V náručí smrti //LS// ✓

12.

,,Louisi!" do místnosti za obslužním pultem vtrhl vyjukaný blonďáček s rukou na srdci a s vytřeštěnýma očima.

,,Hm?" zavrčel brunet, ale pohled od hladiny kávy ve svém hrnku nezvedl. Teď měl momentálně přestávku a hodlal ji patřičně využít zbytečným a neužitečným zíráním do nápoje.

,,Potřebuji od tebe s něčím píchnout..." Louis pokračoval v zírání do kávy.
,,Nevím jestli si pamatuješ takovou tu brunetu s úplně božíma oříškovýma očima. Víš koho myslím, ne?"

,,Jasně, že ne."

,,Ta v tom rudým svetru, jak jsem ti ji tuhle ukazoval," Louis zabručel, konečně odtrhl pohled od hrnku a pohlédl na Nialla.

Jak měl vědět, jakou dívku myslí? Blonďáček poukazoval na všechny nově příchozí a vždy je s radostí komentoval.

,,To je vlastně fuk, jde o to, že tu je její bratr." Louis tázavě povytáhl obočí. Vůbec nechápal, kam tahle konverzace míří, ale byl připraven na všechno. Přeci jen, byl to Niall a on ho moc dobře znal.

,,Nutně potřebuju její číslo, problém je ale v tom, že mi ho odmítá dát..."

,,Ne," vypustil z úst nechtěně Louis. Začínalo mu pomalu docházet o co tu Niall žebrá.

,,Loou, ty bys to dokázal, stačilo by se na něj jen pěkně usmát-"

,,Děláš si prdel, že jo?" třeštil na něj oči.

,,Notaak, Boobeare."

,,Kurva slyšíš se?" zasmál se zoufale.
,,Ty po mně chceš, abych šel balit nějakýho chlapa, abys mohl získat kontakt na jeho sestru? Já nejsem teplej! A mám přítelkyni!"

,,Ne balit, jen chci, abys s ním prohodil slůvko, dvě a on ti dal na sebe nebo na ní kontakt. Vždyť jseš pěknej chlap, i já bych si dal říct. Navíc ta tvoje se to vůbec nemusí dozvědět," špulil blonďáček smutně spodní ret.

Louis vyskočil na nohy a na Nialla pouze valil oči.

,,Děláš si prdel, že jo? Skrytá kamera?" pro efekt se zoufale rozhlédl.

,,Akorát teď potřebuju pomoc, prosím."

,,Tak běž poprosit sám, ne?"

,,Tommo, prosím." Louisovi poklesla čelist. Niall najednou vypadal, že bude brečet, což ho vykolejilo ještě víc než zjištění co po něm chce.

,,Horane, co sis šlehl?"

,,Prosím," špulil spodní ret.

,,Ty jsi blázen. Blázen!" osočil ho a raději se posbíral a šel blonďáčka vystřídat za pult. Ten se však viditelně nehodlal vzdát a musel ho následovat.

,,Tam ten v rohu. Je tam sám, jen ho zkus nějak obměkčit a číslo ti určitě dá." Louis blonďáčka ignoroval, přesto však se koutkem oka zahleděl na, ne o moc mladšího bruneta, zírajícího do notebooku. Bradu měl podepřenou dlaní a na tváři znuděný výraz.

Niall se však očividně nehodlal vzdát a stále do Louise hučel, až to nevydržel. Divil se, že mu prostě nedal po držce. Ale ono to vlezlý děcko prostě nešlo praštit.

Třísknul s pokladnou, až se po něm pár přítomných ohlédlo a rozhodným krokem zamířil k brunetovi.

,,Louis Tomlinson," natáhl k němu ruku. Brunet na něj přemístil zvědavý pohled čokoládových očí. Jedno jeho obočí se vyklenulo v otázce a z uší si vytáhl sluchátka, která měl k notebooku připojená. Louis si všiml, že se pravděpodobně učí.