M a l u

-21-

Probudila mě obrovská bolest hlavy. Podívala jsem se, kde se nacházím, a když jsem zjistila, že ležím ve vaně v koupelně Malfoyovo rodičů, hluboce jsem vydechla. K tělu jsem měla přilepené stále mokré velké tričko a kalhotky. Pomalu jsem se zvedla do sedu a pak opustila mojí postel pro předešlou noc. Podívala jsem se do zrcadla a málem vyjekla. V zrcadle se nacházela osoba s nateklýma očima a s vlasy vyčesané do všech světových stran. Alespoň jsem si opláchla obličej studenou vodou a vyšla na chodbu. Došla jsem před dveře pokoje, kde jsem měla podle plánu spát a vešla jsem dovnitř. Na mé posteli se roztahoval hnědovlasý chlapec s blonďatou dívkou, kterou pevně držel kolem pasu. Tady se někdo včera taky opil. Uchechtla jsem se, ale hned toho zalitovala. Hlava se mi roztřeštila. Ze skříně jsem vytáhla mikinu s tepláky a skočila do toho. Rychle jsem opět vyklouzla na chodbu a pak jsem s bosýma nohama sešla schody do kuchyně, kde seděl Maxn po boku s Tess. „Kde jsi spala?"  Maxn ke mně zdvihl unavené oči, ale přesto se usmál. „U mě ne, jelikož tam mi to zabral Rayen s..." Podrbala jsem se na hlavě a snažila si vzpomenout na jméno. „Katie." Dokončila mou větu hnědovláska Tess a chytla Maxna za stehno. Nad tím jsem pouze zvedla jedno obočí a šla si udělat kávu.
Po půlhodině trapného ticha v kuchyni, kde ticho plnilo pouze mé srkání pití, se Tessie zvedla s tím, že jde na záchod. „Takže ty a Tess?" Otočila jsem se okamžitě, jak byla z dohledu. „Je to tak. Sám jsem překvapený." Zasmál se Maxn a pohled mu spadl na Dylana, který se skoro skutálel ze schodů. „Kde je moje triko, Mary?" Došel na druhou stranu ostrůvku, kde jsem seděla a opřel se. „Ššš. Ne tak nahlas." Prst jsem si přiložila k ústům a široce se usmála. „Promiň. Kde je moje tričko?" Zašeptal a místo očekávaného úsměvu se zamračil. „Nikdy ho už neuvidíš." Zvedla jsem se tě židle a i s kávou se vydala do patra. Otevřela jsem dveře od Dracova pokoje a skoro okamžitě se mi dostal pohled na Malfoyova holá záda. Na tento pohled jsem si už za těch pár let zvykla. „Vstávej, otrapo! Ještě musím jít vzbudit Eadlin, u které ale vůbec nevím, kde je." Draco se začal smát, ale nebyl sám. Zpod peřiny vykoukl Eadlynin usměvavý obličej. „Malu, já jsem tady." „No ty vole. Na tohle bych musela být opilá. A teď mě omluvte. Jdu se vyzvracet." Dveře jsem zabouchla a doběhla k záchodu, do které jsem vyvrátila celý obsah mého žaludku. „V pohodě?" Ve dveřích stál James a ustrašeně si mě přeměřoval pohledem. Jak to, že na něm není poznat, že pil? Tu schopnost chci taky. „Jo, jasně. Jsem v po..." Nestihla jsem to doříci, jelikož jsem byla nucena se vrátit k míse. „Pozor, vlasy." James si za mě dřepl, chytl mi vlasy a hladil na uklidnění po zádech. „Díky." Rukama jsem se opřela o prkénko a pusu jsem si otřela do rukávu žluté mikiny. „Vypláchni si pusu a já ti přinesu paralen." Vydrápala jsem se k umyvadlu a strčila do něj celou hlavu.
„James mi řekl, ať ti přinesu paralen a..." „Mlč a dej mi ten paralen, jinak mi vybouchne hlava!" Zařvala jsem na Maxna s krabičkou v ruce.
Seděla jsem u stolu s hlavou schovanou v kapuci a se sklenicí vody. „Brý ráno." Vešel dveřmi rozcuchaný Malfoy a hned za ním Eadlin. „Tess, co ty tady?" Podivila se, když si všimla Tess přitisknuté k Maxnovi. Probodnula jsem jí nevědomky pohledem a v hlavě si představovala, jak jí udusím ve spánku. Eadlin si po dlouhém rozhovoru s přítomnými sedla vedle mě a židli si o trochu přisunula. „Tak co?" Položila jsem si hlavu na stůl a podívala se na ní. „To nic není. Jen spolu chodíme a už nejsem panna!" Vyjekla radostně a při tom třásla rukama. „To se musí oslavit." Kapuci jsem si stáhla více do čela a zavřela oči. „Nemůžeme. Příští týden jsou zkoušky." Připomněla mi Eadlin, čímž se mé oči opět prudce otevřeli a já vstala. „Lidi, už jdu. Musím se učit, jinak propadnu." Mávla jsem všem na rozloučenou a vyčarovala portál.

