It's Not True |DreamSMP| ✓

27.

Pohled Karla:
Vzbudil jsem se v prázdné posteli. Nedivím se. Sapnap vstává brzo a teď už je skoro deset. Vstal jsem a pomalým krokem jsem přešel ke dveřím vedoucím na chodbu, které jsem otevřel. Dole jsem slyšel nějaké hlasy. Kluci určitě něco hrají. Dřív, než za nimi půjdu, se ale půjdu trochu zkulturnit, ať nevypadám, jako bych právě vylezl z popelnice. Odebral jsem se tedy do vrchní koupelny a když jsem se spatřil v zrcadle, reálně jsem se lekl. Sám sebe. Je to vůbec možný?

Vypadal jsem fakt strašně. Vlasy rozcuchaný do všech stran, kruhy pod očima, zorničky roztažený a kůži bledou. Zkrátka jsem vypadal jako chodící mrtvola. Taky bych se měl oholit. Brada mi škrábe.

Po 20 minutách v koupelně jsem konečně vypadal jako člověk a ne jak zombie. S úsměvem na rtech jsem sešel schody a zamířil jsem si to rovnou do kuchyně pro nějaké jídlo. Umíral jsem hlady. V klidu jsem si snědl svůj jogurt s rohlíkem a pak si to namířil za klukama. Všichni tři seděli na gauči a dívali se Spidermana. Jen by mě zajímalo, kde je Dream.

"Dobré ráno." Zasmál jsem se a oni se otočili.

"No konečně, ahoj." Řekl Quackity a zase se otočil. Zněl v pohodě. Doufám, že s ním budeme v pohodě. Nechtěl bych, aby to bylo divný.

"Jak se ti spalo, Šípková Růženko?" Usmál se na mě Sapnap a já se začervenal.

"Hej vy dva, co je to mezi vámi?" Nadzvedl zvědavé obočí George a skákal po nás pohledem.

"Ale, tak normálka." Mávl jsem rukou.

"Doobře." Podíval se na mě podezřívavě a otočil se zpět na televizi.

"Pojď za mnou." Poplácal na místo vedle sebe Nick a já šel za ním. Sedl jsem si těsně vedle něj a on si mě přitáhl k sobě. Zahihňal jsem se, uvelebil a díval se s nimi.

"Kde je vůbec Dream?" Zeptal jsem se.

"Má horečku, takže leží." Odpověděl George.

"Ježíši a co mu je? Nevíš?" Podíval jsem se na něj.

"Netuším." Zakroutil hlavou. Ani se na mě nepodíval. Možná kvůli té puse včera, možná jen kvůli tomu filmu. Nevím. Třeba to nic neznamená.

"Odpoledne bychom někam mohli jet. Všichni čtyři." Navrhl jsem.

"Já tu zůstanu s Dreamem pokud nevadí." Chápal jsem ho. Kdyby byl na jeho místě Sapnap, taky bych nikam nejel.

"Jasně."

"No a kam by jim jeli?" Zeptal se Quackity. "Musím totiž v 7 být na letišti."

"Jak na letišti?" Nechápal jsem. I George se na něj podíval, jen Nick byl v pohodě.

"Prý pojede domů." Protočil očima Sapnap.

"Pojedu. Taky bys jel, být na mém místě." Stál si za svým.

"Ale proč?" Naklonil jsem se přes Sapnapa tak, abych na něj líp viděl.

"Vždyť se na sebe podívejte. Vy máte jeden druhého a George má Dreama, jen já tu jsem sám a odstrčený." Řekl trochu zoufale ale ne naštvaně.

"Nejsi odstrčený." Protestoval George. "Chci, my všichni chceme, abys tu zůstal." Udělal na něj psí oči.

"Georgi." povzdechl si. "Ještě si to rozmyslím." Dokončil a znovu se díval na televizi.

"Hele, měli bychom hned teď někam jet. My tři." Ukázal na sebe, mě a Alexe Sapnap.

"Jako teď hned?" Zeptal jsem se ho.