Enemy soulmate (Harry Styles CZ) - Dočasná korekce

Epilog

HARRY

Už zase se to nepovedlo. Opravdu se mi podařilo zkazit osmnáct pokusu o zasnoubení? Nejspíš to tak už bude. A je vůbec možné, že osoba, kterou jsem nadevše nenáviděl, se nakonec stála mou spřízněnou duší? Přemýšlel jsem o tom celou cestou z hotelu, z kterého nás následovně opravdu vyhodili a ještě k tomu nás zažalovali. To je neuvěřitelné, vždyť jsme nic strašného neudělali, jen jsme udělali díru do stropu.

„Ell znám zkratku," Řekl jsem jí a zahnul jsem doprava. Šel jsem co nejrychleji ať se můžu konečně převléct a to byla chyba. Udělal jsem krok blíže k domu a vtom mi něco došlo. Nebyla tam ta žluté páska s nápisem zákaz vstupu? To už jsem, ale letěl přímo dolů.

„Harry, našel jsi lepší zkratku?" Křikla Ell se shora se smíchem v hlase. A na to sletěla za mnou.

„Aáá." Zařvala Ell, když mě přišla navštívit do veřejného kanálu.

Po třech hodinách nás odtamtud vytáhli hasiči. „Hloupější lidi jsem v životě neviděl, myslel jsem, že když je kolem kanálu páska se zákazem vstupu, tak tam nikdo neleze. A když tam nějaké hovado spadne, nepoleze tam za ním ještě jedno" Bavili se hasiči na náš účet.

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

Došli jsme oba unavení do domu a smrděli jsme tak že by i tchoř vzal nohy na ramena.

„Harry? Večeři?"

„To mě radši podřízni hned!"

„Děláš, jako kdybych tě někdy otrávila." Odpověděla Ell něco v tomhle smyslu.

„No..." Odpověděl jsem ironicky.

„No vidíš," skočila mi do řeči.

„Ne otrávit!" Řekl jsem to až bolestně ironicky. „Máš snad pocit, že jsem dobrovolně seděl osm hodin na záchodě?!" Ell vylezla se svého pokoje a mrskla po mě kaktus. Já věděl, že jsem jí ho měl zakázat pěstovat! Vyhnul jsem se a Ell třískla dveřmi. V tom vypadly pojistky, vzal jsem židli s kuchyně a šel jsem je nahodit.

„Ááááááá," Tak jsem vypl pojistky a bylo ticho, tak jsem je znova nahodil.

„Ááááááááá," Tak jsem je chtěl znovu vypnout, když mě zarazil něčí hlas.

„Nezkoušej to." Zmateně jsem se podíval na Ell a věřte mi že jsem opravdu zíral. Její Karamelové vlasy jí stály na hlavě a dokonce bych řek že snich šlehaly blesky.

„Co se ti stalo?" Vražedně se na mě podívala a odsekla, cituju: „To jako vážně? Víš co, račí se NEPTEJ!" A třískla dveřmi.? Ženský mozek asi nikdy nepochopím .Večer jsem, už jen unaveně vlez do postele v mém pokoji a šel konečně spát.

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

Probudil jsem se s křikem z noční mury. Byl jsem zpocený a jen tak tak jsem si nevyrazil dech. Rozhlédl jsem se kolem, než Ell rozrazila dveře a vtrhla dovnitř. Pokoj byl plný svíček.

„Mužů..."

„Nijak mi nepomůžeš." Skočil jsem jí do řeči.

„You are fool!"

„Octopus!"

„Fine." Zabrblala.

„Prostě to nedokážeš." Ell nazvedla obočí a klekla.

„Myslím, že je čas." A já zas myslím, že se mi zježily všechny chlupy.

„Naa cco," vykoktal jsem.

„Udělat z tebe počestného muže." Otevřel jsem slovník a našel si počestný neboli honourable. Narovnal jsem se a zíral jsem na Ell.

„Dnes 29. Února na přestupný rok chci ti něco říct," Domluvila a vzala mě za ruku.

„Vím, že si to chtěl udělat už hodně dlouho, ale dnes já z moci svěřené povolením v Anglii, se tě ptám." Nadechla se,

„Harry Edwatde Stylesi vezmeš si mě?" Zeptala se a vytáhla z kapsy větší kroužek na klíče a podala mi ho. Docházela mi slova a tak jsem jenom zíral.

„Edwarde, miluju tě, ale v životě ode mne neuslyšíš, že bez tebe nemůžu žít! Já totiž bez tebe žít může, jenže já nechci žít život bez tebe, protože život bez tebe by byl normální. Tak se Harry sakra prober a udělej ze mě počestnou ženu."

„Ty vždycky musíš zkazit každou romantiku." Zamrmlal jsem a než mi to začala vysvětlovat, uvěznil jsem jí v objetí s dlouhým polibkem. Uznávám, možná se někdy spolu neshodneme nebo si jdeme po krku, ale potom ty romantické chvíle jsou o to více romantické.