*o půl roku poději*
Uběhlo 6 měsíců a táta se ještě neprobral. Každým dnem čekáme kdy je konec. Jeho stav se nezlepšil naopak zhoršil. Doktor už mu nedává vůbec šanci nechají ho tak ještě tři dny víc ne.Já a Charlie jsme jak dvě těla bez duše. Poslední dobou vůbec nejím, Charlie se zdržuje v pokoji nebo v nemocnici u táty. Tohle bylo první léto bez táty, žádná dovolená nic. Asi je konec. Ale jak se říká, každý by měl dostat šanci. A táta už ji možná dostal. Teď je to jeho osud. Možná je to konec táty ale ani můj ani Charliho. Andy se mi vyhýbá ani nevím proč.
*Andy pohled*
Svinští doktoři. Jenom kvůli nim musím lhát Annie a Charlimu. A proč? strejdovi našli na plících nádor. Takže to řekli mě a ne Annie, nebo Charlimu prostě si mě ten debil v bílém plášti odchytil řekl mi to, a ještě abych jim to neříkala. Já to prostě nechápu je to jejich táta správně by to měli vědět. Já to vím jenom dva měsíce. Vždycky chci jít za Annie ale na paměti se mi objeví ten jeho výhružný obličej. Nejsem k nim fér, ale problém je v tom že furt chodí za mnou ten slizký idiot. Nenechá mě na pokoji. Posílá mi smsky, volá mi a já nevím co ještě. Ale, jsem rozhodnutá kdyby něco jsem asi mrtvá, tak mě tu nehledejte, řeknu to Annie.
Tak fajn tohle je taková kratší kapitola. Dávejte votes prosím a děkuji . Na boku Andy...
Tessa
