Znovu a znovu jsem bušila do dveří, ikdyž jsem věděla, že je to zbytečné. Dole byl jenom ten muž, jestli byl tedy pořád v domě. Seděla jsem na zemi opřená o dveře, abych slyšela každý krok. Cítila jsem se strašně bezzbraná. Někde v hloubi jsem se i trochu bála, ale důvěřovala jsem Lukovi a klukům. Teda kromě Ashe, ten mi mě klidně nechal zamčenou celý den. Ikdyž mi leze na nervy, viděla bych ho teď strašně ráda.
Znovu jsem se postavila a začala procházet po půdě. Bolela mě hlava od toho jak jsem se znovu uhodila. Došla jsem k oknu a zkusila ho otevřít. Měla jsem štěstí a okno povolila. Pomalu jsem ho otevřela a koukla se dolů. Páni to je výška! Ale kdybych dosáhla na tu větev... Hmm. Byla bych sebevrah. Uslyšela jsem kroky, takže jsem okno rychle zavřela a sedla si na starý a zmradlavý gauč. Čekala jsem, kdo vejde.
Jaké překvapení, že to byl muž s maskou. Zadíval se na mě a potom mi hodil láhev s vodou.
"Páni za, co jsem si to zasloužila?" dala jsem pusu do O. Ikdyž měl masku věděla jsem, že mě probodává pohledem. "Ještě popcorn, prosím" řekla jsem. To už mě ignoroval a odešel. Tss, nestihla jsem mu říct, že se kluci stejně, zachvíli vrátí. Otevřela jsem láhev a napila se. Hned jsem vodu, ale vyplivla, protože chutnala divně. Zavřela jsem láhev a odhodila ji na konec pokoje. Nevydržím to tady!
Znovu jsem došla k oknu a otevřela ho. Přehodila jsem jednu nohu a potom i druhou přes rám. Seděla jsem na okně a dívala se dolů. Natáhla jsme se k větvi. Měla jsem štěstí hned na poprvé a chytla se jí. Zhoupla jsem se, takže jsem teď byla na stromě. Krok po kroku jsem lezla dolů. Když jsem byla asi půl metru mnad zemí, špatně jsem šlápla a skončila jsem na zemi. Na pár sekund jsem si vyrazila dech, ale nemohla jsem to řešit. Rychle jsem si stoupla a rozběhla se pryč od domu. Nevím kam, ale nemůže mě chytit.
Po půl cestě jsem už lapala po dechu. No tak co, nejsem upír... Najednou jsem zakopla o nějakou větev a skončila na zemi. Když jsem se koukla na svoje koleno, měla jsem ho od krve.
"To se ti povedlo Tiffani" řekla jsem si pro sebe. Chtěla jsem se postavit a znovu se rozběhnout, ale někdo mě vzal za loket a postavil sám. No jasně muž s maskou -_- Než jsem stihla něco udělat, schytala jsem silnou facku na levou tvář. Už jsem si asi zvykla, protože to semnou nic neudělalo. Muž mě vzal surově za zápěstí a vedl k domu.
Když otevřel vchodové dveře, ulevilo si mi. Dívalo se na mě nechápavě 5 kluků. Zašklebila jsem se na ně.
"Tady s kámošem jsme šli na výlet" řekla jsem a rukou, kterou jsem měla volnou jsem poplácala muže po hrudi. Stisk jeho ruky na mém zápěstí sesílil, že jsem měla co dělat, abych nevykřikla. To bude pěkná modřina...
"Tiffani můžeš někdy přestat vtipkovat" řekl Luke. Ash se uchechtl. "Pusť ji!" přikázal Luku tomu muži. Ale ten si z toho asi nic nedělal, protože mi už tu ruku drtil. Cítila jsem jak mi praskají kosti a kluci to museli slyšet, protože na mě vykulili vyděšeně oči.
"A co když ne?" bylo to poprvé, co jsem ho slyšela mluvit. Jeho hlas byl drsný, až moc. Naskákali mi z něho husina. Viděla jsem jak se Luke napjal.
Luku jsem vpořádku
Pomyslela jsem. Věděla jsem, že mě slyší, protože se uvolnil.
"Tak krásně voní" pronesl znovu a přičichl si k mému krku. Co to je za úchylku!!?? Zkusila jsem se odtáhnout, ale teď jsem to křupnutí uslyšela já a vyjekla jsem bolestí. Najednou se Luke rozběhl proti nám. Mikey stál u mě a odhodil mě na druhou stranu místnosti přímo na zdcadlo. Páni jaké to mám štěstí... Cítila jsem v ruce mnoho střepů, ale snažila jsem se to ignorovat a pozorovat kluky. Jak jsem postřehla, muž s maskou je taky upír :O. Ucítila jsem jak mi někdo pomohl vstát a vzhlédla jsem. Toho bych teda netipovala.
"Díky" poděkovala jsem Ashovi, který mi pomáhal nahoru do bezpečí, prtotože tady byla pořádná show. Když jsme bli u mě v pokoji Ash se na mě koukl.
"Když ti řeknu, ať počkáš... poslechneš?" nadzvedl obočí.
"Um.... jo"
"Takže ne" usmála se Ash. Vyšel z pokoje a já slyšela jak cvakl zámek. Kdy vzal klíč... Ten parchant upírskej mi ukradl klíč a zamkl. To si sním vyřídím. Koukla jsem se na svou ruku, která byla plná střepů. Na moje zápěstí, které bylo fialové a na koleno se zaschlou krví. Super jeden den a toli zraňení. To se mi ještě nestalo. Uslyšela jsem velkou ráno. zamozdřejmě můj instikt, chtěl jít dolů, ale dveře nešli otevřít.
Najednou se ozval zámek a dveře se otevřeli.
"Luku" vydechla jsem a skočila mu kolem krku. Potom mi došli, že pro něho není asi moc příjemné, když je tak blízko mé krvi. Ustoupila jsem od něho. "Promiň"
"To nic" usmál se. "Pojď vytáhnu ti to sklo" natáhl ke mě ruku. Chytla jsem se a nechala se odvést do koupelny. Sedla jsem si na vanu, zatímco Luke vytahoval pinzetu a dezinfekci.
"Kdo to byl?" zeptala jsem se.
"To je jedno" řekl.
"Luku..."Luke mi dal prst na pusu.
"Nemluv lásko... Nemusíš si dělat starosti" přikývla jsem. Nechala jsem, aby mi vytáhl sklo, ale pořád z toho teklo mnoho krve. A to zápěstí taky moc nepomáhalo. Najednou udělal Luke něco... huh nevím jak to popsat. Zakousl se do zápěstí a dal mi ho k pusy. "Napi se, uleví se ti"
Nevěděla jsem, co dělám, ale i tak jsem se přisálaha na jeho zápěstí. Chutnalo to dobře. spíš výborně. Když jsem se odtáhla a koukla se na svoje ruce, které byli pořezané nic na nich nebylo. Zápěstí už nebylo fialové a mohla jsem s ním hýbat.
"Páni" vydechla jsem. Luke se na mě jenom šklebil.
Ležala jsem vedle Luka. Ani jeden jsme nemluvili, ale měli jsme propletené ruce.
"Luku. můžu se na něco zeptat?" promluvila jsem do ticha.
"Jo"
"Miluješ mě?" nevím, co mě to napadlo se na to zeptat, ale já musela.
"Ano Tiffani, miluju" zašeptal. Potom se otočil na bok a natáhl se ke mě a něžně mě políbí. "A ty?"
"Nejvíc" usmála jsem se.
