Nineteenth

584 29 3
                                    

Liam

„Tátové jsou zpátky!!!" Ozval se křik a dupot celým naším domem. Do pár sekund už nám do náruče skákal Bear a Ruth šla klidněji za ním.
„Tati?" Zmateně hodil pohled k Niallovi, když už byl uveleben v mé náručí.
„Nazdar prcku." Zasmál se Ni a podrbal ho ve vláskách.
„Ty už nemáš vlásky jak já, ale jako táta! Sluší ti to!" Šťastně vykřikl a ruce už natahoval k Niallovi.
Překvapeně jsem mu ho podal. Bylo až neuvěřitelné jak byl Bear z Niniho hnědých vlasů nadšený.
Pořád si je prohlížel a cuchal mu je.
„Beare stačí, táta by to taky potom nemusel rozčesat." Zasmála se Ruth když už Bear z vlasů začal vytvářet různé motaniny.
„Až budu mít sestřičku tak jí budu plést copánky!" Tleskl si objal Nialla kolem krku.
„Sestřičku?" Já i Niall jsme na něj vykulily oči a on jen přikývl.
„Celý ty dva dny nám tady pořád kecal o tom že chce malou sestřičku, prý jí bude vozit v kočárku, lakovat nehtíky a zaplétat culíčky." Vysvětlila s zářivým úsměvem Ruth a Bear pyšně přikývl.
„My to probereme jo." Líbl jsem ho do vlasů a Nialla objal kolem pasu.
„Tak jo!" Vykřikl, seskočil z Niniho náručí a už si to mířil na zahradu kde má hračky.

„Ty by jsi chtěl další dítě?" Přitáhl jsem si Nialla na klín. Ruth už odešla a Bear si hraje stále na trávníku.
„Já vždy chtěl dítě, vychovávat ho od narození, být s ním při prvních krůčkách, slovech, smíchu. Ale tady nejde o mě. Tady jde o tebe, jak si myslíš že bychom to zvládali. Máme Beara a oba jsme ještě docela mladí, vždyť já stále studuju." Odpověděl a opřel se mi o hruď.
„Vím že to asi bude znít šíleně, ale já o tom už přemýšlel. Nechápu jak to když jsem před pěti lety myslel že děcko nikdy nebudu chtít. Po narození Beara jsem si ale řekl že to není zas tak špatný, jen to bylo náročný protože jsem na to byl sám. Bearova matka se o něj nestarala ani když žila. Teď ale když vím že by jsme na to byli dva, dokážu si představit mít ještě jedno, klidně i dvě." Zasmál jsem se a všiml si že se Niniho úsměv značně rozšířil.
„Vím že je to brzo, vždyť jsme spolu ani ne měsíc a už přemýšlíme o dětech, ale, nesměj se mi prosím, já cítím že jsi ten pravý. Že jsi ten se kterým chci být do konce života." Doplnil jsem a to už na mě Ni hleděl s očima plnými slz.
„Li. Ani nevíš jak moc si toho vážím. Miluju tě. Hrozně moc." Vydechl a hned na to mě láskyplně políbil.

„Hej! Tátové! Tak co ta ségra!?" Přiběhl k nám Bear, na to jsme se oba hlasitě zasmáli.
„Beare, i kdyby nějaká v budoucnu byla tak nejdříve až se vrátíme do Londýna." Zasmál jsem a Niall přikývl.
„Hmm dobře, ale slibte mi že sestřička bude." Ukázal na nás prstem a propaloval nás pohledem.
„Dobře slibujeme." Řekli jsme společně a on se spokojeně usmál.
„Super!" Zatleskal, povyskočil a odběhl opět do bazénu, ze kterého mimochodem předtím přiběhl, takže celá podlaha byla opět mokrá.
„Myslím že z tohoto se už nevykroutíme." Uchechtl se Niall a letmo mě políbil. Následně se zvedl z mého klína a odběhl do pokoje.
Po chvíli se vrátil v plavkách a s ručníkem v ruce.
Ručník i moje plavky mi hodil do obličeje a skočil za Bearem do bazénu.
Nakonec jsem se tedy také odešel převléct a skočil do bazénu za nimi.

„Tatí, zazpíváš mi?" Přiběhl ke mně večer Bear už v kraťáskách ve kterých spí.
„A nechceš aby ti zazpíval tatínek?" Kývl jsem ke dveřím od naší ložnice, kde byl Niall.
„Spinká." Pokrčil ramínky a já nakonec přikývl.
„Tak dobře pojď půjdeme do postele." Usmál jsem se a popostrčil ho k jeho pokoji.
Ještě jsem rychle vzal kytaru z obýváku a vydal se za ním.
„Tak co jakou chceš?" Posadil jsem se na židličku, kterou jsem si dal k jeho postýlce.
Dříve jsem mu zpíval každý večer a Bear zná snad všechny mé písničky nazpaměť.
„Ehmm já nevím, třeba tu novou! Jak jsi složil po tom co jsi se začal bavit s tátou." Usmál se a z lehké peřinky vykukovala jen jeho hlavička.
„Myslíš Little things, prcku?" Zasmál jsem se a on začal rychle přikyvovat.
„Dobře." Šeptl jsem si pro sebe a jemně se pousmál.

Baby, I'm perfect | Niam Horayne ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat