M a l u

-10-

Když se Karol uvelebila vedle Maxna, mohlo mi dojít, že něco chystá. „Jejda!" Řekla, když omylem upustila papírek a ten dopadl na zem. Skočila Maxnovi na klín a začala ho dravě líbat. Lhala bych, kdybych řekla, že tohle semnou nic nedělá. Maxn se od ní snažil odtáhnout, ale černovláska se nedala a dál si hověla jak na jeho klíně, tak i na jeho rtech. Vjela mu rukama pod tričko a jemně se usmála. Tak a dost! Už jsem se na to nemohla dívat a chytla Karol za pačesy. Následně jsem jí strhla z jeho klína a vrazila jí facku. Otočila jsem se na patě, mávla všem na rozloučenou a opustila pokoj. Seběhla jsem schody a ve tvářích pocítila štípající slzy. V kuchyni jsem popadla krabičku cigaret a sedla si na lehátko vedle bazénu. Nikotinovou tyčinku jsem si vložila do úst a díky své moci si zapálila. „Ahoj, Malu." „Hey." Maxn si sedl naproti mě a ruku si položil na mé koleno. „Jsi v pořádku?" Svojí volnou rukou mi zastrčil nezbedný pramen vlasů za ucho a ignoroval kouř, který jsem mu foukala do obličeje. Z očí mi tekl proud slz, které nešly zastavit. „Ne." Jeho ruku jsem z mé tváře odendala. Přesedl si vedle mě a svou ruku přesunul na mé stehno. „Já to nedávám, Maxne." Vydechla jsem zdrceně a opět ucítila slzy v mých očích. „Jak to myslíš?" Řekl zaraženě a pustil mou nohu. „Já už nechci být tvá holka." Schovala jsem si hlavu v dlaních, aby neviděl, jak moc mě to bolí. „Nemůžeš se semnou jen tak rozejít!" Prudce si stoupl a zamračil se. „Prosím nekřič." Zašeptala jsem zlomeně a zavzlykala. „No to teda budu křičet, když se se mnou bez jakéhokoliv důvodu rozejdeš! Já myslel, že jsme na tom dobře a ty mi teď jakože řekneš, že to nezvládáš? To je pěkná hovadina!" Křičel dál a chodil sem a tam. „Prosím, Maxne." Vydechla jsem a tím ho donutila zastavit. Dřepl si a ruce si položil na mé kolena. „Já tomu nerozumím." Vzhlédla jsem k jeho nádherným očím, které mě bolestně pozorovaly a vyžadovaly odpovědi. „Rozcházím se s tebou, protože..." „Malu!" Ozval se Draco, který vyběhl ze skleněných dveří a běžel k nám. Tím mě přerušil. „Co se děje?" Zeptal se naštvaně Maxn, když si všiml Malfoyova výrazu. „Eadlin..." Nechápavě jsem se podívala na Maxna a snažila se, i když nerada, rukou típnout cigaretu. „James jí omotal tou kytkou, která jí udělala bezmocnou. Však víš!" „Olisius." Vyslovila jsem nahlas jméno rostliny, kterou má Draco namysli. „Potřebuji ten proti lektvar, který s sebou pořád nosíš." Sáhla jsem do kapsy a opravdu. Byl tam! Skleněnou lahvičku s korkem, ve které se nachází červená tekutina, jsem předala Dracovi do rukou. „Dej jí pouze jednu kapku! Jestli jí dáš víc, nemusela by tu nálož přežít." Korigovala jsem Malfoye, mezitím co jsme dorazili do obýváku, kde se nacházel James. „Jdi na to!" S tímto Draco odběhl a já si sedla vedle Jamese. Jednou rukou jsem ho objala a druhou nechala volně ležet vedle sebe. „Já nevím, co se stalo. Nechápu to." Hlavu si schoval do dlaní a odmítal jí zvednout. „Jamesi, já vím, že jsi to neudělal schválně. Znám tě a vím, že ty toho nejsi schopný." Tím jsem ho nejspíš utišila. „Já si to ani nepamatuji. To je ten problém. Jestli si nepamatuji, co dělám, nemůžu být dál členem party!" Pevně jsem ho objala. Bylo mi jasné, že to potřebuje stejně jako já.

