Annie pohled*
,AShoj Annie zlatíčko moje" už při tom oslovení se mi dělalo špatně.
,,Nejsem tvoje" odsekla jsem.
,,přišla jsem kvůli tátovi..." odmlčela se a pak pokračovala, že by jí jenom na tátovi záleželo? Ale mýlila jsem se.
,,Jdu sem kvůli penězům co mi táta dluží asi je v práci že? No tak já na něho počkám tady."
Neměla jsem slov. Ona neví že táta nežije? Udělalo se mi špatně. Podívala jsem se na ostatní. Měli vykulené oči jako já... ani jsem se s ní nerozloučila a šla na horu do pokoje.
............................
Už jste se cítili někdy na dně? Já jo právě teď. Co si mám asi tak myslet. Moje matka neví že je otec mrtvý? Ale jak to?! Vždycky to ví jako první. Radši jsem šla dolů. Byla jsem v pokoji hodinu. Ano hodinu. Byla jsem připravená jí to říct. Sešla jsem po schodech a šla do obýváku. Všichni tam seděli a tvářili se jakože všechno poho. Ale nebylo nic v pohodě.
,,Ehm?" stála jsem před ní.
,,Ano?"
,,Víš já ti musím něco říct"
,,Ano?"
,,Táta není v práci"
,,A to jste se mi chystali říct kdy?" zvedla se a šla ke dveřím.
,,Táta je mrtvý" rychle se otočila
,,Cože?! A to jste mi ani nezavolali?!" rozčílila se.
,,Nezajímala jsi se"
,,Cože?! Jak tohle můžeš říct?!"
,,Úplně normálně, však pravda bolí co?" uchechtla jsem se.
,,Ty si ze mě děláš srandu! Čemu se tady směješ?!"
,,Tobě" a v tu chvíli jsem dostala tak velkou facku že mi okamžitě po tváři začaly stékat slzy.
,,Annie" oslovila mě.
,,Běž" řekla jsem.
,,Vypadni!" Zakřičel Charlie.
Ještě jednou se na nás podívala, popadla kabelku a třískla dveřmi.
,,Jsi v pořádku zeptali se mě všichni najednou..
,,Ano" uchechtla jsem se.
,,Já už ji tu nechci nikdy vidět"
,,Neuvidíš" řekla Natali.
Při vzpomínce jak sebou jebla ze stromu jsem se musela zasmát.
,,čemu se směješ?" zeptala se Marry
,,Vzpomněla jsem si na to jak Natali".. ani jsem to nedořekla a všichni se začali smát...
Tak jo lidi další část na světě. Dávejte votes..PS: na obrázku je máma Charliho a Annie. Děkuji za vaší podporu
Tessa*
