Nevím s Charlim už týden nemluvím,táta se domů neobjevil už dva dny. Ale tak je to skoro vždycky táta se tu neoběví dýl a pak zase přijede s tím že měl hodně práce. Už týden sedím doma. Najednou mě z myšlenek vytrhl múj zvonící mobil - Andy
,,No co potřebuješ?" ozvu se
,,Ahoj Annie nechceš jít ven?" zeptala se Andy
,,Já ti nevím, nechceš přijít? kouknem na film mohla by jsi tu i přespat jestli ti to dovolí mamka " nabídnu jí..
,,přestaň to není moje matka dobře víš že mi to vadí" řekne naštvaně
,,fajn v klidu sorry tak příjdeš?"
,, Jojo hned jsem tam" a pak jsem to tipla. Šla jsem se ještě rychle umýt, převlíkla jsem se a šla nachystat popcorn. Jen co jsem to strčila do mikrovlnky ozval se domovní zvonek .Rychle jsem to zapla a šla otevřít.Ve dveřích stála Andy. Jen co jsem otevřela skočila mi okolo krku. Ani se nedivím že bych spadla ale udržela jsem se. An šla směr obývák a já šla pro ten popcorn.
,,Charlie je doma ?? " zeptá se po chvíli ticha
,,jo je na hoře nevím co vůbec dělá" odvětím..
,,no tak na co se mrknem?" zeptá se po chvíli
,,hvězdy nám nepřály?"
,,to bude zase doják " zasměje se
,,no jo" po chvíli už sedíme na gauči a díváme se na ,film když skončil bylo půl 11 večer.
,,no tak já už jsi jdu lehnout ok?" zeptám se Andy
,,jo už jdu s tebou " řekne a jde za mnou , když si lehnu na postel Andy stojí u postele a dívá se na mě ,,co?" a pak mi to dojde ,,jo sorry jestli chceš tak si lehni vedle mě nebo běž do pokoje pro hosty"
,,jo lehnu si k tobě" ještě chvíli jsme si povídali a smáli se jak střeštěné pak jsme hned usly.
*Ráno*
Ráno jsem se probudila jako první.Šla jsem do kuchyně udělat snídani.Rozhodla jsem se pro lívance vytáhla jsem potřebné ingredience a pánvičku.Za chvíli jsem to všechno měla hotové ještě jsem uvařila kávu a šla se převlíct. Ze skříně jsem si vzala šortky a Charliho tričko. Nenávidí když si beru jeho trička ,když jsem došla do kuchyně tak už tam seděla rozespalá Andy a Charlie plný energie.
,,Charlie nevíš kde je táta? už se tu neukázal dlouhou dobu"
,,Jak jinak je beztak někde ve studiu nebo je s nějakou jeho kočkou z práce" řekl jen tak v klidu přitom na mě mrkl. Sakra jak to může říct o vlastním tátovi on má taky svoje choutky. Takový Chris nikdy nebyl.Nevím co se to s ním poslední dobou děje.
,,No fajn tak já už půjdu,musím ještě cestou nakoupit" Andy nás pozdravila na rozloučenou, a šla směrem ke dveřím.
,,Ahoj" hlesli jsme oba dva, pak jsem se sebrala a šla do pokoje.
Najednou mi začal zvonit mobil, neznámé číslo.
,,Ano?" ozvu se
,,mluvím se slečnou Annie Wilson?" ozve se v telefonu ženský hlas
,,ano co se stalo?" zeptám se
,,tady nemocniční recepce, váš otec měl vážnou nehodu v podnapilém stavu sedl za volant a, když zatáčel tak sjel ze silnice a narazil do stromu.Měli by jste se dostavit co nejdřív, víc vám k tomu poví pan ošetřující doktor."
,,dobře naschle" řekla jsem s kamenným výrazem ikdyž to nemohla vidět. Najednou jsem cítila jak mi po tváři stékají slzy. Sjela jsem podél dveří dolů a propukla v hysterický pláč.
*Po 10 minutách*
Šla jsem za Charlim říct mu tu smutnou novinu o tátovi reagoval, tak jak jsem očekávala sesypal se k zemi. Táta je jediný kdo se o nás stará ikdyž nemá na nás čas. Pořád ho máme moc rádi a přejeme si aby tu s námi zůstal. Když se Charlie dal do pořádku, tak jsme mohli jít za tátou.
*V nemocnici*
Když jsme přijeli hned jsme šli na recepci.
,,Dobrý den jdeme za Frankem Wilsonem přivezli ho, měl autonehodu"
,,ano čtvrté patro pokoj č.23" nadiktovala nám sestřička a my jsme šli k výtahu.
Vyjeli jsme nahoru a rychle jsme vyšli k tátovu pokoji ale tam nás zastavil doktor dovnitř šel jenom Charlie a já jsem mezitím mluvila s doktorem.
,,No víte stav vašeho otce je vážný, utrpěl otřesk mozku má zlomená žebra a je v komatu, nevíme za jak dlouho se probudí ale dáváme mu tak 20%. Je nám to líto jestli se do půl roku nevzbudí musíme ho odpojit."
Mlčení. To bylo jediné na co jsem se zmohla. Když jsem šla za Charlim tak jsem se zastavila u dveří, slyšela jsem jak si s tátou povídá.
,,tati vím že mě slyšíš..."
*z Charliho pohledu*
Byl jsem zdrcený,je to můj táta.
,,tati vím že mě slyšíš nesmíš nás opustit nesmíš, já to tady bez tebe nezvládnu prosím neopouštěj nás. Tak strašně mě to mrzí"
Pak dovnitř vešla Annie oči zarudlé, řasenka rozmazaná. Takhle zdrcenou jsem jí jěště nikdy neviděl.
Každý dostane životní šanci a já věřím že ji dostane i táta.
No tak díky ti co to čtete..je to zatím nic moc , je to moje první story na wattpadu...sorry za chyby.
Tessa*
