Enemy soulmate (Harry Styles CZ) - Dočasná korekce

13. Tonight

HARRY
Konečně v domě zavládl klid. Pobrukoval jsem si melodii, rychlými pohyby pera jsem k melodii připisoval slova. Miloval jsem hudbu a nedokázal jsem si představit život bez ní. Už jsem si ani neuvědomoval, jestli si zpívám, zpěv se stal mojí součástí a hudba prostředkem jak jsem mohl sdělit světu, kdo jsem. Z vedlejší místnosti se ozvala rána. Otevřel jsem dveře a opatrně jsem přešel na konec chodby. Zastavil jsem se u Ellininých dveří. Chodbou se rozléhaly vzlyky. Chvíli jsem jen tiše stál, než jsem se odvážil zaklepat.

„Can I?" Ell se děla na zemi a opírala se o postel. Utřela si nos do svetru. A poprvé za celou dobu se na mě podívala. Měla opuchle oči od pláče. Její tvař, byla bez výrazu. Barva její tváře jí zvýrazňovala všechny tvrdé rysy a malé stehy nad pravým okem. Posadil jsem se vedle ní. Seděli jsme v tichosti a dívali jsme se do noci. Nikdo z nás nepromluvil. Možná jsme se jen báli prolomit ticho. Někdy ticho doprovázely Elliny vzlyky a někdy ticho přehlušovalo jenom náš tlukot srdce a dýchaní. Nevím, jak dlouho jsme tam tak seděli. A já jsem si uvědomil, že ticho bylo to nejlepší, co jsem jí mohl nabídnout. Ell měla zakloněnou hlavu. „You shout it loud
But I can't hear a word you say
I'm talking loud, not saying much
I'm criticized, but all your bullets ricochet
You shoot me down, but I get up

I'm bulletproof, nothing to lose
Fire away, fire away
ricochet, you take your aim
Fire away, fire away
You shoot me down but I won't fall
I am titanium
You shoot me down but I won't fall
I am titanium

Cut me down
But it's you who'll have further to fall
Ghost town and haunted love
Raise your voice, sticks and stones may break my bones
I'm talking loud, not saying much..."

Místností se rozléhal Ellin hlas, i když dávno přestala zpívat. Dívala se do prázdna.

„I'm bulletproof nothing to lose
Fire away, fire away
ricochet, you take your aim
Fire away, fire away
You shoot me down, but I won't fall
I am titanium
You shoot me down, but I won't fall
I am titanium."
I am titanium
I am titanium...

Umlkl jsem. Ell mě zamyšleně pozorovala.

„Why are you here?"

„I don't know, but it seemed right to me."

„Seemed- zdalo" Přidal jsem, když jsem si všimnul jejího zmateného pohledu. Ell dlouho nic neřekla. „I don't want you to see me like this." Odmlčela se. „I want nobody to remember me like this."

„Are you tell nobody? A podívala se na mě. 

„You said it wrong, but no, I'm not going to tell anybody ." Bylo už dost hodin, vstal jsem a zamířil jsem ke dveřím. U dveří jsem se zarazil a otočil jsem se na Ell. „Can I asky you something?" Ell přikývla. „Who is Gabriel Gilber?"

„I don't know, He was following me." Chtěl jsem se otočit a odejít, ale zastavil mě její hlas.

„Are we still the enemies?"

„Of course." A to bylo poprvé, co jsem na ní za tenhle večer uviděl aspoň náznak úsměvu.