Vracela jsem se spokojeně k Ashovi. Všechno bylo najednou úžasné. Ash se opíral o auto a měl sklopený pohled. Upíří rychlostí jsem se přemístila vedle něho.
"Ahoj" řekla jsem. Ucukl sebou. Jo! Neslyšel mě! Ash se na mě koukl a v očích měl úlevu.
"Už jsem se o tebe bál" řekl a už jsem byla natisknutá na autě a on mi držel obličej v rukách. "Jak to dopadlo?" zeptal se a přejel pálcem po mé tváři. Usmála jsme se.
"Šlo to dobře" přikývla jsem "Cloe musela přiznat, že jsem jí porazila. Teď mi už nic neudělá. Musím se sem vrátit, abych jim to tu pomohla opravit"
"Jsem na tebe pyšný" usmál se na mě a políbil mě. Polibek jsem mu oplácela. Rukou jsem vjela do jeho vlasů a přitáhla jsem si ho k sobě ještě víc. Když se odtáhl, oba jsem neměli dost. Nikdy nebudeme mít, protože to můžeme dělat pořád.
"Myslíš, že Rosie neublížím?" zeptala jsem se opatrně.
"Byla jsem teď v místnosti plné lidí, ublížila si snad někomu?" zakroutila jsem hlavou.
"Myslela jsem, jenom na to, že je to moje rodina" zašeptala jsem. Ash se opřel čelem o to mé a zadíval se mi do očí.
"A Rosie už taky patří do naší rodiny" zašeptal.
Dojeli jsem domů a já s Ashem jsme vystoupily. Nervozně jsem šla ke dveřím. Když jsem je otevřela ucítila jsem vůni lívenců. Došla jsem do kuchyně. Slyšela jsem jak Ash šel za mnou. Zastavila jsem se ve dveřích a koukala jsem se na šťastnou Rosie, která se cpala lívanci. Když mě uviděla , její očka se ještě víc rozzářily.
Nechala lívance a seskočila se židle. Dívala se na mě. Asi čekala, že jí zakážu, že za mnou nemůže. Klekla jsem si na zem a roztáhla ruce. Široce jsem se na ní usmála. Rosie se zachichotala a rozběhla se naproti mě. Omotala ruce okolo mého krku a zamuchlala se do mé bundy.
Dala jsem jí pusu do vlasů. Tiskla jsem jí k sobě. Ikdyž jsem cítila její krev nebyla jsem schopná jí ublížit.
"Omlouvám se, jestli jsem tě vystrašila" zašeptala jsem jí do vlásků. Rosie se mi koukla do očí.
"Nevystrašila" řekla tím s vým dětským hláskem. "Mám tě ráda, Tiffani" znovu se mi zachumlala do bundy.
"Já tebe taky" zašeptala jsem a hladila jí po vláskách. "Nikdy tě neopustím"
Sledovala jsem ze dveří jak Rosie pomalinku oddychuje. Nechala jsem jí můj pokoj a já jsem se přestěhovala k Ashovi. Ani mě a ani jemu to nevadilo. Uslyšela jsem za sebou tiché kroky. Otočila jsem se a spatřila Ashe jak se ke mě přibližuje.
"Lepšíš se" řekl potichu a došel ke mě. Objal mě za zadu a dal mi pusu na tvář. Potom si položil hlavu na moje rameno.
"Teď mi ten život připadá lepší, než ten předtím" řekla jsem a pořád jsem svůj zrak měla upřený na Rosie. "Je tak maličká" usmála jsem se. Ash si mě na sebe natiskl ještě víc.
"Můj život teď bude o hodně lepší" zašeptal mi do ucha. Chytl mě pod kolenama a vzal mě do náruče. Zasmála jsem se mu do trika a omotala jsem mu ruce okolo krku. Ash zavřel dveře pokoje, aby nikdo nerušil Rosie a nesl mě do jeho. Tedy teď už do našeho.
