It's Not True |DreamSMP| ✓

16.

Pohled George:
Probudil mě otravný zvuk budíku, který jsem si nastavil včera na 4:20. Já vím, je to brzy, ale radši si přivstanu, než abych pak nestíhal. Otráveně jsem vstal z postele a protáhl se. Venku ještě byla tma, takže jsem si svítil mobilem. V koupelně jsem se převlékl do nachystaného oblečení a učesal se. Vyšel jsem z pokoje, sešel schody a snědl alespoň banán. Kdyžtak se najím v letadle. Už uběhlo 15 minut a Ranboo stále nikde. Rozhodl jsem se tedy, že ho vzbudím. Vyšel jsem schody a otevřel do teď už jejich pokoje.

"Ranboo?" Zašeptal jsem, abych nevzbudil Tubba.

"Už lezu." Promluvil a začal stoupat. "Toby?" Dotkl se ho.

"Mmm?" Zamumlal se zavřenýma očima.

"Chceš teda jet taky?" Zeptal se potichu.

"Mmm." Asi to byl souhlas, nevím. I Ranboo se na mě podíval nejistým pohledem.

"Tak pojď, za 20 minut jedeme." Rozsvítil mobil před tím, než řekl čas a pak ho zase vypnul, protože mu propaloval oči.

"Mmm." To neumí nic jinýho než 'mmm'?

"Tak jo. Ty by jsi mi pak nadal." Dořekl to a vzal ho do náruče. Ten mu automaticky omotal ruce okolo krku. Ranboo ho vynesl ven, snesl ze schodů a posadil na pohovku. Přinesl mu nějaké oblečení a začal ho vyslíkat. Tubbo se pořád neprobral, ale aspoň už mžoural po místnosti.

"Co děláš?" Zeptal se rozespale Toby a díval se na svého asi přítele? Co teď vůbec jsou?

"Převlíkám tě, protože ty nejsi schopný se vzbudit." Políbil ho na čelo a vyslíkl mu kalhoty. Já jsem se okamžitě otočil.

"Musíš ho převlíkat zrovna na mém gauči?" Udělalo se mi špatně, když jsem si představil, že je teď nahý a já si tam pak za několik dní sednu.

"Kdyby jsme se tu jen převlíkali." Uchechtl se a teď už se mi vážně zvedl žaludek. "Hotovo. Teď já."

"Jdi do koupelny." Otočil jsem se na něho.

"Neboj, však jdu." Zasmál se a přitom kroutil hlavou. Zašel do koupelny odkud za necelých 5 minut vyšel v černobílé mikině a černých kalhotech.

"Mám řídit?" Optal jsem se ho a vzal si kufr s taškou a batoh na záda.

"Asi jo, budu s ním v zadu." Ukázal na Tubba bradou.

"Fajn, tak ho vem a jedeme." Ranboo vzal toho ospalce do náruče a já jsem mu otevřel jak hlavní dveře, tak i ty od auta, aby ho mohl dát dovnitř. Sedl si za ním dozadu a nechal jeho hlavu spadnout na své rameno. Já jsem mezitím dal všechny věci do kufru a sedl si za volant, nastartoval a vyjel směr letiště. Cestou bylo většinou ticho. Ranboo usnul taky, takže jsem byl jediný vzhůru a sám se sebou toho moc nenamluvím. Cesta byla dlouhá. Trvala mi asi 3 a půl hodiny, ale jsme tu.

"Hej vy dvě hrdličky, jsme tu." Podíval jsem se do zrcátka a usmál se, když jsem je viděl se k sobě tulit. Byli rozkošní.

"Já nespím." Řekl rozespale Toby a drcl ramenem do Ranba, který se následně probudil taky.

"Jo jasně že nespíš." Uchechtl jsem se.

"Už jsme tu?" Zeptal se Ranboo a promnul si oči, aby se mu rozlepily.

"Jop." Kývl jsem a otevřel dveře. Přesunul jsem se ke kufru, odkud jsem si vzal všechny věci. "Půjdete se mnou nebo jedete domu?" Otevřel jsem zadní dveře a skrčil se tak, abych na ně viděl.

"Jdeme s tebou." Řekli zároveň a zároveň také vylezli z auta. Zamkl jsem auto a klíčky rovnou předal Ranboovi, abych na to nezapomněl.

"Těšíš se?" Zeptal se mě Tubbo a sledoval mou reakci.