sledoval, jak ona Louise posadila do peřin a vytratila se z místnosti, pravděpodobně zkontrolovat Darcy.

Harry okamžitě využil příležitosti. Zviditelnil se a po čtyřech přelezl nad muže, který se mezitím svalil do peřin i zády, aby měli tvář ve stejné výšce. Louis byl bílý ve tváři, ale usmíval se, modré duhovky skrývaje za třepotajícími se víčky.

Letmým dotykem mu klouby prstů přejel po nepatrném strništi na bradě. Louis na dotyk zareagoval otevřením očí a ušklíbnutím. Měl zarudlé bělmo v očích.

,,Co jsi to prováděl," vyčítal mu Harry, očima klouzaje po jeho tváři.

,,Víš že tam měli párátka ve tvaru mečů?" dostal za sebe Louis a od srdce se rozesmál.
,,Všem jsem tam vyhlásil válku o tvoji nohu princezno." Harry se zasmál.

,,Ruku," odpravil ho mile. Louis na moment strnul, na tváři nechápavý, zamýšlený výraz, načež Harry z výšky, s cukajícími koutky úst sledoval, jak se jeho tvář pomalu rozjasňovala. Úplně zapomněl, že se bruneta co chvíli může vrátit zpět.

,,Yeah, přesně tu," přitakal brunet, ruce pokládaje na Harryho úzký pas. Oba mlčeli a jen si hleděli do očí. Louis ještě chvíli mnul Harryho boky, než dlaně umístil na kudrnáčův zátylek a vtáhl si ho do polibku. Neomaleně svůj jazyk strčil do Harryho úst. Zelenoočko se nedokázal ovládnout. Louis byl opilý, nebo zdrogovaný, neměl by situace takto využívat, přesto však s Louisovým jazykem zapletl ten svůj, prohlubuje pomalý přesto však vášnivý polibek.

V ten okamžik se k Harryho uším donesly tlumené kroky z chodby. Poplašeně sebou trhl a otočil se ke dveřím, dokonale ignoruje kňučivý zvuk, pocházející z Louisových úst.