Baby, I'm perfect | Niam Horayne ✔

Twelfth

Niall
📍 Istanbul

„Beare teď jsi sice nespal, ale já ti říkám že teď spát budeš. Poletíme hrozně dlouho." Posadil si Liam Beara na klín.
Doletěli jsme do zmiňovaného Istanbulu a teď máme půl hodiny čas, než budeme nastupovat do letadla směr Bali.
„Li, volá mi Shawn. Já mu to zvednu jo?" Přitulil jsem se více k Liamovi a ten a úsměvem přikývl, protože Bear už mu pomalu usínal v náručí.

„Ahoj Shawne, co potřebuješ?"

„Ahoj Ni, jak jsme viděl tak nejste v Londýně. Kdy se vracíte?"

„Až za dva měsíce, letíme na Bali."

„Aha, no on jen producent si s tebou chtěl promluvit. Viděl to video co jsme nahrávali a má o tebe velký zájem."

„Ty jo to by bylo skvělé. Ale já se do Londýna, dřív jak za dva měsíce, nedostanu."

„Jo to úplně chápu. Mohli by jste si zavolat jakože přes videohovor. Kdyby to vyšlo stačilo by kdyby jsi mu naposílal určitý počet písní. Nahráli by se po tvém návratu."

„To by bylo úžasný. Tak já až dorazíme a nějak se ubytujeme napíšu."

„Víš co napiš rovnou na to číslo z vizitky. Já to Paulovi oznámím, bude vědět že jsi to ty."

„Dobře tak děkuju moc."

„Není vůbec zač a užívejte si to. Pozdravuj Liama a Beara."

„Budu, tak ahoj."

Hovor jsem zavěsil a mobil uklidil do kapsy mých džínů.
„Mám vás pozdravovat." Šeptl jsem k Liamovi, všiml jsem si že Bear už usnul.

„Pojďte půjdeme!" Křikl Liam po nějaké době. Spícího Beara mi předal a už stál před celou třídou.
Vzhledem k tomu že byli zase všichni u sebe, hluk se značně zvětšil. Všichni se bavili přes sebe a rozhodně to nebylo normálním hlasem. Spíš po sobě křičeli a dost hlasitě si povídal každý s každým.
„A poprosím vás se trochu ztišit." Dodal Liam a okamžitě přesunul pohled na mě a Beara. Jen jsem kývl že je to v pohodě a prcek spí.
„A taky už si promyslete s kým chcete bydlet a vytvořte čtveřice. Po příletu mi to oznámíte." Prohlásil ještě nakonec.
„A pane učiteli, můžeme být i s vámi?" Zeptala se Heather. Měl jsem chuť jí přetáhnout pánvičkou po hlavě.
„Ne to nemůžete." Řekl klidně.
„Ale vždyť máte dvě volná místa." Přidala se Amy. Bože vždyť ví že Liam je můj. Mrcha jedna.
„Zaprvé mám jen jedno volné místo a zadruhé chci strávit ty dva měsíce s lidmi, kteří jsou pro mě nejbližší." Dokončil už trochu naštvaně a rozešel se směrem k našemu letu.
Všichni si něco šeptali a já šel raději trochu vzaději, aby se Bear neprobudil.
Viděl jsem jak ředitel přeběhl k Liamovi a něco mu zašeptal. Liam jen s úsměvem přikývl a rozběhl se za mnou.

„Tak už jsem u vás." Vzal mě kolem pasu a líbl mě na spánek.
„Jak to že nejsi vepředu?" Zeptal jsem se, i když jsem byl hrozně rád že je tady se mnou.
„Ředitel mi řekl že můžu k vám." Usmál se a hladil mě po boku.
„Chceš k oknu?" Koukl se na mě a převzal si Beara, když jsme vešli do letadla.
„Tak asi jo a nebo tam dáme malého?" Zaptal jsem se naopak já.
„Možná že jo, aby tam byl takovej schovanej." Tiše se uchechtl a položil spícího Beara na sedačku u okna.
„Můžeš vedle něj." Udělal mi místo a tak jsem si sedl na místo uprostřed. Liam se pak posadil vedle mě.
Ještě jsem připoutal Beara, jen kvůli vzletu. Pak ho zase odpoutám.
Položil jsem si hlavu na Liamovo rameno.
„Klidně spinkej." Pohladil mě po vlasech a pak mi do nich vtiskl polibek.
Jemně jsem přikývl a zavřel oči.
Po chvíli už jsem usínal na jeho rameni, s jehou rukou kolem mého pasu.