17. kapitola - Začátek nebo konec?

213 18 4
                                    

Seděli jsme v místnosti podobající se "třídě ", kde nám velitel Erwin vysvětloval plán dnešní mise.

Seděla jsem vedle Petry, za námi Eren a Mikasa. I když jsem se na Eren ne dívala cítila jsem jeho pohled upřený jen na mě. Byla jsem pořád chvíli v šoku z toho co Levi před asi hodinou málem udělal, i když mě už políbil i tak jsem pořád nechápala na co si hraje, jestli chce jen ukázat, že je tady on ten Alfa samec, nebo mě jen škádlí.

Ale proč by něco takového dělal..., vždyť je to můj kapitán...
Z mých myšlenek mě vyrušila Petra klepající mi na rameno.
Petra: ,, Oi Akiro, prober se. Dávej pozor, dnes máme důležitou misi, copak jsi zapomněla...? "

Akira: ,, J- jo..., promiň. Trochu jsem se zamyslela... "
Petra: ,, O kapitánovi můžeš snít i potom..., teď se soustřeď. Ten plán nám nebudou opakovat podruhé... "

*,, Jak jen věděla že myslím na něho...? Že by žárlila? Ne, to je nesmysl. Petra a já jsem dobré kamarádky už od první chvíle..., ale má pravdu.... Měla bych se teď soustředit. "*

Když nám do vysvětlily plán, rozdali nám papíry na kterých bylo napsáno v jakých budeme skupinách a v jaké pojedeme části.

Když dali papír i mě tak mi ho na to vytrhla něčí ruka... Vedle mě stál Levi držící mé papíry, které následně někam zahodil.
Jednou rukou mě chytil kolem boku a přitiskl si mne tak s sobě...
Levi: ,, Akira jede se mnou Erwine... "
Erwin: ,, Když myslíš... "

Akira: ,, A- ale kapitáne...., já mám být v zadním křídle... "
Levi nad tím jen po otočil očima a nahl se k mému uchu do kterého mi něco zašeptal.
Levi: ,, Já jsem tvůj kapitán..., takže tě chci mít pod svým dohledem, je zbytečné mi odporovat, ale to ty víš..."

Lišácky se na mě podíval zatím co já otočila pohled na Petru, která se na Leviho dívala pohledem který říkal...
*,, to si děláte srandu kapitáne.... "*

Potom nás ale uviděl Eren který vypadal naštvaně, poněvadž si mě Levi pořád hlídal jako pes svou hračku.
Levi ho zase propaloval pohledem a vypadal že se snad i na něho vrhne. Nakonec to ale nechal a mi jsme tak šli ke stájím si nachystat koně před odjezdem.

Cestou ke stájím si mě Levi pořád držel u boku..., nechápala jsem o co mu jde...
Akira: ,, Kapitáne....? "
Levi: ,, Víš přece že mi tak nemusíš říkat.. "

Akira: ,, Dobře... "
Stáli jsem u koní a pomalu se připravovali k odjezdu když v tom ke mě přiběhl Eren...
____________________________
*Erenův pohled*

Protože za hodinu jsme měli vyrazit na misi, jsem se proto rozhodl něco vyrobit pro Akiru pro případ kdyby jsem nepřežil...., nechtěl jsem ničeho litovat a tak jsem vyrobil Akiře náhrdelník s modrým kamenem který jsem našel..
Náhrdelník jsem popadl a běžel rychle za ní...
Stala u stájí a hřebelcovala svého koně, přešel jsem k ní, abych ji oslovil ale do cesty se mi postavil kapitán Levi.
___________________________
Levi: ,, Neměl by jses chystat....? Nebudeme na nikoho čekat... "
Eren: ,, Jen jsem chtěl na chvíli mluvit s Akirou... "

Levi ho chvíli propaloval pohledem a potom se podíval zpátky na mne.
Akira: ,, Nech ho Levi...., bude to jen na minutu... "

Když jsem kolem něho prošla šla jsem o kus dále společně s Erenem.
Stoupli jsme si pod rozkvetlý strom.
Eren se na mě mírně usmál a potom mi nasadil nádherný náhrdelník na krk.
Eren: ,, Chtěl jsem ti to dát ještě před misí..., i když jsme oba v Leviho skupině tak je tohle možná naposledy co se vidíme..
, spousta lidí určitě dnes zemře a nikde není psáno že to nebude i jeden z nás..., chtěl jsem ti jen prostě naposledy říct že tě budu navždy milovat... "

Do očí se mi nahrnulo pár slz, když tohle říkal. Ale měl bohužel pravdu..., nikdy nemůžeme vědět jestli nezemřeme třeba zrovna teď.
Bylo mi strašně za Erena..., kdyby bylo něco co bych pro něho mohla udělat....

Eren se najednou začal ke mě přibližovat a spojil naše rty v jedny.... Spolupracovala jsem s ním... Protože jestli ho to udělá šťastným tak to prostě udělám...

Když přestal tak mě pustil a naposledy se na mě podíval.
Eren: ,, Děkuji že jsi byla se mnou Akiro..., nikdy na tebe ne zapomnu...., nikdy. "

Když odešel, tak jsem i já odešla zpátky za Levim a jeho týmem.
Levi nám dal povel nasednout na koně a vyjet..
Ještě před tím šel ke mě ze zadu a cítila jeho dech na mém krku. Sehnul se k mému uchu a něco do něho zašeptal aby nás nikdo neslyšel.

Levi: ,, Budeš se držet vedle mě... Nechci aby tě ten spratek očumoval... "

Akira: ,, Jak si přejete kapitáne... "
Pro točila jsem očima a nasedla na koně. Když jsme všichni byly na koních, dal nám kapitán povel..
Levi: ,, Tak dobře..., jedeme. Pamatujte na Erwinův plán a opovažte se zemřít... "

Levi nakonec vystřelil zelenou světlice pro začátek akce a mohli vyrazit...
Naposledy jsem se podívala na Erena a Leviho, pro případ kdyby to bylo opravdu naposledy...
_________________________
*Erenův pohled*
,, Miluji tě Akiro... Ať je co je, tak ne umři...."
_________________________

Why me Levi?Kde žijí příběhy. Začni objevovat