Ráno jsem se probudila na pohovce vedle Jamese v objetí. Byl to příjemný pocit. Sice ne tak příjemný, jako s Maxnem, ale stačilo to. „Děkuji ti." Zašeptal James, který si všiml, že už nesním. „Pro nejlepší kamarády všechno." Jemně jsem se usmála a zvedla se do sedu. „A co se včera stalo tobě?" „Nic." Řekla jsem pohotově a vstala. „Já už půjdu. Nahoru. Převléknout se. V pohodě? Jasně, že v pohodě. Je ti jedno, jestli se převlíkám nebo ne." Bouchla jsem se do čela a vyběhla do druhého patra, kde jsem se zamknula v pokoji. Převlékla jsem se do oblečení, ve kterém jsem včera přišla, popadla několik lahviček, které by se mohli hodit a šla se podívat na Eadlin, jak je na tom. Před dveřmi jsem narazila na Maxna s rozcuchem na hlavě a s růžovými tvářemi. Hned se mi vybavil včerejší večer. Raději jsem mu nevěnovala příliš pozornosti a stiskla kliku. „Eadlin, jsi v pohodě?" Řekla jsem rozespale a následně strnula, když jsem spatřila Draca a Eadlin líbající se na posteli. „Vypij to! Bude ti lépe." Rozkázala jsem, když jsem se vzpamatovala z transu a vrazila Eadlin do rukou lahvičku, která jí má pomoci od bolesti hlavy. „Malu, díky." „Mně neděkuj. To tady Draco všechno zařídil." Lež! Všechno jsem to zařídila já, ale co bych pro Draca neudělala, že? „Děkuju!" Rozzářila se hnědovláska na mého nejlepšího přítele Draca a skočila k němu na postel, kde mu vlepila pusu. Chvíli jsem na Draca žárlila, jelikož jsem tu pusu mohla dostat já, ale tak snad jindy. „Ou." Řekla jsem a rychle se otočila, abych jim dopřála aspoň minimální soukromí, i když jsem tím nic nevyřešila, jelikož na ně Maxn nestydatě zíral. „Maxne!" Když z mých úst uniklo jeho jméno, zarazila jsem se. Celé mé tělo se kvůli tomu slovu rozpálilo. Otočil se čelem ke dveřím, do kterých vešel James a nic mi neřekl. „No, Eadlin, je tu někdo, kdo by se ti chtěl omluvit." Oznámila jsem a otočila se zpět k Dracovi a Eadlin, kteří už vedle sebe pouze seděli. „OK. Ale můžu se nejdříve obléct? Nebo mám chodit jen v kalhotkách?" Draco se zasmál a podal jí její tepláky, do kterých se navlékla. „Já se vám omlouvám, ale chtěla bych si něco vyřešit." Přešla k Jamesovi a společně opustili místnost. „Tak?" Zeptal se zvědavě Draco s pohledem přikovaný na nás dvou. „Co tak?" Maxn se ho nechápavě zeptal a já si kvůli jeho rannímu chrapláku skousla rty. „Co se stalo? Včera, když jsem vás našel, Malu brečela." „Rozešli jsme se." Řekl Maxn bez jakéhokoliv náznaku lítosti či smutku. „Co?" Draco nechápavě vyskočil na nohy a přešel ke mně. „Co ti udělal?" Draco mě k sobě ochranářsky přitiskl a zamračil se na Maxna. „Vlastně se Mary Lou rozešla se mnou." Mary Lou. On mi řekl Mary Lou. Co je to za ten pocit, kvůli kterému se chci zahrabat pod peřinu a už nikdy nevylézt? „Ahojky, drahoušci!" Dveře se rozlétly a do pokoje vkročila, již namalovaná, Karol. „Ahoj, Karol." Zavrčela jsem společně s Maxnem a raději jsme se vydali ke dveřím. „Ahoj, Dráculo." Řekla svůdným hlasem Dracovi, který si jí k sobě přitáhl a začal se s ní líbat. „Děvkař." Šeptl Maxn a já pokývala hlavou. „Měli by jsme raději jít." Otevřela jsem dveře, před kterými stála naštvaná Eadlin s úmyslem stisknout kliku. „Nechoď tam. Děje se tam něco, co nechceš vidět." Varoval jí Maxn. „Karol donutila Jamese, aby mě mohla přes něj omámit a získat Draca. I když nevím, proč zrovna jeho, když je její ex. Já s ním nic nemám a ani mít nebudu!" Chvíli jsme to oba dva zpracovávali, ale nakonec jsem byla já ten, kdo prolomil ticho. „No, víš..." Poškrábala jsem se na paži. „Já tak trochu řekla Karol, že ty a Draco...spolu chodíte. Eadlin, ona Dracovi ublížila a já nechtěla, aby mu zničila narozeniny. On jí pořád miluje!" Prudce mě odstrčila a vrazila do místnosti s Dracem a Karol.