Baby, I'm perfect | Niam Horayne ✔

Twenty-first

Liam

„Beare nemůžeš jít s námi." Smutně jsem se usmál na Beara sedícího v autě.
Právě jsme před kojeneckým ústavem a on odmítá být nějakou dobu s mojí mamkou.
„Ale já chci vidět sestřičku!" Vyskočí z auta a pořádně si dupne.
„Budeš první kdo jí uvidí, slibujeme." Usměje se Niall a Bear teda po dalších pěti minutách přikývne.
Hned na to jak si Beara převezme přicházející mamka, my dva se ruku v ruce vydáme dovnitř budovy u které jsme jakou dobu stáli.
„Dobrý den. Jsem Liam Payne, ráno jsme spolu mluvili." Potřesu si rukou s postarší paní.
Už ráno jsem sem volal a domlouvali jsme se na různých věcech. Niall byl samozřejmě u toho.
„Mia, těšíme mě." Podá si ruku u s Niallem a pak už začne vysvětlovat různé věci.
„Takže tady jsou naše nejmenší holčičky, všem jim jsou dva až tři měsíce, mladší bohužel nemáme." Otevře dveře do místnosti s pěti postýlkami.
„Budu tady, můžete za nimi." Stále se usmívá a my se vydáme k postýlkám.

„Jsou nádherné." Usmívá se Ni u každé z postýlek a já s ním musím souhlasit.
Už nám zbývá jedna jediná.
„Li." Vydechne a prohlíží si malou holčičku s modrýma očkama a hnědýma vláskama.
„Ta je dokonalá." Vyddchnu a oba se rozplýváme na tím malinkým sluníčkem.
„Pochovejte si jí." Promluví k nám Mia.
Nechám Nialla ať si jí vezme.
Ten pohled byl k nezaplacení, oni dva si k sobě byli souzeni.
Hleděli si navzájem do stejně oceánových očí.
„Liame." Předá mi ten malinký zázrak a stále si jí rozněžněně prohlíží.
„Myslím že máme jasno." Zamilovaně se usměju a Niall přikývne.

„Takže jo?" Koukne na nás Mia a my zároveň přikývneme.
„Dobře půjdeme do kanceláře, můžete si jí vzít sebou." Usmívá se snad ještě více jak předtím a už nás vede do její kanceláře.
„Takže, narodila se přesně 1. Ledna v 00:01 ráno. Všechny kontroly byly v pořádku a je naprosto zdravá. Jméno je Olivia, ale vy ho můžete teď hned změnit. A také se zeptám jaké bude mít příjemní?" Kouká do papíru a my se naopak kocháme holčičkou, která se každou chvílí stane naší rodinou.
Už předtím jsme nějaké věci vyřešili, takže teď už by to mělo být rychlé.
„Payne." Ozve se hlas mého přítele, jen na něj zaskočeně koukám, on se jen usměje a přikývne.
„Ano a křestní jméno budete měnit?" Zeptá se znovu a já pohlednu na Nialla který opět přikývne.
„Rose. Rose Skylynn Payne." Pronesu a Mia snad s ještě větším úsměvem vše zapíše.

„Dobře zde jsou všechny papíry a vše potřebné, kdyby cokoliv tak zavolejte. Jinak gratuluji a přeji hodně štěstí. Mějte se krásně." Rozloučí se naposledy Mia když už šťastně odcházíme.
Jako správný táta jsem už včera večer objednal vše potřebné a Zayn už mi dokonce teď poslal fotku postýlky kterou složil.
Pokojíček doděláme průběžně.
Ano vše je hrozně moc narychlo, ale Niall si to přál co nejdříve, nevím proč, ale samozřejmě jsem mu vyhověl.
Navíc už jsme spoustu věcí ohledně toho řešili na Bali a celkově ten měsíc a půl jsme to probírali dost.
Sice jsme mohli třeba teď prvně udělat pokojíček a vše kolem toho a holčičku si adoptovat až třeba za měsíc, ale rozhodnutí bylo na Niallovi, který si jí přál co nejdříve.
Sedačku jsem v autě do kterého jsme nasedali, samozřejmě už měl, protože mi ráno přišla.
Ano vím kde nakupovat, vždy mi vše přijde přes noc.

„Beare!" Křiknu do domu a položím všechny tašky na zem.
Z vršku proběhne Bear a vzápětí Zayn, Harry a Loui s Larrym na ruce.
Jak vidím tak se do vybavení pokojíčku už rozhodně pustili.
„Někoho vedeme." Usměju se a pustím před sebe Nialla s malou na rukou.
„Rose Skylynn Payne." Řekneme zároveň a všichni se k nám nahrnou. Bear je samozřejmě první.
„Sestřička." Vypískne a opatrně jí pohladí po tvářičce.
„Jsou jí přesně dva měsíce a týden." Oznámím a všichni se nad ní rozplývají.
„Li?! Ni?! Ozve se za námi a do dveří vstoupí mamka a taťka.
Bože kolika lidem jsem dal klíče?
„Nekřič." Sprdnu ji ale následně jí jdu obejmout.
„Mami, tati, vím že to bude šok. Ale s Ninim máme dceru. Máte vnučku." Usměju se a dovedu je na gauč kde už jsou všichni.
Jo to rozhodně znělo jako normální přivítání rodičů.
„Karen, Geoffe." Niall i s Rose se postaví a přejde k mým rodičům.
„Nečekali jsme to." Vydechne mamka ale okamžitě začne zkoumat tvář malinké.
„Je krásná." Pokývá hlavou táta a mamka se slzami v očích kývne na souhlas.