Why me Levi?

13. kapitola - Dominance

Když jsem se probudila ležela jsem opět na posteli, ale tentokrát v jiné místnosti. Skrz otevřené okno svítily sluneční paprsky a prosvítaly precizně uklizenou místnost, když jsem si prohlížela místnost zahlédla jsem bílí šátek na stole.

Byl jenom jeden člověk, který chodil s takovým šátkem na krku...
Akira: ,, Tak počkat, tohle je Leviho po-... "
To už ale někdo vycházel do místnosti.
Byla to dívka s krátkými, zrzavými vlasy a milým úsměvem na tváři.

Dána osoba si sedla na židli vedle postele a usmívala se na mě.
Petra: ,, Ahoj... My se ještě neznáme..., jmenuji se Petra Ral. "
Akira: ,, Těší mě, jmenuji se Akira... Akira Okazaki..."
Petra: ,, Počkat ty jsi Akira? Levi mi o tobě říkal..., vypadáš jako milá holka. "

Akira: ,, Děkuji...., a co přesně ti o mě říkal....? "
Petra: ,, Panečku to by jsi neuvěřila..., pořád básníl o tom jak jsi úžasná, silná a nebezky hezká.... Úplně upustil své emoce, které tak pořád skrývá, tohle bych do něho ani já neřekla. "

Akira: ,, Počkat... To je vtip, že jo....? "
V tu chvíli jsem se začala hlasitě smát přes celou místnost, poněvadž to bylo tak neuvěřitelné a absurdní, že jsem se prostě musela tomu zasmát.
Petra se jen na mě zaraženě dívala s pohledem jako by to myslela vážně...

Akira: ,, Tak počkat..., ty to... ty to myslíš vážně...? Žertuješ, že ano...?"
Petra: ,, Ne...., je to pravda. "
Při téhle větě jsem měla pocit jako by se vše kolem mě zastavilo, nevěděla jsem co se děje....
Akira: ,, Petro...., kde je Levi....? "

Petra otočila hlavu k oknu ze kterého hleděla, zatím co ke mě mluvila.
Petra: ,, Odjel na soud.... Nic velkého, vrátí se brzy...., proč? Mám mu něco vyřídit až se vrátí? "
Petra: ,, Ne... I když, ahh.... Já nevím. Už ani sama nevím co chci. "

Petra: ,, Akiro? Ty máš ráda kapitána...? "
Trochu jsem zrudla a nervózně se na ní podívala.

Akira: ,, Huh?! Co.... Ne..., já, chci říct že.... Ah..... "
Nešťastně jsem si jen povzdechla a kývla na souhlas.
Petra: ,, Nemáš se za co stydět. Vlastně..., Levi i když někdy působí že je to tvrďák, tak dokáže být i hodný...., i když to nedává moc znát. Ale někdo jako Levi potřebuje k sobě někoho jako ty Akiro.... Už to ví? "

Akira: ,, Ne...., nedokázala jsem mu to říct a ani nevím jestli chci.... Navíc, je absurdní aby si kapitána o mě myslel něco takového.... Chtěla bych počkat až udělá on první krok.... "
Petra: ,, Myslím, že by jsi mu to měla říct.... Musíš být upřímná. "

S těmito slovy odešla Petra z pokoje a já zůstala sama v pokoji.
Hlavu jsem položila na polštář a přemýšlela nad tím jestli mu to řeknu až se vrátí.... I když, co když není vhodná chvíle? Co když se ke mě otočí zády a ve skutečnosti nemá o mě zájem.... Je to tak těžké a zdrcující zároveň.

Najednou jsme uslyšela hluk venku. Slyšela jsem jak se blíží koně, a taky že ano..., zvedla jsem se z postele, abych viděla kdo to je.
Venku stál Levi u svého koně, ale vedle něho stál ještě nějaký chlapec s hnědými vlasy a smaragdově zelenýma očima.
Pomalu jsem se začala převlékat, abych se s onou osobou mohla seznámit.

Když jsem vyšla ven spatřila jsem ho jak stojí vedle kapitána a o něčem mluví, při pohledu na Leviho jsem ale trochu zrudla a ani jsem nevěděla proč.
Akira: ,, Zdravím..., my se ještě neznáme. Jmenuji se Akira, ráda tě poznávám. "

On se však při prvním pohledu na mě tvářil zaujatě a velmi zvláštně, v obličeji se červenal a pozorně si mě prohlížel.
Eren: ,, J- jistě... Také mě těší. Jmenuji se Eren Yeager, nevěděl jsem že jsou mezi průzkumníky taky tak krásné dívky jako ty.. "

Cítila jsem jak rudnu až na zadku.
Akira: ,, D- děkuji.... Totiž já... -"

To už mne ale Levi přerušil a obešel nás.
Levi: ,, To by stačilo, musíme se pustit do úklidu. "

Já a Eren jsme šli před Levim směrem do budovy, kterou jsme měli uklízet.
Když jsem nenápadně otočila hlavu viděla jsem jak Levi s vražedným pohledem propaluje Erena... *,, Tak počkat.... Levi žárlí...?! "*
Když jsem si vzpomněla co mi Petra řekla, napadlo mě že bych mohla téhle příležitosti využít a vyzkoušet si Leviho.

Erenovi jsem dala ruku kolem jeho ramen a usmívala se na něho.
Akira: ,, Poslyš Erene, jestli chceš můžeme uklízet spolu, aspoň si můžeme více popovídat a lépe se poznat."
Eren: ,, To bych opravdu moc rád, Akiro...."

Nemusela jsem se ani otáčet a bylo mi jasné že byl Levi vytočený, jistě by teď Erena zmlátil jako psa, kdybych tu nebyla. Ale i tak jsem se ho rozhodla dále škádlit.

Já a Eren jsme uklízeli horní patro a během toho si povídali, byl docela milý..., líbil se mi. Ale ne tolik jako kapitán...
Když jsem se vzpamatovala, došlo mi že už nemám čistou hadru na prach a tak jsem šla do kumbálu, kde jsem si chtěla vzít novou.
Když jsem ale otevřela dveře zahlédla jsem Leviho, jak se opírá o poličku s věcma na uklízení.
Akira: ,, Levi....? Co..., co tady děláš. "
Levi: ,, Vlastně tu na tebe čekám.... "

Pomalými kroky se ke mě začal přibližovat a nahnal mě tak ke zdi, ke které mě následně přišpendlil svými silnými pažemi.
Levi: ,, Proč se k Erenovi tak chováš...?"

Akira: ,, Nevím o čem to mluvíš... Jen jsme si přátelský povídali..."

Levi: ,, To nebyla odpověď na mnou otázku... "
Zašeptal mi do ucha a já ztuhla jako socha...

Levi: ,, Já jsem tvůj kapitán a ty můj kadet. Musíš mě poslouchat ať se ti to líbí nebo ne.... "
Levi se se začal přibližovat k mému obličeji a nás dělil už jediný centimetr.
Přibližoval se k mým rtům a já nevěděla co dělat.
V tu chvíli než k něčemu došlo, vrazila do místnosti Hanji, která se na mě a Leviho zařazeně hleděla.