Položil mě na postel a lehl si nademně. Prohrábla jsem mu vlasy a přitáhla jsem si jeho obličej k mému. Políbila jsem ho a on mi polibky oplácel. Přetočila jsem nás, takže jsem teď seděla na něm. Sundala jsem si bundu a když jsem si chtěla sundat i triko do pokoje zase někdo vrazil.
Zavrčela jsem a slezla z Ashe. Koukla jsem se ke dveřím, kde stála Lucy, která měla červené tváře.
"Stalo se něco?" usmála jsem se na Lucy a prohrábla jsem si vlasy, které museli být rozcuchané.
"Kluci mi řekli, ať vám jdu říct, že jdou na lov a jestli půjdete s nimi" koukla jsem se na Ashe a ten přikývl.
"Jo" řekla jsem. "Pohlídáš Rosie. Kdyby se něco dělo, hned mi zavolej"
"Neboj" zasmála se Lucy a odešla pryč. Oblíkla jsem si zase bundu, ikdyž mi zima nebude a s Ashem jsem šla dolů. Na schodech si mě přitáhl k sobě.
"Měli bychom si najít nějaký místo, kde bychom byli sami" zašeptal mi do ucha.
"Máš pravdu" přikývla jsem a políbila ho. Kluci na nás čekali už dole. Překvapila mě, ale jedna osoba navíc. "Dereku" usmála jsem se.
"Vidím, že si jedna z nás" usmál se. "To jsem rád" jen jsem pokrčila rameny.
"Já jsem, ale super-upír" ušklíbla jsem se. Kluci se zasmáli.
Stála jsem uprostřed lesa. Ash by se mnou a kluci se už začali lovit.
"Musíš se soustředit" zašeptal mi Ash do ucha a přitom mě držel za boky.
"To není tak lehký" zasmála jsem se "Když jsi tu" Ash se mi zasmál do vlasů a pustil mě. O krok ustoupil.
"Zavře oči" poradil mi. Udělala jsem to. "A teď se zaposlouchej. Slyšíš něco?" zaposlouchala jsem se. Uslyšela jsem auta ze silnice, které byla docela daloko a potom křupnutí větve. Otočila jsem za tím zvukem hlavu. Nadechla jsem se a ucítila tu známou vůni. Nevoněla jako lidská, ale bylo to hodně podobný.
Než mi Ash stihl poradit další bod, už jsem se schovávala za stromem. Uviděla jsem medvěda. Bylo to docela zvláštní vidět madvěda na vlastní oči. Ucítila jsem za sebou vánek.
"Co teď?" zeptala jsem se Ashe.
"Skoč na něho" řekl. Koukla jsem se na něho. "Neměj ten vyděšenej výraz" zasmál se. "Jsi o hodně silnější než on"
"Jo já vím" přikývla jsem a otočila se zpět na medvěda. Nadechla jsem se a potom jsem vyběhla ze své skrýše. Medvěd byl v šoku, ale nic nestihl udělat. Skočila jsem na něho a povalila ho na zem. Držela jsem ho pevně na zemi a potom jsem se zakousla. Ale hned jak jsem se dotkla jeho krve se mi udělalo zle. Zkutálela jsem se z něho a zůstala ležet na zádech. Vykašlávala jsem krev, kterou jsem stihla vysát.
"Co se stalo?" klekl si ke mě Ash.
"Já nevím" řekla jsem. "Možná to není tak moc pro mě" pousmála jsem se.
Mám pro vás pár věcí. Rozhodla jsem se, že toto je poslední díl této serie :) Dám vám vědět až přidám na můj profil novou. :D Potom bych vám, ještě chtěla říct, že k tomu budu psát spin-off s tou Rosie, o které vám dám taky vědět :D
Budu psát obě, ale o Rosie to bude tak 10-11 let později. Tiffani tam bude jenom zmíněna, takže... :D Doufám, že se vám to takhle bude líbit :) A hlavně čekejte až sem přidám informaci, že 2. serie začala :))
A taky bych se chtěla zeptat, jestli byste chtěli nový trailer :)
