*O týden později*
Ano Andy se tu neukázala už týden. Nebere mi mobil ani Marry ho nebere. Je prostě fuč. Už týden ji hledáme nikde není ze školy se neodhlásila, ale doma už skříně vyprázdnila máme o ní strach jak já, tak i ostatní. Myslím, že Charlie něco k Andy ,cítí takový nikdy nebyl je celkem zoufalý. Plno se toho za tu dobu změnilo, já se rozešla s Nickem už to dál ani nešlo. Byl pohřeb. A Charlie ten se dal do kupy. Mám pořád praxi ve starbucks . Už to celkem klape jen máme menší probém s Andy. Nedávno jsem byla s Marry venku, a ptali jsme se jejich příbuzných jestli ji náhodou neviděli. Ale nic. Nikdo o ní neví. No jedině že by sestrojila vrtuli a odletěla na Mars :) Bože ty moje myšlenky.
*Charlie pohled*
Už se konečně daří jak mě, tak Annie. Přenesli jsme se přes ten všechen zmatek. Teď sedím s Annie a diváme se na film. Ani ho moc nevnímám, věnuji se svým myšlenkám. Jsem zmatený, nevím asi něco cítím k Andy, bojím se o ní . Annie mi usla na rameni tak jsem ji vzal do náručí a odnesl do jejího pokoje. Potom jsem si šel dát sprchu zkontroloval mobil jestli mi někdo nevolal, a šel spát.
Ráno jsem vstal a šel udělat snídani. Vytáhl jsem pánvičku a vše potřebné suroviny na lívance. Udělal jsem těsto a začal smažit. Když jsem to všechno měl, tak jsem dal na stůl talíře, nuttelu, a jahodovou marmeládu. Rychle jsem to nachystal a šel si dát sprchu. Když jsem se osprchoval tak jsem si vytáhl bílé tričko a černé džíny. Seběhl jsem dolů do kuchyně. V kuchyni už seděla vysmátá Annie.
,,Dobré ráno smíšku" pozdravil jsem ji.
,,Dobré bráško" pozdravila vesele.
,,Copak tak vesele?" zeptal jsem se.
,,Ale nic prostě jsem se dobře vyspala" zase se usmála.
,,No jo copak dneska budeš dělat, že jsi se tak hezky oblékla?"
Měla na sobě černé šaty bez ramínek moc jí to slušelo. Ty pako jí to sluší vždycky. No jo to je taky pravda, vždycky jí to sluší. Nevím co zase chystá ale je mi to divné, taková vysmátá a ještě v pěkných šatech to se nestává často. Včera ještě byla zoufalá a smutná. Z mých myšlenek mě vyrušila rozesmátá Annie.
,,hej bráško země tě volá zpět" řekla a smíchy se popadala za břicho.
,,jo co jsem zase propásl?" řekl jsem zmateně.
,,Jen kdyby jsi se viděl vypadal jsi jak nějaká vykolejená učitelka která právě viděla proběhnout zaškoláka který se zfetoval" pořád se směje je hezké že se směje.
,,No jo už mi řekneš kam se chystáš?" řeknu se smíchem. Najednou zčervenala.
,,Jéje moje sestřička je zamilovaná"
,,Nejsem, je to tajemství kam jdu" řekne celá rudá.
,,Tak tajemství? moc ti to přeji zasloužíš si být šťastná" zase zrudla, ta musí být rudá až na prdeli. Proletí mi hlavou. Nad tím se musím trochu pousmát. Moje sestra je zamilovaná, jak roztomilé zase, mi proletí hlavou.
,,Dobře víš že se nemusíš za to stydět" pousmál jsem se
,,Já se za nic nestydím, ale nechci aby jsi byl smutný" pousmála se.
,,Já nejsem smutný za tebe nikdy" řekl jsem a při tom jsem se jí díval do očí.
,,Jsi ta nejlepší sestra kterou jsem si kdy mohl přát, tak moc tě mám rád ani si to nedokážeš představit. Jsi tak statečná a silná. Jsi super ségra" řekl jsem a objal jsem svojí sestru vím že mě nikdy nezklame, tak jako já ji na to ji mám až moc rád.
,,Já tebe taky a moc Charlie jsi jediný co jsi mi zůstal jako rodinný přítel, a vždycky při mě držíš, proto tě mám tak moc ráda." řekla a mě po tváři sjela nezbedná slza.
,,děkuji Annie" šeptl jsem.
,,Tobě taky děkuji Charlie." Pak jsme se najedli a Annie se vydala za Marry a já šel za Lukem jestli nejde ven. Luke je můj nejlepší kamarád mám ho rád. Zavřel jsem dveře a zamkl.
*Annie pohled*
Je neuvěřitelné jako ho mám ráda. Charlie pro mě znamená v životě hodně a to co mi zdělil bylo víc jak dojemné, tak strašně mi je líto co udělala Andy, Rose ale i táta věděl že má nádor na plících a nic nám neřekl. Ale my jdeme v životě dál. Mám dokonalou rodinu. Ale teď hlavně musíme najít Andy. Právě sedím s Marry v autě a jedeme na jednu chatku kde jsme s holkami trávili společné chvilky.
,,Tak co myslíš že tam bude?" zeptá se Marry.
,,No jistě kam by jinam šla klíč má taky, a já si myslím že jinde by nešla." odpověděla jsem Marry
,,Můžu pustit rádio?" šeptne Marry
,,Jasně".
Ještě jsme si povídali, protože ta chatka je celkem daleko je tak tři hodiny za Londýnem....
Tak to je taková delší kapitola...snad se líbí na boku máte Annie v šatech...a prosím dávejte votes ti co to čtete, jsem moc ráda protože tohle je moje první povídka a má docela dost přečtení i votes takže děkuji...Na další kapitole budu makat...Ještě jednou děkuji...:)
Tessa
