M a l u

-3-

S půl hodinovým zpožděním jsem běžela po noční chodbě Bradavic do učebny ve druhém patře. Když jsem se nacházela v polovině schodů, schody změnily polohu. „Ne!" Chytla jsem se za vlasy a shrbila se do dřepu. Má ruka se z ničeho nic ocitla v plamenech a nehodlala v blízké době uhasnout. Oheň se přemístil na mou mikinu, kterou se mi poštěstilo uhasit. Už od dětství stěží zvládám své emoce.
Když jsem se konečně dobelhala do učebny, měla jsem napůl spálenou mikinu a vraždila všechno a všechny pohledem. „Malu, klid!" Draco ke mně znalecky a odvážně přistoupil a položil mi ruku na rameno. „Jsem v klidu." „Vážně?" Vypadlo z překvapeného Maxna, který si hrál se zkumavkou v ruce. „Ne! Rozhodně nejsem v pohodě!" Zařvala jsem na tři kluky v místnosti, kteří sebou cukli. „Malu..." Snažil se mě uklidnit James, kterému v dlaních vyrůstala fialka.
„Každopádně..." Kluci počkali, než si předělám culík. „Chci Eadlin do party." Teď na oplátku kluci vraždili pohledem mě. Kromě Jamese, který byl naplno zaměstnán svojí kytičkou v dlaních. „Vždyť ani nevíme, jestli něco umí." Namítl Draco a jako nějaká holka si založil ruce na prsou a naštvaně zdvihl hlavu. „Já vím, že v ní něco je. Ve středu jí na tu zkoušku vezmeme taky. Aspoň bude mít tady James společnost. A ty, Malfoyi..." Udělala jsem pauzu a přistoupila o krok blíž k blonďatému klučinovi. „Ty na ní použiješ to své kouzlíčko. Chci, aby poslouchala." „Ale když je člověk zamilovaný, je naopak více nevyzpytatelný, nemyslíš?" Vložil se do toho Maxn a konečně odložil tu zkumavku, na které zanechal otisky. „Ale Draca Malfoye poslouchat bude, když do něho bude bezmyšlenkově zamilovaná. A teď pojďte zkoušet!" Ukončila jsem tuto debatu a sundala si popálenou mikinu, pod kterou se nacházela pouze sportovní podprsenka. Maxn ze mě nemohl oči zpustit. Poprvé jsem byla tolerantní vůči jeho pohledu a jen se na něho usmála. „Draco, předveď se." Pokynula jsem svému nejlepšímu příteli a vyčkávala na akci. „Já se předvedu. To se neboj." Uchechtl se a narovnal svá záda. Okolo mého těla se prohnal studený, lehký vánek, který každou chvílí sílil. Za chvíli byl už tak silný, že se mé nohy přestaly dotýkat země a já se ocitla ve vzduchu. Má gumička mě zradila a opustila mé vlasy, což způsobilo, že se mé hnědé vlasy s modrými pramínky rozpustily a lítaly kolem mého obličeje. Po několika minutách jsem opět ucítila pevnou zem pod nohama a rychle se chytla stolu, aby mě pobavený Draco opět nezvedl do vzduchu. „Dost dobrý, brácho." Pochválil ho přátelsky James, kterému v dlaních zatím vyrostla metrová kytka. „Teď je na řadě Jamee!" Vyjekla jsem a snažila se napodobit hlas jeho tajné ctitelky, která ho jako jediná nazývá Jamee [Džejmí]. „Nejsem žádnej Jamee!" Okřikl mě pobaveně. Fialovou fialku nechal zmizet a stoupl si na druhou stranu místnosti, než jsem byla já. Své dlaně nasměroval na mou osobu a zavřel oči. Za chvíli se kolem mého kotníku vlnila zelená liána, která mě chytla i za druhou nohu. Po několika sekundách jsem byla svázaná a neschopna pohybu. Jediné, co jsem mohla udělat, bylo spadnout na tvrdou zem, což jsem také udělala. „Dost dobrý." Řekla jsem přiškrceným hlasem. „A teď mě pusť!" Snažila jsem se polknout, ale kvůli liáně, která mě začala dusit, se mi to nepovedlo. „Jamesi, pusť ji!" Přispěchal ke mně Maxn a snažil se mi oddělat zelenou rostlinu z krku. „Jamesi!" Malfoy se také přidal k ječení na Jamese, který se tvářil zděšeně. „Nejde to!" Jeho ruce už dávno byly podél jeho těla a nevysílaly žádnou energii. Přesto mě liány stále držely. Žár ohně jsem přesunula do celého těla a zavřela oči. Liány se začaly přetrhávat, až nakonec ležely bezvládně na zemi a pomalu dohořívaly. „Jamesi, musíš se to naučit ovládat." Zvedla jsem se na nohy a oprášila si své šedé, volné šortky na spaní. „Nevím, co se stalo. Moc se omlouvám." Vypadal opravdu vyděšeně a rychle si sedl do křesla v rohu. „A jsi v pořádku?" Ujistila jsem se ho, jako správná kamarádka a chytla ho za levé rameno. „Jasně, že je. A teď je na řadě delfínek." Draco se s úšklebkem otočil na Maxna a zašklebil se. „Přestaň, Malfoyi!" Okřikl ho a hodil po něm vodní kouly. Mokrý Draco se snažil vyždímat svou mikinu, ale marně. Každou chvíli se k němu přihnala nová a větší vodní koule, která ho zasáhla. „Dost!" Okřikl rozzlobeně Maxna, který se nepopiratelně bavil. „Tak sorry." Když Maxn přestal otravovat Draca Malfoye, otočil se ke zdi, po které začala téct voda od země nahoru. „Skvělý!" Pochválila jsem ho a kamarádsky objala kolem ramen. „Lidi, my jsme tak hustí!" Tím jsem zvedla ego všem v této místnosti včetně mě. „Už jsou dvě. Měli bychom jít." James, jakožto nejrozumnější a nejstarší  z nás, se podíval na hodinky, které mu spočívaly na zápěstí, a rychle vyběhl ze dveří. „Něco mi na něm nesedí." Konstatoval stále mokrý Draco. „Mně taky ne." Maxn mu dal za pravdu a podal mi mikinu. „Já už taky půjdu. Mějte se!" Malfoy si všiml Maxnova pohledu, který byl připoután na mé osobě. „Měj se!" Křikla jsem za ním a začala se soukat do popálené mikiny. „Malu..." Povzdechl si Maxn za mými zády, díky čemuž jsem se na něho otočila. „He?" Hlavu jsem naklonila na pravou stranu a vyčkávala. „Pamatuješ ten...Pamatuješ si Dracovo minulé narozeniny?" Nejistě jsem přikývla, že si pamatuji ten večer, který jsem strávila s Maxnem v jedné místnosti a s jazyky v krcích. „Víš...Seru na to!" Svoji nejistotu zahodil za sebe a rychle ke mně přistoupil. Chytil mě za boky a přitáhl k sobě. „Promiň, ale já musím." Tím jsem mu vše odpustila a po roce prolomila tu mezeru mezi námi. To já byla první, kdo se komu přisál na rty. Jeho ruce sklouzly o něco níž, zatímco moje ruce se přehrabovaly v jeho vlasech.