jmenuji se Akira Okazaki. před několika lety jsem přišla o matku, kvůli útoky titánovi, ale přísahala jsem své matce před její smrtí že její smrt nezůstane bez odezvy a tak se přidala k průzkumné legii. Kde jsem trénovala své fyzické zdatnosti spole...
Po tom co strašného se stalo v tom lese jsem myslela že se zhroutím zoufalstvím a propadnu do věčné temnoty plné děsu a smutku... Celá Leviho jednotka zemřela, včetně mé nejlepší přítelkyně... Petry....
Seděla jsem ve svém pokoji u okna a sledovala měsíc, jenž mi svítil do obličeje a ozařoval mé slzy, které mi promáčely mou bílou košili... Pořád jsem si kladla jednu otázku a tu: ,, Mohla jsem něco udělat...? "
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nevěděla jsem už zda jsem učinila správné rozhodnutí, nebo naopak udělala chybu.... Ale věc která mě tížila nejvíce, byla ta..., že jsem se s ní nestihla ani rozloučit a stejně tak i kapitán Levi....
Dnes zemřelo hodně lidí..., ale vojáci jako byly: Oluo, Elad, Gunther a Petra, budou na tomhle světě chybět... a nejvíce nám. Ikdyž jsem ji nemohla ani pohřbít, vzala jsem aspoň svíčku, zápalky a šla ven pod rozkvetlý strom, kde jsem položila na velký kámen fotku Petry, a před ní hned svíčku, kterou jsem následně zapálila.
Pak už jsem si jen klekla před kámen a sledovala klidný plamen svíčky. Akira: ,, Spi sladce Petro.... Snad dojdeš pokoje a klidu... "
Z hlubokých myšlenek mě ale vytrhnul hřejivý pocit na zádech... Když jsem otočila hlavu, viděla jsem jak mám na zádech položený plášť naší průzkumné legie a hned vedle mě stojí Levi.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Akira: ,, Kapitáne... " Levi: ,, Je zima.... Měla by jsi jít dovnitř... "
Akira: ,, O veškerý pocit tepla jsem dneškem přišla...., cítím se hrozně Levi... Co když... co když jsem mohla něco udělat... Kdybych to aspoň zkusi-"
Levi: ,, Kdyby jsi to zkusila přišel bych akorát ještě o tebe Akiro... Tvá vina to není... " Po tváří mi stekla slza která následně dopadla na květinu podemnou... Bylo mi tak příšerně.
Levi: ,, Řeknu ti teď něco co jsem ještě nikdy nikomu neřekl..., víš, ve svém životě jsem už přišel o mnoho a zanechalo mi to na duši spoustu jizev.... Ale.., nechci aby jsi byla jedna z těch jizev. A proto nikdy neryskuj svůj život když to za to nestojí. Protože nehodlám přijít i o tebe. " ___________________ *Z pohledu Erena*