Seděla jsem v knihovně a bouchala hlavou do stolu. „Proč..." Bum. „..to..." Další bum. „...musí být..." A do třetice bum. „...tak těžký?" Přestal jsem s boucháním a začala listovat ve velké knize. „Takže, když smíchám tohle s tímhle, vyjde mi...tohle. Jasně, chápu." Odhodlaně jsem zaklapla knihu. „Počkat, jak že to bylo?" Ještě jednou jsem nakoukla. „Mám to zmáknutý." Přidala jsem si na odvaze a uklidila knihu o lektvarech. „To je v pohodě. To dám." Sebejistě jsem vykročila kupředu.

„Kurva!" Zařvala jsem přes celý pokoj a hodila učebnicí o zeď. „Máš stresy?" Zpoza dveří vykoukla hnědovlasá hlava s úšklebkem. „Vypadni, Anthony!" Hodila jsem po něm druhou učebnici. Můj bratr stihl zavřít dveře a tak učebnice místo jeho obličeje narazila do dřeva.
Za půl hodiny se dveře otevřeli znova a do pokoje mi vběhl můj mladší bratr s postavičkou v ruce. „Basteine, mazej odsud!" Ukázala jsem na dveře. „Tohle je Evir a vládne celému tvému pokoji!" Zahulákal a běžel dál. „Ne! Ať mi Evir okamžitě pokoj vrátí! Potřebuji se učit." Odchytila jsem svého divokého bratra a hodila si ho přes rameno. Lhala bych, kdybych neřekla, že je o dost těžší, než si pamatuji. Na chodbě jsem ho položila zase na zem. „Přísahám, jestli mi ještě někdo vkročí do pokoje, budu vraždit!" Oznámila jsem přes celý dům a zavřela se ve svém pokoji.

Jedla jsem těstoviny ve velké školní jídelně, zatímco jsem si pročítala knihu o přeměně. Slova jsem hltala skoro stejně, jako jídlo. „Kdo jsi a co jsi udělala s Malu?" Zasmál se Malfoy, který se držel za ruku s Eadlin. „Zabila, vycpala a teď je v kabinetu profesorky Olirové." „Můžu potvrdit. Viděl jsem jí tam." I Maxn držel svou dívku pevně za ruku, zatímco si sedal na místo vedle mě. „Malu, nemusíš se zas tak učit." Eadlin si sedla naproti mě a věnovala mi milý úsměv. „Potřebuji minimálně dvojku, jinak mě mamka zabije. Už teď mě chce zabít, jelikož zjistila o mně a Maxnovi." Zmiňovaný se na mě nechápavě zamračil. „Ví, že jsme spolu spali." Objasnila jsem mu. Tess se zamračila, ale nebylo to nechápavě. Byla to žárlivost. Čirá žárlivost vůči mně. Narovnala jsem se a sebejistě usmála.