Enemy soulmate (Harry Styles CZ) - Dočasná korekce

19. Marná snaha

Tady máte ještě tu zajímavou část
alwaysforlive

HARRY

O dva měsíce později

S Ell jsme už dva měsíce mlčeli. Bylo to úžasné. Pořád ji nenávidím, ale něco je přeci už nějakou dobu jinak. A co je jinak rozhodně nehodlám zjišťovat.

„Harry," přerušil mě z mého zamyšlení Liam.

„Víš, že už je čas vybrat tu sázku."

„No nazdar," povzdechl jsem si. To že už mi leze jen krkem, ještě neznamená, že s tou Fúrií chci trávit svůj čas.

„Je to nutné!"

„No jo." Zavrčel jsem.

„Už zítra Harry," musel mi to připomenout Louis.

„Kde jí vezmeš? " zeptal se Niall.

„No jo vezmu ji někde daleko od civilizace a novinářů. Někde na pustou pláž," A tam ji předhodím chobotnicím, aspoň bude ve svém živlu. Dodal jsem v mysli.

. . . . . . . . . .

Ráno jsem vstal. Popadl jsem piknikový koš a šel jsem vyzvednout Ell.

„Musím to vydržet. A i kdyby se mi naskytla možnost, nesmím po ní hodit piknikový koš." kluci se snažili zadržovat smích, ale upřímně moc jim to nešlo. Do místnosti vešla Ell v letních šatech nejspíš od Summer, protože je měla někde pod nohama.

„Zkuste se sblížit." Zařvala za námi ještě Mirinda. Nasedli jsme do auta a namířili jsme si to přímo na pláž za Londýnem. Pláž byla opuštěná až na maják. Poté co jsme se tam doslova dokopali, chtěl jsem se pustit do vybalování pikniku. Jenže to by muselo být kde. Celý maják byl vyzdoben stovky svíčekami. U okna byly položeny barvy a nad nimi bylo okno. Pozhasínal jsem svíčky , abychom nevyhořeli. Pod oknem jsme si udělali místo a mlčky jsme se pustili do pikniku. Potom jsem se šli projít kolem, abychom jsme se večer neztratili. Aspoň to tvrdila ona. Došli jsme ke krásné laguně.

„Jdu si zaplavat! " křik jsem na ní a rovnou jsem vlítl do vody.

„Closes?" zařvala za mnou.

„Clothes." Opravil jsem ji. Nemusel jsem se jí dívat do obličeje a hned jsem si vybavil její škleb. Hodila sebou na písek. Plaval jsem asi tři hodiny, než mě to přestalo bavit.

„Ell," řval jsem s plných plic.

„Ell shark there!" Řval jsem. Ell skočila do vody a plavala za mnou, když ke mně doplaval, potopil jsem ji. Ell se pořad nevynořovala, že by tam ten žralok opravdu byl? Jasně dělá to naschvál, aby mi to oplatila. Pořád se ale nevynořovala. A sakra a potopil jsem se za ní. Vytáhl jsem jí na břeh. Místo toho, abych jí podal dýchání z úst do úst, jsem jí znova potopil do vody. Tentokrát se už probrala.

„P..to..če." vykuckala se ještě celá mokrá na rozdíl ode mne. Já jsem byl už skoro suchý. Začínalo se stmívat a my jsme se vydali zpátky do majáku na večeři z piknikového koše. V majáku byla tma až na okenní osvětlení.

„Bum, plesk, prásk," ozvalo se od někud z Elliny strany.

„Au." Zařvala. Já jsem popadl sirky a začal jsem zapalovat zbylé svíčky. Když se prostor projasnil, uviděl jsem Ellu, jak leží na našem piknikovém koši. Za ní se táhla mokrá čára.

„You! " Ukázala na mě.

„I'm rainswept." Nemůžu za to, že je mokrá neměla naletět na starý vtip. A opřel jsem se o stěnu. Hodně dlouho jsme se probodávali pohledy.

„Harry, " Řekla vystrašeně.

„You fir. " Pokusila se zkontrolovat správně větu.

„Ell já nejsem jedle." Odpověděl jsem významně. Ell popadla papír a nakreslila slzu a dvě hnáty nakreslila hned pod ní. Nechápavě jsem se na ní podíval. Začala skákat na místě máchat rukama a křičet, „Au, Au."

Teď jsem byl ještě zmatenější. Nakonec ukázala za mě. Já jsem se otočil, ale nic jsem neviděl.

„Tady," zařvala za mnou. Tak jsem se točil do kola jako pes za ocasem, ale nic jsem neviděl. Nakonec jsem to vzdal a zůstal jsem stát na místě.

„Hm, " Něco tady smrdí, zamyslel jsem se. Jako sp.....